Chtěla jsem vytvořit něco originálního, říká fotografka. S Dobroženami vybrala přes třicet tisíc

Krásnými dny k dobrým skutkům by mohlo být heslo, kterým se řídí charitativní události, které pořádá olomoucká fotografka Barbora Gajová. Jelikož její první dobročinné akce - Štědrofocení a Dobročiny slavily úspěch, rozhodla se na konci října uspořádat něco nového a přišla s projektem Dobroženy. Jaká byla cesta k těmto nápadům? Jak akce probíhaly? A jaká je jejich budoucnost?

Na čem vlastně stojí celý koncept charitativních projektů? A jak funguje?

Celé je to vlastně o tom, že já vymyslím něco, co by mě bavilo dělat. Oslovím lidi, kteří by se mohli zúčastnit a připravovat program. U Dobročinů to byly dílčí věci, třeba jídlo od Olivera Pape, tetování, stříhání od Does, focení ode mě. Lidi se objednali na to, co je zaujalo a peníze, které zaplatili, my dáváme potom na charitu. U Dobrožen to fungovalo trochu jinak. Byl to prostě celý den naplněný programem, takže si ženy zaplatily vstup na všechno. Výtěžek putoval na nadační fond. Pak máme samozřejmě i pár sponzorů.

Kolikrát už Dobročiny proběhly?

Dobročiny se pod tímto názvem konaly letos poprvé, předtím se projekt jmenoval Štědrofocení. Ten název mi ale nevyhovoval, hlavně proto, že hodně lidí nechápalo, že nejde o vánoční focení. Začali jsme v roce 2019 a pokračovali každý rok, kromě toho minulého. Letos jsem se to tedy rozhodla přejmenovat a udělat menší reformu - předtím šlo hlavně o focení, letos jsme přidali další služby. Věděla jsem totiž, že to stojí jenom na mě, byl to pro mě obrovský výdej energie, ale stejně, pokud jsem chtěla, aby projekt rostl a vybralo se co nejvíc peněz, musela jsem zapojit mnohem víc lidí.

Čí to byl nápad?

Iniciativa obou projektů vychází ode mě, ale pak jsou lidi, kteří jsou u tvorby těch projektů od začátku a pomáhají mi je uskutečňovat. Třeba Míša Martinátová, která mi už od prvních Štědrofocení pomáhala, nebo Náš mlýn, na kterém se uskutečnily jak Dobročiny, tak Dobroženy a spolupracuji s nimi už asi tři roky.

Co bylo impulzem k vytvoření projektu Dobroženy?

Dobroženy vznikly, protože jsem chtěla udělat něco opravdu ženského, ale zároveň spousta podobných projektů už existovala, takže bylo potřeba přijít s něčím originálnějším. Chtěla jsem to udělat na podobném principu jako Dobročiny, které Dobroženám předcházely, aby se vybrala částka na charitu, ale aby to byl celý den pečování o sebe, bez dětí, aby to byl zkrátka den jen pro ně.

Jaký program jste tedy přichystali?

Den nám začala dula s otevíracím rituálem, kdy jsme dělaly aktivity, které ženy mají sblížit a naladila je na prožití dne. Následovala jóga a poté Míša Přikrylová s tancem, takovým sexy, který měl probudit právě ženskost. V průběhu dne jsme měly oběd, dýňové kari podle Ajurvédy. Přednáška o ní následovala hned po obědě. Další přednáška byla o pánevním dnu, kde se řešilo, jak ho posilovat, jaká jsou funkční dechová cvičení, ale došlo i na intimní rady. Došla řeč i na to, jak cvičit v průběhu cyklu a jak tomu cvičení přizpůsobit. Pak už jsme od přednášek přešly k dynamické meditaci. Jako poslední Terez Wrau udělala ukázku kakaové ceremonie ve zkrácené verzi, kde hrála a vysvětlovala, jak kakao funguje. Ženy ještě dostaly balíček, který jsme my a sponzoři vytvořili.

Jak pak vybíráte charitu, na kterou výtěžek poputuje?

Jak kdy, někdy ho vyberu já, někdy je jich víc. U Dobročinů, jelikož jsme se neshodli na jedné charitě, jsme vybrali tři sbírky, které se nám líbily nejvíc a lidi si potom mohli vybrat, na kterou z nich budou přispívat. Dohromady se vybralo 97 913 korun, které se mezi ty tři projekty rozdělily. Pro Dobroženy jsem charitu vybrala já, byl to nadační fond Vrba, který pomáhá rodinám, ve kterých zemřel jeden z rodičů. Zpravidla jsou to ovdovělé matky, které byly závislé na příjmu svého manžela a teď jsou v bezvýchodné situaci. Na Vrbu jsme nakonec zvládly vybrat 37 320 korun.

Který z Vašich projektů je vám bližší?

Za mě asi Dobročiny, protože ta akce může být různorodá a vlastně jakákoliv, jakou si ji vymyslím. Přemýšlela jsem, že bych udělala Dobročiny, které budou workshopové, byly by tam třeba čtyři koutky, ve kterých by si návštěvníci mohli něco vytvořit. Takže by ten koncept byl zase trochu jiný než letos.

Přemýšlela jste o rozšíření do nějakých jiných měst?

Chvilku jsem přemýšlela o tom, že bychom udělali něco v Praze, nabízeli mi to i někteří organizátoři, že by s akcí pomohli. Já jsem tomu do budoucna otevřená, ale na to se nás musí spojit víc.

Související

  • Šternberk investoval přes 20 milionů korun do rekonstrukce městského koupaliště
    Společnost

    Šternberk investoval přes 20 milionů korun do rekonstrukce městského koupaliště

    Šternberská radnice investovala 20,5 milionu korun do rekonstrukce správní budovy a zázemí městského koupaliště, díky které letní areál návštěvníkům nabídne lepší služby. Modernizace koupaliště byla zahájena loni v září a skončila letos v květnu. Šternberské koupaliště dnes zahájí provoz. ČTK to řekla mluvčí radnice Irena Černocká.

  • Lidé hledají útočiště před vedry i v klimatizovaných nákupních centrech
    Společnost

    Lidé hledají útočiště před vedry i v klimatizovaných nákupních centrech

    Lidé v parných letních dnech hledají útočiště před vysokými teplotami nejen na koupalištích, chladných katedrálách či jeskyních, ale také v klimatizovaných nákupních centrech. Zatímco venku panují tropické teploty a rozpálené ulice sálají horkem, uvnitř rozlehlých obchodních komplexů je příjemný chládek a návštěvníci mohou osvěžení spojit s nákupy nebo posezením v kavárně či cukrárně. Nárůst návštěvnosti v horkých dnech potvrzuje například Galerie Šantovka v Olomouci.

  • Otevřel se jeden z největších archeologických depozitářů v Česku. Sídlo má v Olomouci
    Společnost

    Otevřel se jeden z největších archeologických depozitářů v Česku. Sídlo má v Olomouci

    Moderní pracoviště poskytne zázemí pro uchovávání, odborné zpracování a výzkum jedinečných archeologických sbírek z celé České republiky. Nová budova v Olomouci na ulici Wittgensteinova pojme téměř 17 tisíc beden cenných artefaktů.

  • V Olomouckém kraji v sobotu padaly teplotní rekordy, bylo výrazně přes 30 stupňů
    Společnost

    V Olomouckém kraji v sobotu padaly teplotní rekordy, bylo výrazně přes 30 stupňů

    Na osmi z 11 stanic Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Olomouckém kraji s dlouhodobou historií měření padly teplotní rekordy pro 20. června. Na některých místech se teplota dostala i nad 33 stupňů Celsia. Nejvyšší teplotu v regionu zaznamenala stanice v Prostějově s hodnotou 33,8 stupně Celsia. Dosavadní devět let staré maximum pro 20. červnový den tam bylo o stupeň nižší. ČTK to řekl dnes řekl Tomáš Ostrožlík z ostravského pracoviště ČHMÚ.

Rychlovky

  • OLOMOUC
    Vyhledávání spojů a informace o zpoždění. To umí aplikace CestujOK, kterou provozuje skoro 3 roky Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje. Krom těchto funkcí mohou cestující sledovat polohu svého regionálního spoje. Více.
  • OLOMOUC
    Stavbaři v areálu FNOL dokončili hrubou stavbu ústředního pavilonu B, do které se pustili předloni. osmipodlažní budova za 3,5mld korun má být hotová v květnu 2028. Nemocnice do ní přestěhuje 4 kliniky. 
  • PŘEROVSKO
    Nové místo k procházkám v Hranicích. Hotová je první etapa revitalizace nábřeží v Kropáčově ulici. 

Nejnovější

Nejčtenější

Seriály