Chci, aby dítě bylo na naši školu hrdé, říká ředitel Svatoplukovy školy Jiří Vymětal

Sedíme v ředitelně u kulatého stolu, mezi okny je zarámovaný plakát herečky Hany Maciuchové, která byla patronkou školy a na skříni je vystavené zelené kolo značky Favorit. „To kolo je stejně staré jako já, dostal jsem ho k narozeninám,“ představuje se smíchem nevšední výzdobu ředitelny Jiří Vymětal, který ze zapomenuté základky udělal oceňovanou a dobře fungující školu. „Důležité je totiž zapálení. Veškerá tvůrčí činnost, i ve školách, vychází ze tří emocí – nadšení, radost a silný zájem,“ říká energický ředitel základní školy a pokračuje: „Pokud se tyto tři věci spojí dohromady, tak se vytvoří prostor pro růst. Vždycky jsem dokázal nadchnout sebe i druhé.“

Na Základní a mateřské škole Svatoplukova se řídí sloganem českých učitelů: „Naplno a s radostí.“ V tomto duchu s dětmi pracují: „Chceme mít naše žáky v mnoha věcech jako parťáky. Je pro ně důležité, aby si zápal do výuky udrželi,“ říká ředitel školy. Na děti podle jeho názoru platí řetězení. „To znamená, že na sebe navazujeme, protože jsme mateřská i základní škola. Nějaké formy a metody se používají ve školce a poté se na to naváže na prvním, a později na druhém stupni,“ dodává s tím, že se z dětí snaží vychovat otevřené a připravené osobnosti.

Chceme, aby dítě bylo na svoji školu hrdé

Základní a Mateřská škola Svatoplukova je inkluzivní školou, to znamená, že v každé třídě mají jednoho až dva asistenty pedagoga. „Máme velký počet zaměstnanců s cílem individualizovat a diferencovat výuku, ta abychom každému dítěti saturovali jeho potřeby, odkrývali jeho potenciál a vytvořili mu bezpečné prostředí,“ osvětluje přístup školy ředitel.

V prostorách bývalého kláštera dominikánek se škola zapojuje do řady vzdělávacích aktivit a projektů, a je v nich úspěšná, žáci i učitelé získávají ocenění. „Pro mě je důležité, aby dítě cítilo sounáležitost se školou a bylo na ni hrdé. Povědomí a hrdost, pocit, že jsem příslušníkem nějaké prestižní záležitosti si myslím, že je taky jeden z důležitých aspektů, který vede k tomu, že děti pracují naplno a s radostí,“ vysvětluje dále svoji vizi Vymětal, kterou podle něj vnímají i samotné děti, které si na základě toho začínají budovat i vizi osobní. „Jsou členy nějaké školní rodiny, která má charakteristické rysy. S tím jdou dál do života.“

Škola v Řepčíně akcentuje enviromentální a multikulturní aspekt neboli globální rozvojové vzdělávání. Je to jeden z pilířů školy. „Je fajn, když se každá škola nějakým způsobem prezentuje a představuje. Za naší vizí stojíme a předáváme dál naši představu. Myslím si, že prosociální jednání, solidarita, vztah k přírodě, vnímání, že já mohu zanechat nějakou pozitivní stopu v mezilidských vztazích jsou důležité věci, se kterými má dítě vstoupit do života,“ říká ředitel.  

Čím víc lidí působí na rozvoj dítěte, tím lépe

Škola, kterou Jiří Vymětal vede, spolupracuje při výuce s řadou institucí z Olomouce a Olomouckého kraje, například s Charitou Olomouc nebo Městskou knihovnou Olomouc.  „Jsme komunitní škola, chceme být prostředníkem mezi komunitami. Čím víc lidí působí na rozvoj dítěte, tím lépe,“ myslí si a dodává, že to samé platí i o rodičích. „My jsme Svatoplukova škola. Pověst o knížeti Svatoplukovi mluví o třech prutech. Jedním prutem jsou učitelé, druhým rodiče a třetím děti, tyto pruty musí držet pohromadě, protože potom jsou nejpevnější,“ říká Vymětal s tím, že na spolupráci s rodiči strategicky pracují hodně dlouho.  

Podle ředitele musí být i s rodiči přítomné sepětí a sounáležitost, té se dosahuje například formou tripartity na třídních schůzkách: učitel, rodič, dítě. „Rodiče jsou navíc obeznamování a informováni o dění ve škole, cítí se jako účastnící výuky, probíhá s nimi pravidelná komunikace na internetových platformách,“ popisuje přístup ředitel školy.