Muzeum umění Olomouc představí nejzajímavější část své sochařské sbírky

K vidění bude například v mramoru vytesaná Dívka před koupelí od Jana Štursy, Myslbekův bronzový návrh pomníku Svatého Václava na koni z pražského Václavského náměstí nebo metr vysoký model sousoší Lenina a Stalina, které stálo desítky let na dnešním Palachově náměstí v centru Olomouce. Vystavena budou do 14. ledna příštího roku zejména sochařská díla 20. století, které doplní vybrané exponáty z kolekce pozdní gotiky, baroka a 19. století. Novinářům to dnes řekl kurátor sochařské sbírky MUO Michal Soukup.

MUO vlastní přes 1360 sochařských děl a ve svém největším výstavním prostoru Trojlodí představí v sedmi kapitolách více než sto těch nejvýznamnějších exponátů, hlavně skulptur, reliéfů i objektů. "Návštěvníci mohou spatřit díla klasiků první poloviny 20. století, jako jsou František Bílek, Otto Gutfreund, Vincenc Makovský, Josef Mařatka, Josef Wagner, Hana Wichterlová a další. Poválečné umění až po současnost reprezentují například Hugo Demartini, Eva Kmentová, Jiří Kolář, Karel Malich, Zbyněk Sekal, František Skála, Magdalena Abakanowicz, Aleš Veselý nebo například Jan Wojnar," uvedl Soukup. Do výběru byli zařazeni také někteří regionální autoři.

Koncepce výstavy podle Soukupa není postavena na chronologickém řazení exponátů, ale snaží se nabídnout různorodá témata i výrazové prostředky, které mohou sochařské dílo definovat. K výstavě Objem duše organizátoři vydali osmdesátistránkového průvodce s fotografickým doprovodem většiny plastik vystavených v expozici.

Dnes bude v Muzeu moderního umění zahájena také výstava nazvaná Algoritmus sochy, která je volnou součástí hlavního výstavního projektu Objem duše. Návštěvníkům odhalí uvažování autora nad konkrétním dílem. Vystavená kolekce kreseb, modelů i fotografických záznamů ilustruje proměnu uvažování nad sochařským dílem od klasické figury přes abstraktní objekt až k prostorové instalaci, která se udála ve 20. století.

Unikátní sondu do minulosti představují na výstavě podle její kurátorky Heleny Zápalkové barokní sochařské modely. V konfrontaci k novodobému umění umožňují nahlédnout do zcela odlišné praxe, jakou byl barokní dílenský provoz, a vnímání originality díla či tvůrčí invence autora. "Základním principem fungování barokních dílen bylo opakované využívání předloh, a to nejen vlastních, ale také cizích, ať již to byly trojrozměrné skici a modely nebo kresebné studie či různorodé grafické reprodukce," podotkla Zápalková.