Malý třesk v Červeném kostele. Moravské divadlo pustí do světa novou soudobou operu

Co si představíte pod pojmy čas nebo časoprostor? Co znamená audiovizuální site specific performance? A co je vlastně současná opera? Do hledání odpovědí na tyto otázky se pustil operní soubor Moravského divadla Olomouc v novém představení s názvem Malý třesk. Trojice skladatelů vytvořila neotřelou inscenaci, která se brzy představí ve stále novotou vonícím Červeném kostele. „Česká opera je živá a nabízí celé spektrum zážitků,“ slibuje ředitel divadla David Gerneš.

Již tuto neděli 15. září se uskuteční světová premiéra nové opery Moravského divadla. Dílo, které autoři ušili divadlu na míru, nese název Malý třesk a jedná se o neotřelý site specific projekt, tedy inscenaci vytvořenou pro konkrétní místo. V případě Malého třesku se jedná o prostor Červeného kostela. První z celkem dvanácti premiér letošní sezóny slibuje nevšední audiovizuální performanci. Námětem pro tříaktové dílo byl samotný vznik časoprostoru a proměny jeho chápání člověkem v průběhu věků.

Tematicky dílo pojednává o těžko uchopitelném konceptu času a prostoru. „Opera Malý třesk propojuje dvě na první pohled možná neslučitelné kategorie, vědu a kulturu. Já si ale naopak myslím, že k sobě patří, a že kultura je to, co inspiruje vědu k novým objevům,“ prozradil ředitel Moravského divadla Olomouc David Gerneš. Prvotní nápad na téma projektu vnukla autorům celého konceptu šternberská Expozice času. „Zajímalo nás téma času například z hlediska, jak funguje trvání, což v hudbě lze poměrně dobře ohledávat,“ řekl Lukáš Jiřička.

Dílo se připravovalo s ohledem na olomoucké publikum a v kontextu místních vědeckých center a spolků jako například Pevnost poznání, UP Crowd či festival AFO. Právě z toho důvodu padla volba na Červený kostel, který spadá pod Vědeckou knihovnu Olomouc. „Podstatný je také samotný kostel a jeho akustické vlastnosti, využíváme ochoz i kůr, a ačkoliv se může zdát, že je prostorově velkorysý, podařilo se nám jej zaplnit,“ prozradil Matyáš Dlab, jeden z režisérů. Dočkáme se velmi aktivní scénografie, která bude celému prostoru sekundovat.

Na díle se autorsky podíleli tři skladatelé – Petr Kofroň, Marek Piačko a Michal Cáb. „Logicky se jedná o tři naprosto odlišené kompoziční styly. Nabízí se škarohlídský pohled, že z toho bude tak trochu guláš, nakonec však jeden druhého dobře doplňují,“ řekl dirigent celého projektu, Petr Šumník. Diváci se mohou těšit na tři samostatně stojící segmenty, část Marka Piačka si částečně zachovává tradiční postupy, v protiváze stojí Michal Cáb. „Někdy ani nepracuje s běžným notovým zápisem, ale popisuje slovy, co by měli hudebníci dělat. Jde mu o vytvoření zvukově barevných kombinací pomocí klasických nástrojů, což je pro členy operního orchestru poněkud výzva. Ačkoliv jsou zvyklí zahrát cokoliv od Mozarta po Janáčka, nic podobného v životě nedělali,“ přiblížil Šumník.

Michal Cáb není pouze autorem jedné z částí, podílet se na díle bude i jako performer, což částečně vyžaduje i po orchestrálních hráčích. Kromě instrumentálních barev se posluchači mohou těšit i na zvuky, které se v operách obvykle nevyskytují. „Poprvé v životě jsem slyšel padat zhruba sedmdesát pingpongových míčů z ochozu kostela a je to docela dobré. Věřím, že Malý třesk bude diváky bavit nejen akusticky, ale i vizuálně,“ prozradil dále Šumník s úsměvem.

Autor hudebního nastudování Olomouckému Reportu dále pověděll, že první zkoušky byly pro orchestr vcelku náročné. "Úvodní část opery, která není zapsána do not pro nás byla zpočátku těžká, protože bez skladatele a jeho názoru, jak by měla znít, v podstatě nebylo co zkoušet. Napsal například pouze pokyn typu zahrajte stupnice nebo glissanda po celém rozsahu vašeho nástroje rychle či slabě, pomalu nebo silně a hlavně každý úplně jinak," dodal Petr Šumník a přidal: "To pochopitelně nejde zapsat do not, protože autorovi šlo o vytvoření akustických barev a bylo těžké zjistit, jestli tohle už je to ono nebo bychom měli ještě něco přidat. Na některých zkouškách s námi tedy sám skladatel byl a dotvářel některé věci. Občas ho napadaly takové, které na daný nástroj ani nejdou zahrát. Trochu jsme se tedy hledali, ale nakonec se to celé obrousilo."

Související

Rychlovky

  • PROSTĚJOV, OLOMOUC
    Města začínají s napouštěním kašen na letní sezonu. V úterý se bude napouštět Arionova kašna na Horním náměstí v Olomouci, v Prostějově už některé kašny fungují. Více.
  • OLOMOUCKO
    Na silnici mezi Křelovem a Břuchotínem neprojedete. Chystá se tu uzavírka, ta potrvá až do konce května. Důvodem jsou stavební práce. Uzavírka se dotkne i spojů autobusové dopravy. Více.
  • OLOMOUC
    První neděle bez vstupného a navíc o velikonočním volnu. Poté, co v minulém týdnu vyhlásilo ministerstvo kultury nedělní vstupy do vybraných muzeí v ČR zdarma, sčítají kulturní instituce počty návštěvníků. Jedním z nich je i Muzeum umění Olomouc. Více. 

Nejnovější

Doporučujeme

Nejčtenější

  • DataReport: Více čtenářů, víc programu. Do knihoven se nechodí jen číst
    Kultura
    DataReport

    DataReport: Více čtenářů, víc programu. Do knihoven se nechodí jen číst

    Chodili jste jako malí do knihovny? A chodíte tam pořád? V dalším díle rubriky DataReport jsme se zaměřili na kulturu v knihovnách. Redakce Reportu získala na vyžádání data nejen o počtech čtenářů, ale také o nové roli knihoven. Jak se mění čtenářské trendy? Proč knihovny nabízí přednášky a kulturní programy? Vrací se čtenáři po covidu? A co chtějí lidé číst?

  • FOTOREPORT: Do vody se zatím odváží jenom někteří, Poděbrady jsou i přesto plné života
    Kultura
    FotoReport

    FOTOREPORT: Do vody se zatím odváží jenom někteří, Poděbrady jsou i přesto plné života

    Olomoucké přírodní koupaliště Poděbrady se rozprostírá asi pět kilometrů severně od centra města, jen něco přes kilometr od Řepčína. Naleznete tady hospůdku neboli restauraci Terasa, písečnatou pláž i zvlášť oddělenou nudapláž. Můžete si na místě zapůjčit paddleboard, raft nebo kánoe a nebo si jenom skočit zaplavat. Krom toho je všude nespočetně mnoho laviček a krásná příroda přímo láka sednout si na chvíli na piknik.

  • Mánesovo paraplíčko se vrátilo na Prostějovsko. Po 170 letech
    Kultura

    Mánesovo paraplíčko se vrátilo na Prostějovsko. Po 170 letech

    Na zámek v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku se vrátil slavný obraz. Červené paraplíčko, jak se obraz z dílny malíře Josefa Mánesa jmenuje, se podařilo zapůjčit ze soukromé sbírky. Dlouho byl přitom považovaný za nezvěstný.

Seriály