Malý třesk v Červeném kostele. Moravské divadlo pustí do světa novou soudobou operu

Co si představíte pod pojmy čas nebo časoprostor? Co znamená audiovizuální site specific performance? A co je vlastně současná opera? Do hledání odpovědí na tyto otázky se pustil operní soubor Moravského divadla Olomouc v novém představení s názvem Malý třesk. Trojice skladatelů vytvořila neotřelou inscenaci, která se brzy představí ve stále novotou vonícím Červeném kostele. „Česká opera je živá a nabízí celé spektrum zážitků,“ slibuje ředitel divadla David Gerneš.

Již tuto neděli 15. září se uskuteční světová premiéra nové opery Moravského divadla. Dílo, které autoři ušili divadlu na míru, nese název Malý třesk a jedná se o neotřelý site specific projekt, tedy inscenaci vytvořenou pro konkrétní místo. V případě Malého třesku se jedná o prostor Červeného kostela. První z celkem dvanácti premiér letošní sezóny slibuje nevšední audiovizuální performanci. Námětem pro tříaktové dílo byl samotný vznik časoprostoru a proměny jeho chápání člověkem v průběhu věků.

Tematicky dílo pojednává o těžko uchopitelném konceptu času a prostoru. „Opera Malý třesk propojuje dvě na první pohled možná neslučitelné kategorie, vědu a kulturu. Já si ale naopak myslím, že k sobě patří, a že kultura je to, co inspiruje vědu k novým objevům,“ prozradil ředitel Moravského divadla Olomouc David Gerneš. Prvotní nápad na téma projektu vnukla autorům celého konceptu šternberská Expozice času. „Zajímalo nás téma času například z hlediska, jak funguje trvání, což v hudbě lze poměrně dobře ohledávat,“ řekl Lukáš Jiřička.

Dílo se připravovalo s ohledem na olomoucké publikum a v kontextu místních vědeckých center a spolků jako například Pevnost poznání, UP Crowd či festival AFO. Právě z toho důvodu padla volba na Červený kostel, který spadá pod Vědeckou knihovnu Olomouc. „Podstatný je také samotný kostel a jeho akustické vlastnosti, využíváme ochoz i kůr, a ačkoliv se může zdát, že je prostorově velkorysý, podařilo se nám jej zaplnit,“ prozradil Matyáš Dlab, jeden z režisérů. Dočkáme se velmi aktivní scénografie, která bude celému prostoru sekundovat.

Na díle se autorsky podíleli tři skladatelé – Petr Kofroň, Marek Piačko a Michal Cáb. „Logicky se jedná o tři naprosto odlišené kompoziční styly. Nabízí se škarohlídský pohled, že z toho bude tak trochu guláš, nakonec však jeden druhého dobře doplňují,“ řekl dirigent celého projektu, Petr Šumník. Diváci se mohou těšit na tři samostatně stojící segmenty, část Marka Piačka si částečně zachovává tradiční postupy, v protiváze stojí Michal Cáb. „Někdy ani nepracuje s běžným notovým zápisem, ale popisuje slovy, co by měli hudebníci dělat. Jde mu o vytvoření zvukově barevných kombinací pomocí klasických nástrojů, což je pro členy operního orchestru poněkud výzva. Ačkoliv jsou zvyklí zahrát cokoliv od Mozarta po Janáčka, nic podobného v životě nedělali,“ přiblížil Šumník.

Michal Cáb není pouze autorem jedné z částí, podílet se na díle bude i jako performer, což částečně vyžaduje i po orchestrálních hráčích. Kromě instrumentálních barev se posluchači mohou těšit i na zvuky, které se v operách obvykle nevyskytují. „Poprvé v životě jsem slyšel padat zhruba sedmdesát pingpongových míčů z ochozu kostela a je to docela dobré. Věřím, že Malý třesk bude diváky bavit nejen akusticky, ale i vizuálně,“ prozradil dále Šumník s úsměvem.

Autor hudebního nastudování Olomouckému Reportu dále pověděll, že první zkoušky byly pro orchestr vcelku náročné. "Úvodní část opery, která není zapsána do not pro nás byla zpočátku těžká, protože bez skladatele a jeho názoru, jak by měla znít, v podstatě nebylo co zkoušet. Napsal například pouze pokyn typu zahrajte stupnice nebo glissanda po celém rozsahu vašeho nástroje rychle či slabě, pomalu nebo silně a hlavně každý úplně jinak," dodal Petr Šumník a přidal: "To pochopitelně nejde zapsat do not, protože autorovi šlo o vytvoření akustických barev a bylo těžké zjistit, jestli tohle už je to ono nebo bychom měli ještě něco přidat. Na některých zkouškách s námi tedy sám skladatel byl a dotvářel některé věci. Občas ho napadaly takové, které na daný nástroj ani nejdou zahrát. Trochu jsme se tedy hledali, ale nakonec se to celé obrousilo."

Související

  • Masopust 2026: Kam za tradicí a zabijačkou?
    Společnost
    Kultura

    Masopust 2026: Kam za tradicí a zabijačkou?

    Olomoucký kraj ožívá jednou z nejstarších a nejveselejších tradic roku. Masopust se podle tradice pojí s obdobím před popeleční středou, která letos připadá na středu 18. února. Které obce chystají průvody, zabijačky nebo soutěže v maskách? To se dozvíte z přehledu, který pro vás připravil Olomoucký Report.

  • Moravské divadlo podává ruku Tramtarii. Chce jí pomoct utáhnout provoz
    Kultura

    Moravské divadlo podává ruku Tramtarii. Chce jí pomoct utáhnout provoz

    Olomoucké nezávislé Divadlo Tramtarie bude od letošního roku několikrát měsíčně hostovat na malé kulturní scéně Sedmička, kterou provozuje Moravské divadlo Olomouc (MDO). Důvodem je především vyšší kapacita sálu, která Tramtarii pomůže vymanit se z ekonomických problémů. 

  • Kdybych byl dítě, letos bych se nehnul z kina, říká kinař z Premiere Cinemas
    Kultura

    Kdybych byl dítě, letos bych se nehnul z kina, říká kinař z Premiere Cinemas

    Rok 2025 byl pro kina podle odborníků plný překvapení, ale návštěvnost zůstala stabilní. Rok 2026 však slibuje silnou filmovou nabídku jak ze zahraničí, tak z domácí produkce. V rozhovoru pro Radio Haná to shrnul filmový expert Radek Kreuziger z olomouckého Premiere Cinemas.

  • Přehled plesů 2026: Kde si zatančíte?
    Kultura
    Společnost

    Přehled plesů 2026: Kde si zatančíte?

    Leží vám v šatníku šaty, které jste ještě neměli příležitost ukázat veřejnosti? Přinášíme vám přehled plesů, kde budete mít možnost je předvést.

Rychlovky

  • ŠUMPERK
    Město Šumperk hodlá vybudovat na střechách tří škol fotovoltaické elektrárny. Konkrétně jde o budovy základní školy Sluneční a Šumavská a také mateřské školy Šumavská. Předpokládané náklady odhaduje město na 11,6 milionu korun. Více.
  • OLOMOUC
    Na Neředíně vznikne vzdělávací komplex s názvem Centrum bezpečí. V komplexu třinácti budov poblíž letiště u třídy Míru budou probíhat vzdělávací programy v takřka reálném prostředí. Více.
  • OLOMOUC
    Pátou olomouckou fotbalovou posilou v tomto přestupním termínu je maďarský záložník Péter Baráth. Do SK Sigma přestoupil s polského Rakowa, se kterým hrál na podzim na Andrově stadionu zápas Konferenční ligy. Více.

Nejnovější

Doporučujeme

  • Kroměříž ožije slovenskou energií: čtvrtý ročník Kroměřížského plesu láká na No Name
    Doporučujeme

    Kroměříž ožije slovenskou energií: čtvrtý ročník Kroměřížského plesu láká na No Name

    Kroměříž se chystá na vrchol společenské sezóny. Čtvrtý ročník Kroměřížského plesu se ponese v duchu podtitulu „Na slovenskou notu“. Hosty čeká koncert kapely No Name, kulinářské speciality našich sousedů i bohatý doprovodný program.

  • Chceš psát pro Report? Hledáme pisálky
    Doporučujeme

    Chceš psát pro Report? Hledáme pisálky

    Chceš být součástí Reportu? Redakce právě shání redaktora nebo redaktorku. Report je mladé regionální médium, zaměřené na zpravodajství, ale děláme také reportáže, rozhovory, nebo fotoreporty. Budeme rádi, pokud budeš chodit s vlastními nápady a budeš se orientovat v dění v kraji.

  • Největší svatební veletrh v regionu se vrací do Galerie Šantovka
    Doporučujeme

    Největší svatební veletrh v regionu se vrací do Galerie Šantovka

    Chystáte svatbu? Máte spoustu otázek, hledáte dokonalou výzdobu nebo ty pravé šaty? Pak by vám neměl uniknout svatební veletrh v Šantovce. Výhodou je, že na tomto veletrhu neplatíte vstupné. 

  • Základní škola KSOR zve budoucí prvňáčky k zápisu
    Doporučujeme

    Základní škola KSOR zve budoucí prvňáčky k zápisu

    Kam dát budoucího prvňáčka? Základní škola KSOR, s.r.o. v Kroměříži připravuje zápis dětí do 1. třídy pro školní rok 2026/2027. Zápis se uskuteční v pondělí 19. ledna 2026 v čase od 15:00 do 18:00 hodin přímo v budově školy na adrese Moravská 2813/57. Ještě před zápisem se ale mohou zájemci do školy podívat v rámci dne otevřených dveří.

Nejčtenější

  • Vzhůru na Helfštýn. Novoroční výstup přitáhl víc návštěvníků než vloni
    Kultura

    Vzhůru na Helfštýn. Novoroční výstup přitáhl víc návštěvníků než vloni

    Tradiční novoroční výstup na hrad Helfštýn na Přerovsku si dnes i díky slunečnému počasí nenechalo ujít 4745 lidí. Je to vyšší počet než loni, řekla dnes ČTK mluvčí středověké památky Pavlína Jindrová. Před rokem na výšlap vyrazilo 4029 účastníků, také tehdy jim na cestu svítilo slunce. Dosavadní rekord v návštěvnosti hradu při novoročním výstupu je z roku 2023, kdy Helfštýn navštívilo 5265 lidí.

  • VIDEO: Děláme to jen tak, pro radost. Olomoucí prošel pochod švihlé chůze
    Kultura
    Reportáže

    VIDEO: Děláme to jen tak, pro radost. Olomoucí prošel pochod švihlé chůze

    Pochodem vzad!“ Tímto pokynem zahájil jeden z organizátorů druhý ročník olomouckého pochodu švihlou chůzí. Původní myšlenka pochází z jednoho ze slavných skečů britské komické skupiny Monty Python, ve které se objevuje ministerstvo švihlé chůze, které, jak název napovídá, zastupuje zvláštní způsob pohybu vpřed. Pochody probíhají také na několika místech České republiky v rámci Mezinárodního dne švihlé chůze, který připadá na sedmého ledna.

  • Poklady nizozemské renesance dorazily do Olomouce. Výstava propojuje historii s umělou inteligencí
    Kultura

    Poklady nizozemské renesance dorazily do Olomouce. Výstava propojuje historii s umělou inteligencí

    Muzeum umění v Olomouci představí tento čtvrtek svůj největší podzimní výstavní projekt, přehlídku nizozemského a hornoněmeckého malířství z 15. a 16. století. Výstava nese název Životy - Umělci perem Karla van Mandera. Expozice prostřednictvím obrazů, kreseb, grafických listů a knih představuje nejen významná díla nizozemského malířství z období renesance, ale také principy raně novověkého uměleckého sběratelství a intelektuální svět prvních monografistů. Výstava bude otevřená do 11. ledna, řekli dnes novinářům zástupci muzea.

Seriály