Pod policejním dohledem opustily dnes prostory Vlastivědného muzea v Olomouci vzácné meteority z paleolitického sídliště, starého na 18.000 let. Unikátní soubor byl v muzeu vystaven deset dní, výstava skončila v neděli. Meteority si prohlédlo zhruba 3000 návštěvníků. Meteority jsou po Věstonické venuši a Keltské kamenné hlavě poslední z trojice skvostů českých muzejních sbírek, které byly dosud v olomouckém muzeu k vidění.
„Samozřejmě, že návštěvnost nebyla tak velká jako u Keltské kamenné hlavy nebo především u Věstonické venuše. Ovšem i vzhledem ke stávající hygienické situaci a navázaným opatřením jsme spokojeni,“ uvedl mluvčí muzea Antonín Valenta.
Největší zájem návštěvníků muzea vyvolala výstava Věstonické venuše v roce 2019
Originál opukové keltské hlavy, jednoho z nejvýznamnějších archeologických objevů na území České republiky, si loni v únoru za dva týdny přišlo do Vlastivědného muzea v Olomouci prohlédnout zhruba 9000 návštěvníků. Ještě vyšší zájem zaznamenalo muzeum o Věstonickou venuši, kterou vystavovalo na konci roku 2019. Za 12 dnů tehdy navštívilo muzeum odhadem 20.000 lidí.
Meteority byly nalezeny v Opavě-Kylešovicích v červenci 1925
Meteority našli dělníci v Lundwallově cihelně v Opavě-Kylešovicích v červenci 1925, deset dní před objevem Věstonické venuše na jižní Moravě. Odborníci oceňují především kontext nálezu. Šlo totiž o paleolitické sídliště, které bývá datováno zhruba do doby před 18.000 lety.
Meteority podle odborníků sesbíral pravěký lovec, který snad byl i svědkem jejich pádu, a přenesl je do svého sídliště. Tuto teorii potvrdil i nález pazourkového nožíku na stejném místě. Meteority až v roce 1964 prošly podrobným mikroskopickým výzkumem a od té doby se staly předmětem zájmu mnoha badatelů.
