Krysy a potkani hodují v Olomouci. Náklady na deratizaci porostou
Krysám a potkanům se v Olomouci daří, jejich zvyšující se počet ovšem trápí některé městské části, které musí problém řešit. Větší množství potkanů musí řešit například Nové Hodolany nebo Povel. Požadavků na deratizaci přibývá, stejně tak nákladů na ni.
„Problematika potkanů se netýká zdaleka jen naší městské části. Podobnou situaci řeší i v Nových Hodolanech v přednádražním prostoru, kdy opakovaně provádí deratizaci za účelem eliminace výskytu potkanů,“ řekla Olomouckému Reportu předsedkyně povelské komise Zuzana Martynková. Deratizace ovšem pomůže jen na nějaký čas. Podle komise je nutné, aby lidé po vyhazování odpadu zavírali popelnice. „Snahu nezapomínat na to chceme podpořit nápadem, že by se na kontejnery umístilo oznámení, kde by bylo uvedeno, ať občan nezapomene zavřít kontejner,“ píše se v zápisu části Povel. Hlodavci by se tak v místě neubytovali.
„Za deratizaci potkanů na městských pozemcích stále vynakládáme statisícové částky, v loňském roce postupně přesáhla částka 400 tisíc korun, za holuby dalších zhruba 120 tisíc,“ řekl Olomouckému Reportu Petr Loyka, vedoucí odboru životního prostředí magistrátu. Podle Loyky požadavků na deratizaci přibývá a náklady na ni porostou.
Proč potkanů a krys přibývá?
Za zvyšujícím se počtem hlodavců ve městě stojí samotní Olomoučané. Lidé totiž často v zimě pokládají zbytky potravin do městské zeleně, ke kontejnerům, kolem vodních ploch a na okraje polí. „Lidem je líto nespotřebované a prošlé potraviny vyhodit a myslí si, že jako krmivo v zimě mohou dobře posloužit. Opak je však pravdou,“ popsal Loyka.
Ve městě je totiž zbytek potravin výbornou potravou pro potkany a holuby. „Ani vodním ptákům nepomůže, že si někteří pletou břehy Moravy s biopopelnicí, zbytky jídel do jídelníčku volně žijících druhů nepatří,“ vysvětlil Loyka a dodal, že přilepšit v zimě například ptákům, znamená pořídit si krmítko, dát ho na vhodné místo a potěšit ptáky semeny slunečnice a jádry ořechů.
