KOMENTÁŘ: Pátek nešťastný je den. O tvář a kulturu národa

Ano, prezidentská volba možná není volbou nejzásadnější, na rozdíl od voleb parlamentních, ale není o nic méně důležitou. V posledních deseti letech jsme jasně viděli, jak výsledek prezidentské volby může ovlivnit nejen vnímání země navenek, politickou stabilitu republiky nebo propojení společnosti, ale i kulturu země a mravní základ jejích obyvatel.

Žijeme v době, kdy mnohem více řešíme materiální zabezpečení, mnoho rodin a domácností budoucnost nevyhlíží s optimismem. Uvědomme si ovšem, že řešení je hlavně na bedrech vlády, nikoliv prezidenta. Vypomohu si nyní textem, který v létě roku 1945 publikoval novinář Pavel Tigrid: „Dozajista nechceme býti národem prosperujícím jen hospodářsky, národem, jehož sociální a hmotná úroveň se zvyšuje, zatím co jeho kultura vadne (…). Neboť není pravdou, že hmotný blahobyt sám o sobě přináší i rozkvět kulturní – dějiny podávají několik příkladů, kdy hmotný rozkvět země přivodil kulturní úpadek a mravní rozklad. A prostičká věta o tom, že nejen chlebem živ je člověk…, je moudřejší, než by se na první pohled zdálo.“

Letošní prezidentská kampaň se zúžila a samotné kandidáty spíše názorově vyprázdnila a zploštila, než je veřejnosti představila, a samotná předvolební kampaň k tomu logicky vede. Ano, ve finále se stejně volič rozhoduje podle emocí, lidské přirozenosti je to vlastní, ale i přes to by bylo lepší hledat a volit myšlenku, ideu a vizi. Tomáš Garrigue Masaryk řekl: „Je nesprávné dělat rozdíl mezi mravností velkou a malou. Že se politik v zájmu státu nemusí a nemá ohlížet na právní předpisy? Věc se má ve skutečnosti tak, že člověk, který například lže a podvádí ve světě politickém, lže a podvádí v životě soukromém, a naopak.“ Mějme to na paměti i u volební urny.

Když v pátek a sobotu přijdeme k volbám a zvolíme jakéhokoliv kandidáta, prokážeme tím respekt k minulosti, přítomnosti a budoucnosti naší země. A o to jde především.