Do proměn českých nářečí nechává nahlédnout návštěvníky prostřednictvím nové výstavy Muzeum a galerie Prostějov. Zájemci se mohou seznámit s jejich odlišnostmi i proměnami, součástí výstavy je i audioprůvodce. Společně s ním si tak mohou zájemci otestovat, zda rozumí řeči svých prarodičů či nářečí přátel z jiných částí České republiky. Expozice s názvem Jož je to foč?, která mapuje zaniklé, ohrožené i stále živé nářeční jevy, potrvá do 12. ledna.
Výstava nabízí přehledné mapy, které zachycují jazykové zvláštnosti napříč regiony. „Bohatství nářeční slovní zásoby doplňují poutavé doprovodné texty. Návštěvníci se například dozvědí, kdy si lidé pochutnávali na švábech, bobcích a mejdlíčkách, zda může být kostka kulatá, co jsou to pimpěrky a kdy husa zpívá nejpěkněji,“ uvedla mluvčí muzea.
Za výstavou stojí Ústav pro jazyk český v Brně. „Projekt o nářečí jsme řešili dva roky, od roku 2020 do roku 2022. Nyní pokračujeme dalším výzkumem. To, co je ale k vidění na panelech výstavy, pochází z celorepublikového výzkumu, který proběhl na přelomu 60. a 70. let minulého století. Jedná se tedy o dnes už historický materiál, ale zpracovaný novými metodami. Zároveň představujeme metody, jak naši předchůdci materiál v terénu získávali a dál zpracovávali,“ uvedla autorka výstavy Martina Ireinová z dialektologického oddělení ústavu.
V textech, které jsou použity na jednotlivých panelech, se návštěvníci navíc dozvědí nejen spoustu zajímavostí o nářečí, ale také to, jak se dřív v dané oblasti žilo. Výstava je pojata interaktivně tak, aby zaujala všechny generace. K poslechu jsou připraveny ukázky nářečí z různých koutů České republiky a z různých časových období od 60. let 20. století až po současnost. Návštěvníci si také mohou prověřit své znalosti v nářečních kvízech a zapojit se do nářečního výzkumu. „V rámci výstavy je připraven i speciální edukační program pro školy, který je k dispozici už od začátku školního roku,“ doplnila ředitelka muzea Veronika Hrbáčková.
Podobnou výstavu hostilo před dvěma roky také Vlastivědné muzeum v Olomouci. Expozice byla tehdy otevřena u příležitosti 70. výročí existence dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR v Brně. Odborníci již tehdy upozorňovali na to, že nářečí v češtině postupně zanikají, z každodenní běžné mluvy se vytrácejí jednotlivá slova i celé skupiny. Stírání rozdílů v nářečích ovlivnila především přeměna venkova, k níž přispěly kolektivizace zemědělství v 50. letech 20. století a vylidňování vesnic v důsledku stěhování obyvatel za prací. Vliv má také nárůst vzdělanosti a masivní působení sdělovacích prostředků.
