Nejcennější rukopisy z Muzea umění může vidět veřejnost. Ve Zdíkově paláci

Nejcennějším rukopisům z devátého až 16. století pocházejícím se sbírek olomouckého arcibiskupství je věnována nová výstava Muzea umění v prostorách Zdíkova paláce v Olomouci. Nechybí na ní například nejstarší rukopis z Kroměřížské zámecké knihovny - francouzský Gregoriánský sakramentář z druhé poloviny devátého století, francouzská bible ze 13. století nebo česká Bible Duchka z Mníšku z roku 1433. Výstava je umístěna v kapli sv. Jana Křtitele a potrvá do konce října, řekli novinářům zástupci muzea. Na začátku října bude obměněna.

"Pro výstavu jsme vybrali obsahově nejzajímavější anebo výzdobou nejkrásnější středověké a raně novověké rukopisy ze sbírek knihovny arcibiskupského zámku v Kroměříži, tyto rukopisy vznikly v rozmezí devátého až 16. století," řekla kurátorka výstavy Jana Hrbáčová.

Kvůli cennosti vystavených exponátů musí muzeum dodržet přísné podmínky. "Musíme dodržovat nízkou hladinu osvětlení a také přiměřenou teplotu, což se dnes vzhledem k horkému počasí úplně nepodařilo, ale věřím, že se to srovná. Dodržet musíme také relativní vlhkost vzduchu 50 procent. Právě tyto přísné klimatické podmínky pro vystavení středověkých rukopisů vedou k tomu, že se výstava prostřídá, takže 1. října se návštěvníci budou moci podívat zase na další část exponátů," doplnila Hrbáčová.

Mnoho z vystavených děl bylo nově autorsky určeno nebo datováno během podrobného studia sbírky kroměřížských rukopisů. Zastoupena jsou v ní nejčastěji liturgická díla, ať už jsou to chorální knihy či bible, ale také modlitební knihy malého formátu. Knihovna uchovává i teologické spisy, právnické kodexy a knihy věnované astrologii, logice a lékařství.

Mezi vystavenými exponáty nechybí například kniha Jádro lékařské z roku 1542, astrologické traktáty ze 16. století, drobná Kniha hodinek ze 70. let 15. století nebo rozměrné Dominikánské antifonáře z 13. a 16. století.

Vzácné rukopisy muzeum vystavuje v kapli sv. Jana Křtitele, která byla postavena v první polovině 15. století jako budova kapitulní knihovny. Návštěvníci uvidí exponáty ve vitrínách, ale mají možnost jimi i virtuálně listovat. Všechny rukopisy kroměřížské knihovny jsou digitalizované a součástí každého z nich je QR kód s odkazem na konkrétní dílo. Zájemci si mohou odkaz načíst telefonem a celý rukopis si prohlédnout.

Související

Rychlovky

  • OLOMOUC, TOKIO
    Už příští týden začíná World Baseball Cup. Soupiska je složena z hráčů hrajících za různé kluby v české extralize. Mezi nimi je i olomoucký baseballista a profesionální hasič Martin Schneider. Více.
  • OLOMOUC
    Parkovací systém už má jasnější obrysy svého rozšíření. Radní města v úterý odsouhlasili zadání veřejné zakázky na centrální informační systém pro parkovací politiku. Díky němu pak bude možné zavést parkovací zóny C a D, ty se týkají řidičů v Hodolanech, na Neředíně nebo na Nových Sadech. Více.
  • OLOMOUC
    Olomoucká Terezská brána má před sebou sanační práce. Mají trvat rok a půl a částečně omezí dopravu. Více.

Nejnovější

Doporučujeme

Nejčtenější

  • Přehled plesů 2026: Kde si zatančíte?
    Kultura
    Společnost

    Přehled plesů 2026: Kde si zatančíte?

    Leží vám v šatníku šaty, které jste ještě neměli příležitost ukázat veřejnosti? Přinášíme vám přehled plesů, kde budete mít možnost je předvést.

  • KOMENTÁŘ: Kdo zaplatí kulturu? Renomované instituce bojují o peníze
    Kultura

    KOMENTÁŘ: Kdo zaplatí kulturu? Renomované instituce bojují o peníze

    Film Il Boemo získal českého lva. Mně se zdál průměrný, ale jistě na něj jsou i jiné názory, jak už to u umění bývá. Připomněl mi, že nyní probíhá diskuze o financování velkých kulturních institucí v Olomouci. Moravského divadla a Moravské filharmonie, které k městu dlouhá desetiletí patří a dosud přes napjaté rozpočty neměly existenční problémy.

  • FOTOREPORT: Dvě budovy na dvou stranách Olomouce, a přece patří k sobě
    Kultura
    FotoReport

    FOTOREPORT: Dvě budovy na dvou stranách Olomouce, a přece patří k sobě

    Na konci devatenáctého století byla populární průmyslová neboli industriální architektura. Dodnes zachovanými ukázkami právě tohoto období, přesněji z let 1898-1900, jsou dvě budovy na dvou opačných stranách centra Olomouce. Ty jsou sice postavěny v stejném stylu, ale za jejich návrhy stojí různí architekti. Jedná se o bývalou budovu tržnice a o Senimo, dnes obchodní dům, kdysi však aukční halu, primárně určenou na obchod s dobytkem. Dá se tedy říct, že oba objekty kdysi plnily téměř ten samý účel. Dnes už jsou díky svému věku a unikátnímu vzhledu kulturními památkami. Senimo je teď sice v rekonstrukci, ale prohlédnout si jej můžete ve fotogalerii.

Seriály