Krajský soud v Ostravě se musí znovu zabývat žalobou proti povolení stavby části dálnice D1 v úseku mezi Přerovem a Říkovicemi na Přerovsku. Nejvyšší správní soud (NSS) vyhověl kasační stížnosti ekologického spolku Děti Země, informace pochází z úřední desky. Žaloba se týká dvaceti dílčích stavebních objektů, například vegetačních úprav a náhradní výsadby. Stavba začala už na přelomu let 2022 a 2023, jde o poslední chybějící úsek D1 mezi Prahou a polskými hranicemi za Ostravou.
Úřady vydaly pro úsek dvě dílčí stavební povolení. Ministerstvo dopravy povolovalo 53 stavebních objektů, v této linii NSS kasační stížnost Dětí Země koncem června odmítl a šéf Ředitelství silnic a dálnic ČR Radek Mátl tehdy uvedl, že šlo o hlavní trasu stavby. Nyní Děti Země uspěly v linii, která se týkala 20 stavebních objektů povolených olomouckým magistrátem.
Ostravský soud musí podle NSS znovu zvážit požadavky spolku na opatření směřující ke zmírnění vlivu stavby na krajinný ráz. Jde konkrétně o vysázení dřevin v nepravidelných shlucích včetně takzvané motýlí směsi pro podporu biodiverzity a také o zvýšenou péči o dřeviny po dobu pěti let.
„Krajský soud bude v dalším řízení vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku a bude se zabývat tím, zda správní orgány dostatečně zohlednily požadavky na zmírnění vlivu dálnice na krajinný ráz, respektive zda dostatečně odůvodnily odmítnutí stěžovatelových požadavků,“ stojí v rozsudku senátu s předsedou Karlem Šimkou.
Další problém spočíval v tom, že Krajský úřad Olomouckého kraje jako odvolací správní orgán rozhodl o odvolání Dětí Země přibližně pět měsíců po skončení platnosti závazného stanoviska na ochranu vod. „Je na krajském soudu, aby na základě podkladů obsažených ve správním spisu, případně důkazů předložených a provedených v řízení před soudem, rozhodl, zda zjištěná procesní vada mohla mít vliv na zákonnost žalobou napadeného rozhodnutí, či nikoli,“ uvedl NSS.
Díky zhruba desetikilometrovému úseku se třemi mimoúrovňovými křižovatkami obejde dálnice Přerov ze západní strany. Stavba zhruba za sedm miliard korun by měla skončit na přelomu let 2025 a 2026.
