Chtěla jsem vytvořit něco originálního, říká fotografka. S Dobroženami vybrala přes třicet tisíc

Krásnými dny k dobrým skutkům by mohlo být heslo, kterým se řídí charitativní události, které pořádá olomoucká fotografka Barbora Gajová. Jelikož její první dobročinné akce - Štědrofocení a Dobročiny slavily úspěch, rozhodla se na konci října uspořádat něco nového a přišla s projektem Dobroženy. Jaká byla cesta k těmto nápadům? Jak akce probíhaly? A jaká je jejich budoucnost?

Na čem vlastně stojí celý koncept charitativních projektů? A jak funguje?

Celé je to vlastně o tom, že já vymyslím něco, co by mě bavilo dělat. Oslovím lidi, kteří by se mohli zúčastnit a připravovat program. U Dobročinů to byly dílčí věci, třeba jídlo od Olivera Pape, tetování, stříhání od Does, focení ode mě. Lidi se objednali na to, co je zaujalo a peníze, které zaplatili, my dáváme potom na charitu. U Dobrožen to fungovalo trochu jinak. Byl to prostě celý den naplněný programem, takže si ženy zaplatily vstup na všechno. Výtěžek putoval na nadační fond. Pak máme samozřejmě i pár sponzorů.

Kolikrát už Dobročiny proběhly?

Dobročiny se pod tímto názvem konaly letos poprvé, předtím se projekt jmenoval Štědrofocení. Ten název mi ale nevyhovoval, hlavně proto, že hodně lidí nechápalo, že nejde o vánoční focení. Začali jsme v roce 2019 a pokračovali každý rok, kromě toho minulého. Letos jsem se to tedy rozhodla přejmenovat a udělat menší reformu - předtím šlo hlavně o focení, letos jsme přidali další služby. Věděla jsem totiž, že to stojí jenom na mě, byl to pro mě obrovský výdej energie, ale stejně, pokud jsem chtěla, aby projekt rostl a vybralo se co nejvíc peněz, musela jsem zapojit mnohem víc lidí.

Čí to byl nápad?

Iniciativa obou projektů vychází ode mě, ale pak jsou lidi, kteří jsou u tvorby těch projektů od začátku a pomáhají mi je uskutečňovat. Třeba Míša Martinátová, která mi už od prvních Štědrofocení pomáhala, nebo Náš mlýn, na kterém se uskutečnily jak Dobročiny, tak Dobroženy a spolupracuji s nimi už asi tři roky.

Co bylo impulzem k vytvoření projektu Dobroženy?

Dobroženy vznikly, protože jsem chtěla udělat něco opravdu ženského, ale zároveň spousta podobných projektů už existovala, takže bylo potřeba přijít s něčím originálnějším. Chtěla jsem to udělat na podobném principu jako Dobročiny, které Dobroženám předcházely, aby se vybrala částka na charitu, ale aby to byl celý den pečování o sebe, bez dětí, aby to byl zkrátka den jen pro ně.

Jaký program jste tedy přichystali?

Den nám začala dula s otevíracím rituálem, kdy jsme dělaly aktivity, které ženy mají sblížit a naladila je na prožití dne. Následovala jóga a poté Míša Přikrylová s tancem, takovým sexy, který měl probudit právě ženskost. V průběhu dne jsme měly oběd, dýňové kari podle Ajurvédy. Přednáška o ní následovala hned po obědě. Další přednáška byla o pánevním dnu, kde se řešilo, jak ho posilovat, jaká jsou funkční dechová cvičení, ale došlo i na intimní rady. Došla řeč i na to, jak cvičit v průběhu cyklu a jak tomu cvičení přizpůsobit. Pak už jsme od přednášek přešly k dynamické meditaci. Jako poslední Terez Wrau udělala ukázku kakaové ceremonie ve zkrácené verzi, kde hrála a vysvětlovala, jak kakao funguje. Ženy ještě dostaly balíček, který jsme my a sponzoři vytvořili.

Jak pak vybíráte charitu, na kterou výtěžek poputuje?

Jak kdy, někdy ho vyberu já, někdy je jich víc. U Dobročinů, jelikož jsme se neshodli na jedné charitě, jsme vybrali tři sbírky, které se nám líbily nejvíc a lidi si potom mohli vybrat, na kterou z nich budou přispívat. Dohromady se vybralo 97 913 korun, které se mezi ty tři projekty rozdělily. Pro Dobroženy jsem charitu vybrala já, byl to nadační fond Vrba, který pomáhá rodinám, ve kterých zemřel jeden z rodičů. Zpravidla jsou to ovdovělé matky, které byly závislé na příjmu svého manžela a teď jsou v bezvýchodné situaci. Na Vrbu jsme nakonec zvládly vybrat 37 320 korun.

Který z Vašich projektů je vám bližší?

Za mě asi Dobročiny, protože ta akce může být různorodá a vlastně jakákoliv, jakou si ji vymyslím. Přemýšlela jsem, že bych udělala Dobročiny, které budou workshopové, byly by tam třeba čtyři koutky, ve kterých by si návštěvníci mohli něco vytvořit. Takže by ten koncept byl zase trochu jiný než letos.

Přemýšlela jste o rozšíření do nějakých jiných měst?

Chvilku jsem přemýšlela o tom, že bychom udělali něco v Praze, nabízeli mi to i někteří organizátoři, že by s akcí pomohli. Já jsem tomu do budoucna otevřená, ale na to se nás musí spojit víc.

Související

Rychlovky

  • OLOMOUC
    Tramvajová trať v Hodolanech se stává opět hlavním tématem veřejného dění v Olomouci. Místní se rozdělili na dvě skupiny. Rada zvažuje zrušení tratě, Olomoučtí reagují peticí. Více.
  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) letos plánuje v Olomouckém kraji investovat několik stovek milionů korun do oprav dálničních mostů a šesti úseků silnic první třídy. Více.
  • OLOMOUC
    Letní mláďata medojedů se v olomoucké zoo hlásí o slovo. Zoolog už zjistil jejich pohlaví - je to samec a samice. Obě mláďata nebojácné kunovité šelmy jsou čilá a zdravá. Chovná samice v zoo porodila už popáté.

Nejnovější

Doporučujeme

Nejčtenější

  • Konec oprav smuteční síně. Po víc než roce je hotovo
    Společnost

    Konec oprav smuteční síně. Po víc než roce je hotovo

    Přerovská radnice dokončila rozsáhlou rekonstrukci smuteční síně na městském hřbitově. Od poloviny února se zde budou moci opět konat pohřby, které muselo město na rok a čtvrt provizorně přesunout do kostela svatého Michaela a do velkého sálu Klubu Teplo. Do kompletní proměny pohřební síně investoval Přerov téměř 72 milionů korun, sdělila ČTK mluvčí radnice Lenka Chalupová.

  • OSVČ čekají v roce 2026 vyšší odvody. Možná se ale ještě sníží
    Společnost

    OSVČ čekají v roce 2026 vyšší odvody. Možná se ale ještě sníží

    Od ledna se mění zálohy pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Finanční poradce Eduard Werner o tom mluvil ve vysílání rádia Haná.

  • FÓRUM OR: Má Olomouc svítit i v noci? Politici se přou o krásu památek, energii a světelný smog
    Společnost
    Fórum OR

    FÓRUM OR: Má Olomouc svítit i v noci? Politici se přou o krásu památek, energii a světelný smog

    Nasvícené památky jako magnet pro turisty a symbol živého města, nebo zbytečný luxus, který ruší obyvatele a plýtvá energií? Olomoučtí zastupitelé napříč politickým spektrem v dnešním Fóru OR řeší, kdy, jak a zda vůbec má město svítit na své historické dominanty. Zastupitelům jsme položili otázku: "Měly by být památky ve městě nasvícené i v nočních hodinách, kdy kolem nich nikdo nechodí? Proč?" Odpovědi jsme zveřejnili v pořadí, v jakém je zastupitelé zaslali. 

Seriály