Po necelém roce opravných prací otevřelo Vlastivědné muzeum v Olomouci Sál sv. Kláry. Největší výstavní prostor muzea byl zavřený kvůli rozsáhlým prasklinám na stropu sálu. Už o víkendu začne v zrekonstruovaném sálu Festival Baroko.
„Jsem rád, že můžeme pro veřejnost opět otevřít krásný, reprezentativní výstavní prostor – bývalý kostel svaté Kláry. Ten se teď stane dějištěm festivalu barokní hudby a potom v něm začneme připravovat rozsáhlou výstavu palných zbraní,“ uvedl ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Jakub Ráliš.
Pro veřejnost muselo vedení muzea prostor uzavřít kvůli opadávající omítce ze stropu. Stavebníci a restaurátoři proto od loňského léta do letošního dubna pracovali na opravách prasklin v klenbě a obnově původní malby. „Řemeslníci museli zrekonstruovat trhliny z líce a rubu povrchu ve všech klenbách, opravit vnitřní omítky a kompletně vymalovat strop a další části interiéru,“ doplnil ředitel. Rekonstrukce přišla na 4,6 milionů korun.
Kostel sv. Kláry s připojeným bývalým konventem klarisek je spolu s budovami bývalé jezuitské koleje a univerzity jediným klášterním objektem v prostoru olomouckého Předhradí, který se ve své hmotě dochoval do dnešních dnů. Ostatní kláštery z předhradí to štěstí neměly. Zdobí jej obří lustry, které byly zřejmě pořízeny na počátku 20. století v souvislosti se vznikem muzea arcivévody Josefa Ferdinanda.
Sál rozezní barokní hudba
První akcí, která se v sále odehraje, budou koncerty Festivalu Baroko, který začíná 1. června. „Uvedeme například komorní operu Endymio, která měla v kostele premiéru v roce 2001. Je to prostor s velkou kostelní akustikou, která vytváří takový zvláštní dojem a má až meditační efekt. A to je něco, co mě velice přitahuje nejen u duchovní hudby, ale i u té koncertní,“ vysvětlil Tomáš Hanzlík, zakladatel přehlídky z katedry hudební výchovy PdF Univerzity Palackého a umělecký vedoucí Ensemble Damian.
„Hudbu, která bude i letos na festivalu znít, nikde jinde neuslyšíte, byla 200 let ukrytá v archivech. Ač jsme letos nezvolili žádný podtitul, dramaturgie je sestavena výhradně z děl českých autorů u příležitosti Roku české hudby 2024. Náš zájem je ale nasměrován na starou hudbu před Bedřichem Smetanou,“ navázal Hanzlík.
Zaznít by tak měly skladby, které byly určené ke korunovacím a dalším slavnostním ceremoniím, ale i díla určená pro maloměstské ochotníky.
