Olomoucká domovní znamení v sobě skrývají zajímavé příběhy. Pojďte nakouknout

Symboly měly nejčastěji zvířecí motivy, ale i třeba zvonu, srdce, hrušky nebo koulí, které byly válečným pozůstatkem po Švédech a Prusech. Pokud bylo v jednom znamení více symbolů, tak většinou v počtu dva, tři nebo sedm. Například dvě pistole, tři sekyry, sedm bomb nebo sedm čertů. Jejich nejčetnější výskyt byl na Dolním náměstí, na hlavních ulicích 1. máje, 8. května. Některá šla nalézt i na předměstích. Znamení bývala tesaná ze dřeva či kamene, byla štukovaná nebo jen namalovaná na dřevěném či plechovém štítu. Pojďme se podívat na ta nejzajímavější a na ta, ke kterým se váže nějaká pověst. Jejich čas se naplnil roku 1771, kdy se přešlo na číslování. Názvy domů však zůstaly známy a majitelé dotčených domů je po čase obnovili.

Černý koníček nebo Červený Volek na Dolním náměstí

Číslo popisné 21 a Dům U Černého koníčka je jedno z nejstarších zachovalých znamení v historickém jádru. Poprvé byl zmíněn v kronice ze 16. století jako dům, kde kůň vyskakuje. Ve druhém patře je plastika polo postavy černého koně, který vyskakuje z okénka. Proč vyskakuje? Dle pověsti žila v domě jistá Verunka, která tu sloužila jako komorná. Z cest se jednoho dne vrátil mladý pán, do kterého se Verunka zamilovala, jenže ten ji nevnímal a chodil kolem ni jako vzduch. Mladou komornou to velice trápilo a rozhodla se navštívit bábu kořenářku, která ji poradila uvařit namíchanou směs bylinek a připravený nápoj dát mladému pánovi, aby se do ní okamžitě zamiloval. To vše Verunka udělala, jenže při podávání se pár kapek dostalo do vědra s vodou pro koníčka. Na něj to mělo stejné účinky jako na člověka a divoce se vydal za Verunkou. Ta se ho zalekla a začala před ním utíkat, až se dostala do světnice. Koníček se za ní stále hnal a již zoufalá Verunka se dostala až k oknu, před kterým na poslední chvíli uhnula, nikoliv však koníček, který se v malém okénku na půl zasekl.

Na domě číslo 26 se vůl poprvé objevil již na počátku 16. století a na chvíli se řadilo mezi zaniklá znamení. Na své místo v pozměněné podobě objevilo díky Antonínu Noglovi, který připomínal přítomnost řeznictví, která lemovala vedlejší masné krámy. Později se zde otevřela krčma, krátce tu byl hotel nazýván podle tohoto znamení. Současná podoba Volka je z 90. let 20. století a nyní tu je známá olomoucká restaurace.

Připomínka obléhání města pruskými vojsky je na domě s popisným číslem 51. V úrovní prvního patra je zazděna původně zlatá koule, nyní v barvě fasády domu. Datum osazení koulí není známo, odhaduje se rok 1758, kdy byl dům nejspíš zasažen kanonádou. Vše mělo vzniknout jako připomínka na popud tehdejší majitelky domu Marie Barbory Skrbeňské.

V roce 2007 bylo obnoveno po nespecifikované době znamení Domu U Zeleného stromu, na domě 192. Jeho vznik měl být někdy v 19. století, kdy měl dům podloubí a sídlili v něm bohatí obchodníci. Keramička Jana Bebarová před 16 lety vytvořila keramické stromové větve s lístečky v pozadí, a tak je dům takto znovu identifikován.

Blyštivé znamení na rohu dvou náměstí

Tím asi nejvýraznějším je Dům U Zlatého jelena nacházející se na rohu Dolního a Horního náměstí. Dům získal svůj současný vzhled v 16. století, kdy chtěl místní obchodník Erhard Silbach přestavět dva existující domy do jednoho velkého rohového. Architektovi řekl, že za práci mu zaplatí, kolik bude jen potřeba a zároveň požadoval velký vjezd pro kočár s koňmi. Když byla stavba hotova, chtělo to nějaké domovní znamení a po usilovném přemýšlení se realizoval nápad Silbachovy ženy Salomeny, aby byl na fasádě objektu zlatý jelen, kterého nikdo nepřehlédne. Netrvalo dlouho a velký rohový dům se pyšnil symbolem urostlého zlatého jelena s mohutným parožím. Tělo měl z pozlaceného plechu a svítil do daleka. To mělo značit symbol bohatství Silbacha.

Černý pes na Horním náměstí nebo bomby v depozitáři muzea

Dům čísla popisného 12 patřil na konci 16. století rodině Eckhartů. Otec Hanuš byl lazebníkem a syn, taktéž Hanuš, byl lékařem. Otec vymyslel lék na francouzskou nemoc a jeho syn zase vynalezl lék proti moru. Spíš než jako léčitel je znám vytesaným nápisem v průčelí domu ve kterém stojí, že ho nechal roku 1597 postavit. Na fasádě objektu byl původně Zlatý beránek podle stejnojmenné vinárny a pes se sem dostal poprvé roku 1769, kdy zde rodina Schmitova začala provozovat železářský obchod U Zlatého psa. Roku 1907 byl při přestavbě domu osazen současný Černý pes, jak dokládá medailon na krku psa a pod ním kartuš. Po úpravách zde sídlila Mlčochova drogérie a nyní si zde chodí studenti a zaměstnanci Univerzity Palackého kupovat upomínkové předměty do UPointu.

Krajinská lékárna v Olomouci je nejstarší lékárna na území města, v současné době bohužel mimo provoz. Tu zná každý Olomoučan, málokdo by vám ale řekl, které zvíře se na ní nachází. Je to Dům U černého orla a je jedním z nejvýznamnějších domů ve městě a to zejména díky historii a již zmíněné lékárně. Narodil se zde jeden z olomouckých biskupů Marek Kuen. Domovní znamení se poprvé doložilo až roku 1761 a černý orel dal název i krajinské lékárně. Nad vchody z Horního náměstí a ulice Ostružnická se nacházela šachová orlice v podobě dřevěných plastik, které mohou návštěvníci zhlédnout v depozitáři Vlastivědného muzea. Při úpravě průčelí roku 1929 byla na nároží domu umístěna olomoucká šachová orlice s prsním štítkem zpodobující polo postavu Madony s dítkem.

Některá znamení jsou uložena po jejich zániku uložena v depozitáři Vlastivědného muzea Olomouc a i když nejsou viditelná na svých původních místech, stále jsou zachována pro další generace, která je nezažila v původním umístění.  Mezi 40 znameními je třeba sedm bomb, ty byly na Horním náměstí na domě číslo 19. Přesněji granáty odkazovaly na bombardování města při obléhání pruskými vojsky roku 1758 a sneseny byly při rekonstrukci domu v roce 1880. Hostinec U Dřevěného zvonu se svého času nacházel za hradbami města kousek od Výstaviště Flora na Wolkerově ulici. Depozitář vlastní maketu zvonu z lipového dřeva, která byla na místě do demolice domu roku 1946, na jeho místě je nyní Krajská hygienická stanice.