Chtěla jsem vytvořit něco originálního, říká fotografka. S Dobroženami vybrala přes třicet tisíc

Krásnými dny k dobrým skutkům by mohlo být heslo, kterým se řídí charitativní události, které pořádá olomoucká fotografka Barbora Gajová. Jelikož její první dobročinné akce - Štědrofocení a Dobročiny slavily úspěch, rozhodla se na konci října uspořádat něco nového a přišla s projektem Dobroženy. Jaká byla cesta k těmto nápadům? Jak akce probíhaly? A jaká je jejich budoucnost?

Na čem vlastně stojí celý koncept charitativních projektů? A jak funguje?

Celé je to vlastně o tom, že já vymyslím něco, co by mě bavilo dělat. Oslovím lidi, kteří by se mohli zúčastnit a připravovat program. U Dobročinů to byly dílčí věci, třeba jídlo od Olivera Pape, tetování, stříhání od Does, focení ode mě. Lidi se objednali na to, co je zaujalo a peníze, které zaplatili, my dáváme potom na charitu. U Dobrožen to fungovalo trochu jinak. Byl to prostě celý den naplněný programem, takže si ženy zaplatily vstup na všechno. Výtěžek putoval na nadační fond. Pak máme samozřejmě i pár sponzorů.

Kolikrát už Dobročiny proběhly?

Dobročiny se pod tímto názvem konaly letos poprvé, předtím se projekt jmenoval Štědrofocení. Ten název mi ale nevyhovoval, hlavně proto, že hodně lidí nechápalo, že nejde o vánoční focení. Začali jsme v roce 2019 a pokračovali každý rok, kromě toho minulého. Letos jsem se to tedy rozhodla přejmenovat a udělat menší reformu - předtím šlo hlavně o focení, letos jsme přidali další služby. Věděla jsem totiž, že to stojí jenom na mě, byl to pro mě obrovský výdej energie, ale stejně, pokud jsem chtěla, aby projekt rostl a vybralo se co nejvíc peněz, musela jsem zapojit mnohem víc lidí.

Čí to byl nápad?

Iniciativa obou projektů vychází ode mě, ale pak jsou lidi, kteří jsou u tvorby těch projektů od začátku a pomáhají mi je uskutečňovat. Třeba Míša Martinátová, která mi už od prvních Štědrofocení pomáhala, nebo Náš mlýn, na kterém se uskutečnily jak Dobročiny, tak Dobroženy a spolupracuji s nimi už asi tři roky.

Co bylo impulzem k vytvoření projektu Dobroženy?

Dobroženy vznikly, protože jsem chtěla udělat něco opravdu ženského, ale zároveň spousta podobných projektů už existovala, takže bylo potřeba přijít s něčím originálnějším. Chtěla jsem to udělat na podobném principu jako Dobročiny, které Dobroženám předcházely, aby se vybrala částka na charitu, ale aby to byl celý den pečování o sebe, bez dětí, aby to byl zkrátka den jen pro ně.

Jaký program jste tedy přichystali?

Den nám začala dula s otevíracím rituálem, kdy jsme dělaly aktivity, které ženy mají sblížit a naladila je na prožití dne. Následovala jóga a poté Míša Přikrylová s tancem, takovým sexy, který měl probudit právě ženskost. V průběhu dne jsme měly oběd, dýňové kari podle Ajurvédy. Přednáška o ní následovala hned po obědě. Další přednáška byla o pánevním dnu, kde se řešilo, jak ho posilovat, jaká jsou funkční dechová cvičení, ale došlo i na intimní rady. Došla řeč i na to, jak cvičit v průběhu cyklu a jak tomu cvičení přizpůsobit. Pak už jsme od přednášek přešly k dynamické meditaci. Jako poslední Terez Wrau udělala ukázku kakaové ceremonie ve zkrácené verzi, kde hrála a vysvětlovala, jak kakao funguje. Ženy ještě dostaly balíček, který jsme my a sponzoři vytvořili.

Jak pak vybíráte charitu, na kterou výtěžek poputuje?

Jak kdy, někdy ho vyberu já, někdy je jich víc. U Dobročinů, jelikož jsme se neshodli na jedné charitě, jsme vybrali tři sbírky, které se nám líbily nejvíc a lidi si potom mohli vybrat, na kterou z nich budou přispívat. Dohromady se vybralo 97 913 korun, které se mezi ty tři projekty rozdělily. Pro Dobroženy jsem charitu vybrala já, byl to nadační fond Vrba, který pomáhá rodinám, ve kterých zemřel jeden z rodičů. Zpravidla jsou to ovdovělé matky, které byly závislé na příjmu svého manžela a teď jsou v bezvýchodné situaci. Na Vrbu jsme nakonec zvládly vybrat 37 320 korun.

Který z Vašich projektů je vám bližší?

Za mě asi Dobročiny, protože ta akce může být různorodá a vlastně jakákoliv, jakou si ji vymyslím. Přemýšlela jsem, že bych udělala Dobročiny, které budou workshopové, byly by tam třeba čtyři koutky, ve kterých by si návštěvníci mohli něco vytvořit. Takže by ten koncept byl zase trochu jiný než letos.

Přemýšlela jste o rozšíření do nějakých jiných měst?

Chvilku jsem přemýšlela o tom, že bychom udělali něco v Praze, nabízeli mi to i někteří organizátoři, že by s akcí pomohli. Já jsem tomu do budoucna otevřená, ale na to se nás musí spojit víc.

Související

  • Alika zpracuje 6500 tun surovin ročně. Tržby jí loni vzrostly na 540 milionů
    Společnost

    Alika zpracuje 6500 tun surovin ročně. Tržby jí loni vzrostly na 540 milionů

    Společnost Alika z Čelčic na Prostějovsku, přední tuzemský výrobce pražených arašídů a oříšků, slaných snacků, sušeného ovoce a mrazem sušené zeleniny, loni zvýšila tržby meziročně o 12 procent na 540 milionů korun. ČTK to dnes řekla generální ředitelka pražírny Alika Petra Vránová. Alika ročně zpracuje přibližně 6500 tun ořechů, semínek, sušeného ovoce a dalších surovin.

  • Srážek se zvěří přibývá. Olomoucký kraj hlásí za půl roku přes 800 nehod
    Společnost

    Srážek se zvěří přibývá. Olomoucký kraj hlásí za půl roku přes 800 nehod

    Nový SRNA index ukazuje rostoucí počet střetů vozidel se zvěří na českých silnicích. V kraji evidovali policisté během uplynulého půlroku zatím nejvíce případů.

  • Soud zamítl návrhy na neplatnost referenda, v Prostějově bude pětadvacetimetrový bazén
    Společnost

    Soud zamítl návrhy na neplatnost referenda, v Prostějově bude pětadvacetimetrový bazén

    Krajský soud v Brně zamítl dva návrhy na vyslovení neplatnosti dubnového hlasování v místním referendu v Prostějově o délce plánovaného bazénu. Jejich autoři požadovali, aby se referendum opakovalo na podzim souběžně s komunálními volbami. ČTK informaci získala na informační desce soudu. Radnice tak může pokračovat v přípravě stavby pětadvacetimetrového bazénu. Iniciátoři referenda z TJ Prostějov prosazovali padesátimetrovou délku. Výsledek hlasování nebyl kvůli nízké účasti platný.

  • Hasiči trénovali v tramvajovém depu
    Společnost

    Hasiči trénovali v tramvajovém depu

    Speciální výcvik hasičů Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS) se uskutečnil poslední květnový čtvrtek v olomouckém tramvajovém depu. Díky spolupráci s Dopravním podnikem města Olomouce měli možnost procvičit zásahy při střetech s tramvají, kdy je nutné vyprostit zraněné osoby nebo zaklíněné předměty.

Rychlovky

  • OLOMOUC
    Se zákroky kardiochirurgům z fakultky od listopadu pomáhá nový špičkový přístroj pro měření koronárních cév a bypassů. Je nástrojem, který umožňuje najít nejvhodnější místo pro voperování bypassu u pacientů se zúženými či zablokovanými srdečními tepnami. Více.
  • OLOMOUC
    Velká oprava silnice na sídlišti Povel. V pondělí odstartuje oprava ulice kpt. Jaroše. Rekonstrukce úseku dlouhého 680 metrů potrvá do poloviny srpna. Etapy opravy proběhnou za úplné uzavírky.
  • PŘEROVSKO
    Pokračuje modernizace železniční trati Brno–Přerov dochází kvůli tomu ke změně v automobilové dopravě. Kvůli stavbě nadjezdu se má ode dneška přesunout provoz v úseku Kojetín - Chropyně na přeložku silnice 436.

Nejnovější

Nejčtenější

Seriály