Správa železnic finišuje s přípravou rekonstrukce železniční trati z Přerova do Nezamyslic, na které se v budoucnu budou vlaky díky několikamiliardové investici prohánět po dvou kolejích rychlostí až 200 kilometrů za hodinu. Nyní je tam položena jedna kolej, po které jezdí vlaky rychlostí nejvýše 100 kilometrů za hodinu. Rekonstrukce tohoto úseku na důležité železniční spojnici Přerova a Brna má začít v polovině příštího roku a skončit v roce 2028. Stavební práce si na trati z Přerova do Nezamyslic vyžádají několik výluk.
Rekonstrukce trati z Přerova do Nezamyslic je rozdělena do dvou úseků. Modernizace desetikilometrové části z Nezamyslic do Kojetína má stát 7,8 miliardy korun a navazující 17 kilometrů dlouhá část z Kojetína do Přerova 10,4 miliardy korun. Součástí projektu je vybudování mimoúrovňových křížení, tunelu dlouhého 747 metrů, mostů i dvou železničních zastávek v Měrovicích a Němčicích nad Hanou. V Kojetíně a Chropyni budou postaveny výpravní budovy.
Na modernizaci úseku z Nezamyslic do Kojetína by SŽ mohla podle Bocáka získat hlavní stavební povolení letos na podzim, na druhou část do března příštího roku. „Hlavní stavební práce ve výluce se předpokládají od června 2025 do prosince 2028,“ uvedl Miroslav Bocák ze Správy železnic. Výluky na této trati mají trvat od tří do pěti měsíců. Místo vlaků budou jezdit autobusy. SŽ zároveň chystá rekonstrukci výpravní budovy na nádraží v Přerově, která je nemovitou kulturní památkou. Oprava má stát 75 milionů korun. SŽ ji chce zahájit v roce 2027 a dokončit o rok později. Plán počítá s rekonstrukcí prostoru pro cestující, rekonstrukcí pracovišť, renovací fasády i odstraněním statických závad.
Kolem Přerova také povede plánovaná vysokorychlostní železniční trať Moravská brána z Prosenic do Ostravy. Využívat ji budou pouze osobní vlaky, jezdit po ní budou rychlostí až 320 kilometrů za hodinu. Vybudování 65 kilometrů dlouhé trati si vyžádá investici 60 až 80 miliard korun. Stavba má začít v roce 2026 a zabrat šest let. Experti už připravují dokumentaci vlivu této dopravní stavby na životní prostředí (EIA).
Některé samosprávy mají k projektu připomínky. Například obec Buk, kolem které vysokorychlostní trať povede, podle starosty Jaroslava Vrtělky (Za život v obci) preferuje v této části trasy variantu vybudování železničního tunelu. Obyvatelé Buku se totiž obávají hluku z provozu rychlovlaků na trati vedoucí v sousedství obce a dálnice. Projekt ale počítá se zapuštěním trati do zářezu pod úroveň terénu. Podobné technické řešení má být použito také mezi Přerovem a jeho místní částí Čekyně. Podle manažera výstavby vysokorychlostní trati Marka Pinkavy by stavba tunelu v této části Přerovska byla velmi nákladná a technicky obtížně proveditelná.