Bánovský poklad z doby železné vydal archeologům překvapivá zjištění
Několik let zkoumali odborníci z Univerzity Palackého v Olomouci, Archeologického ústavu AV ČR v Brně a Karlovy univerzity v Praze předměty, které byly nalezeny v okolí obce Bánov na jihovýchodní Moravě. Nyní přicházejí s překvapivým zjištěním: Bánovský poklad lze označit jako soubor předmětů, které byly společně uloženy do země v době železné, a to v průběhu určitého rituálu. Unikátní zjištění vědci publikovali v časopise Journal of Archaeological Science: Reports.
Bánovský poklad objevil již v roce 2017 spolupracující hledač s detektorem kovů, který na místo přivolal archeology Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Ti nález zdokumentovali a převezli do laboratoře ke konzervaci. Poté depot zkoumal tým odborníků z Univerzity Palackého v Olomouci, Archeologického ústavu AV ČR v Brně a Karlovy univerzity v Praze.
„Na základě rozboru terénní situace a řady typologických a přírodovědných analýz se podařilo zjistit, že Bánovský poklad lze označit jako soubor předmětů, které byly společně uloženy do země v průběhu určitého rituálu v době železné. Kromě železné sekery a keramické nádoby, ve které byla část předmětů uložena, se depot skládá zejména ze součástí bohatého ženského kroje v podobě bronzových šperků a dvou železných opaskových kruhů,“ uvedl vedoucí autorského týmu Martin Golec z katedry historie Filozofické fakulty UP. Soubor šperků podle vědců obsahuje spony, náramky i nápažníky, vlasové ozdoby, náušnice, jehlice, prsten, také několik desítek skleněných a téměř dva tisíce jantarových korálků, které byly patrně součástí náhrdelníku. Část z nich mohla zdobit i honosný kožený opasek.
„Jedná se o dosud nejpočetnější soubor pravěkého jantaru z území České republiky, což činí z Bánovského pokladu zcela unikátní nález,“ dodal Martin Golec.
Vědci se domnívají, že díky své bohatosti patřil ženský kroj vysoce postavené ženě, velmožce. Jeho dataci kladou do starší doby železné, mezi roky 575 a 550 př. n. l.
„Díky přírodovědným analýzám, které provedl Lukáš Kučera z katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty UP, víme, že jantar pochází z oblasti Pobaltí,“ doplnil k původu jednotlivých předmětů Jaroslav Bartík z Archeologického ústavu AV ČR Brno a zdůraznil, že jde o největší jednotlivý soubor jantaru v dějinách České republiky vůbec.
Také některé z bronzových šperků nemají svůj původ na Moravě, tedy do míst k dnešní obci Bánov byly přineseny z jiných oblastí. Například šestice unikátních dračích spon pochází podle odborníků z území dnešního Slovinska. Odtud pravděpodobně pochází i technologie výroby skleněných korálků, které však mohly být vyráběny již poprvé na území ČR.
Všechny uvedené indicie dovolily odborníkům zasadit Bánovský poklad do průběhu trasy Jantarové stezky, která ve starší době železné spojovala Pobaltí se Středomořím. Část luxusních bronzových šperků tak byla vyměněna právě za jantar, jenž se stal hlavní komoditou jantarové stezky, kterou ovládaly místní elity. Právě k této elitě, tedy nejvyšší společenské vrstvě tehdejší společnosti, patřila podle vědců i žena z Bánova.
Celý soubor předmětů je dnes již zkonzervován. Je přístupný široké veřejnosti, a to v expozici Pravěk Uherskohradišťska, která byla nově otevřena v minulém roce. Kromě depotu samého je v tamní expozici k vidění i rekonstrukce možného rozmístění šperků na postavě ženy. Studie archeologů se kromě popisu jednotlivých nálezů a stanovení jejich stáří zabývá i řadou celoevropsky významných otázek, které se věnují sociální struktuře, elitám, dálkovému obchodu, Jantarové stezce ve starší době železné a v neposlední řadě i motivům rituálního ukládání pokladů do země.
