Malý třesk v Červeném kostele. Moravské divadlo pustí do světa novou soudobou operu

Co si představíte pod pojmy čas nebo časoprostor? Co znamená audiovizuální site specific performance? A co je vlastně současná opera? Do hledání odpovědí na tyto otázky se pustil operní soubor Moravského divadla Olomouc v novém představení s názvem Malý třesk. Trojice skladatelů vytvořila neotřelou inscenaci, která se brzy představí ve stále novotou vonícím Červeném kostele. „Česká opera je živá a nabízí celé spektrum zážitků,“ slibuje ředitel divadla David Gerneš.

Reklama
Reklama

Již tuto neděli 15. září se uskuteční světová premiéra nové opery Moravského divadla. Dílo, které autoři ušili divadlu na míru, nese název Malý třesk a jedná se o neotřelý site specific projekt, tedy inscenaci vytvořenou pro konkrétní místo. V případě Malého třesku se jedná o prostor Červeného kostela. První z celkem dvanácti premiér letošní sezóny slibuje nevšední audiovizuální performanci. Námětem pro tříaktové dílo byl samotný vznik časoprostoru a proměny jeho chápání člověkem v průběhu věků.

Tematicky dílo pojednává o těžko uchopitelném konceptu času a prostoru. „Opera Malý třesk propojuje dvě na první pohled možná neslučitelné kategorie, vědu a kulturu. Já si ale naopak myslím, že k sobě patří, a že kultura je to, co inspiruje vědu k novým objevům,“ prozradil ředitel Moravského divadla Olomouc David Gerneš. Prvotní nápad na téma projektu vnukla autorům celého konceptu šternberská Expozice času. „Zajímalo nás téma času například z hlediska, jak funguje trvání, což v hudbě lze poměrně dobře ohledávat,“ řekl Lukáš Jiřička.

Dílo se připravovalo s ohledem na olomoucké publikum a v kontextu místních vědeckých center a spolků jako například Pevnost poznání, UP Crowd či festival AFO. Právě z toho důvodu padla volba na Červený kostel, který spadá pod Vědeckou knihovnu Olomouc. „Podstatný je také samotný kostel a jeho akustické vlastnosti, využíváme ochoz i kůr, a ačkoliv se může zdát, že je prostorově velkorysý, podařilo se nám jej zaplnit,“ prozradil Matyáš Dlab, jeden z režisérů. Dočkáme se velmi aktivní scénografie, která bude celému prostoru sekundovat.

Na díle se autorsky podíleli tři skladatelé – Petr Kofroň, Marek Piačko a Michal Cáb. „Logicky se jedná o tři naprosto odlišené kompoziční styly. Nabízí se škarohlídský pohled, že z toho bude tak trochu guláš, nakonec však jeden druhého dobře doplňují,“ řekl dirigent celého projektu, Petr Šumník. Diváci se mohou těšit na tři samostatně stojící segmenty, část Marka Piačka si částečně zachovává tradiční postupy, v protiváze stojí Michal Cáb. „Někdy ani nepracuje s běžným notovým zápisem, ale popisuje slovy, co by měli hudebníci dělat. Jde mu o vytvoření zvukově barevných kombinací pomocí klasických nástrojů, což je pro členy operního orchestru poněkud výzva. Ačkoliv jsou zvyklí zahrát cokoliv od Mozarta po Janáčka, nic podobného v životě nedělali,“ přiblížil Šumník.

Michal Cáb není pouze autorem jedné z částí, podílet se na díle bude i jako performer, což částečně vyžaduje i po orchestrálních hráčích. Kromě instrumentálních barev se posluchači mohou těšit i na zvuky, které se v operách obvykle nevyskytují. „Poprvé v životě jsem slyšel padat zhruba sedmdesát pingpongových míčů z ochozu kostela a je to docela dobré. Věřím, že Malý třesk bude diváky bavit nejen akusticky, ale i vizuálně,“ prozradil dále Šumník s úsměvem.

Autor hudebního nastudování Olomouckému Reportu dále pověděll, že první zkoušky byly pro orchestr vcelku náročné. "Úvodní část opery, která není zapsána do not pro nás byla zpočátku těžká, protože bez skladatele a jeho názoru, jak by měla znít, v podstatě nebylo co zkoušet. Napsal například pouze pokyn typu zahrajte stupnice nebo glissanda po celém rozsahu vašeho nástroje rychle či slabě, pomalu nebo silně a hlavně každý úplně jinak," dodal Petr Šumník a přidal: "To pochopitelně nejde zapsat do not, protože autorovi šlo o vytvoření akustických barev a bylo těžké zjistit, jestli tohle už je to ono nebo bychom měli ještě něco přidat. Na některých zkouškách s námi tedy sám skladatel byl a dotvářel některé věci. Občas ho napadaly takové, které na daný nástroj ani nejdou zahrát. Trochu jsme se tedy hledali, ale nakonec se to celé obrousilo."

Reklama
Reklama

Související

  • Divoký holky, divoký kytky. V Hodolanech vznikají vazby s vlastním rukopisem
    Kultura
    Reportáže

    Divoký holky, divoký kytky. V Hodolanech vznikají vazby s vlastním rukopisem

    Ateliér, studio, řemeslná dílna nebo zkušebna. Report se vydal v novém seriálu Za dveřmi umělce tam, kde vzniká umění. Tuhle dílnu ale najdete venku. Na jedné zahradě v Hodolanech vznikají květinové vazby floristek se značkou Divoký.

  • Z hospody až na pódium: Příběh (ex)studentské kapely Vertigo
    Kultura

    Z hospody až na pódium: Příběh (ex)studentské kapely Vertigo

    Před více než deseti lety se sen o hraní stal skutečností. Tehdy si studentská kapela vypůjčila jméno oblíbeného olomouckého podniku a rozpálila reproduktory. Po studiích se však jejich cesty na dlouhou dobu rozešly. Minulý rok ale britpopová kapela Vertigo nabrala druhý dech. Tentokrát už v pozměněné sestavě.

  • Šest gramů odstartuje chaos. Do kin míří dinosauři a krvavý horor
    Kultura

    Šest gramů odstartuje chaos. Do kin míří dinosauři a krvavý horor

    První srpnový týden přináší do českých kin trojici výrazně odlišných premiér. Diváci se mohou těšit na novou českou komedii Šest gramů, rodinný animovaný film Tlapková patrola: Dinosauří film i horor Zmrzlinář, který je určen pouze dospělým divákům. Filmové novinky představil Radek Kreuziger v rozhovoru Lukáše Kobzy pro Radio Haná.

  • Černí klauni i vlastní inscenace. Do Šumperka míří mladí divadelníci z celé země
    Kultura
    Společnost

    Černí klauni i vlastní inscenace. Do Šumperka míří mladí divadelníci z celé země

    Šumperk jako centrum mladého divadla? Ano, do města se vrací Setkání mladých amatérských divadelníků (S.M.A.D.). Tradiční desetidenní projekt letos nabídne talentům z celého Česka prostor pro vzdělávání, tvorbu i vzájemnou inspiraci. Probíhat bude od 14. do 23. srpna.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • OLOMOUC
    Mezinárodní tým vědců objevil v barmském jantaru téměř 99 milionů let starého fosilního brouka z doby dinosaurů. Je vzdáleně příbuzný s dnešními světluškami. Na objevu se podílel i Robin Kundrata z Přírodovědecké fakulty UP. Více.
  • KARLOVA STUDÁNKA
    V Horských lázních Karlova Studánka se dějí věci. Nově můžete zavítat také do znovuotevřeného bistra. Mají tradiční dobroty i netradiční sladké langoše. Více.
  • PŘEROV 
    Tráví vaše děti čas venku? Asi ano. Ale mají také dostatečnou ochranu? Často se zapomíná i na klasiku, jako jsou sluneční brýle. Přerovská lékařka radí, jak je správně vybrat. Více.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

  • Skládáme nové mužstvo, říká trenér repre U 20 Václav Jílek
    Sport

    Skládáme nové mužstvo, říká trenér repre U 20 Václav Jílek

    Olomoucký fotbalový trenér Václav Jílek působí po angažmá v SK Sigma u mládežnických reprezentací. Naposledy to bylo u týmu U 19, nyní se přesunul o kategorii výš, vede reprezentační dvacítku. To je v zásadě poslední mezistupeň mezí dospělými národními týmy. Bude tedy skládat nov tým, který by měl být základem pro jedenadvacítku, potažmo áčko.

  • Michal Trlica usiluje o vaše hlasy v Cenách kraje
    Tipy

    Michal Trlica usiluje o vaše hlasy v Cenách kraje

    Další ročník Cen Olomouckého kraje je tady. A vy nyní můžete hlasovat, dnes vám představíme dalšího kanditáta z kategorie: Cena veřejnosti za přínos v oblasti životního prostředí. Toto je Michal Trlica, nominovaný v kategorii: Dlouhodobý přínos v oblasti životního prostředí.

  • Pět měst, pět zastávek. Chutě kraje spojí dobré jídlo i péči o zdraví
    Tipy

    Pět měst, pět zastávek. Chutě kraje spojí dobré jídlo i péči o zdraví

    Olomoucký kraj se i letos stane dějištěm oblíbeného gastronomického festivalu Chutě kraje, který během srpna a září zavítá do pěti měst regionu. Projekt Strategie OLIVIE se do druhého ročníku zapojuje jako hlavní partner a návštěvníkům nabídne vlastní program zaměřený na podporu zdravého životního stylu, prevenci a zábavné aktivity pro děti i celé rodiny. Loňský ročník festivalu navštívilo téměř 28 tisíc lidí a festival tak představuje jedinečnou příležitost, jak přiblížit veřejnosti projekty a aktivity Strategie OLIVIE.

  • Olomoučtí vědci pomohli objasnit, jak rostliny rozpoznávají důležité hormony
    Společnost

    Olomoučtí vědci pomohli objasnit, jak rostliny rozpoznávají důležité hormony

    Mezinárodní výzkum výrazně rozšířil poznatky o fungování brassinosteroidů, jedné z nejdůležitějších skupin rostlinných hormonů. Vědci totiž popsali, jakým způsobem rostliny tyto hormony rozpoznávají. Výsledky studie zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Plants. Na výzkumu se podíleli vědci z Univerzity v Ženevě a z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Kde se rodí hudba Dead Dog Legacy. Olomouc má živější publikum, říká frontman
    Kultura
    Reportáže

    Kde se rodí hudba Dead Dog Legacy. Olomouc má živější publikum, říká frontman

    Ateliér, studio, řemeslná dílna nebo zkušebna. Report se vydal v seriálu Za dveřmi umělce tam, kde vzniká umění. Dnes vás vezmeme do studia a zkušebny kapely Dead Dog Legacy, kde mě provází frontman Tomm Prochazka.

  • Z Loštic až na dopisy. Slavný pohár dostane vlastní známku
    Společnost
    Kultura

    Z Loštic až na dopisy. Slavný pohár dostane vlastní známku

    Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhovělo požadavku Olomouckého kraje a zařadí motiv Loštického poháru na poštovní známky. Unikátní loštická keramika si získala věhlas po celém světě, vyráběla se od konce 14. zhruba do poloviny 16. století.

  • DataReport: Jak muzea pracují s moderní technologií? Digitalizace frčí, AI se rozjíždí pomalu
    Kultura
    DataReport

    DataReport: Jak muzea pracují s moderní technologií? Digitalizace frčí, AI se rozjíždí pomalu

    S nástupem digitálních technologií a umělé inteligence (AI) se proměňuje fungování mnoha institucí, včetně těch kulturních. Zatímco řada muzeí Olomouckého kraje už převedla část svých sbírek do digitální podoby, jen málo z nich využívá pokročilé technologie, jako je umělá inteligence. Report v novém díle Datareportu zjišťoval, jakými způsoby využívají vybraná muzea moderní technologie. Data získala redakce na vyžádání od daných institucí.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama