Využít budovu bývalé Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Tomkově ulici v Olomouci – Hejčíně jako kulturně komunitní centrum? Odpověď na tuto otázku hledali iniciátoři debaty, studenti architektury, magistrát města Olomouce, coby vlastník objektu a zástupci Olomouckého kraje. Setkání se uskutečnilo v prostorách Muzea umění v Olomouci.
Budovu v Tomkově ulici před deseti lety opustili olomoučtí přírodovědci a od té doby je objekt prázdný. Jeho vlastníkem je město Olomouc, které pátrá po možnostech dalšího využití. Loni se na stavbu zaměřili studenti architektury v Brně, jejich studie na proměnu budovy si pak mohla veřejnost prohlédnout při samostatné výstavě.
„Na tuto akci navazuje naše iniciativa, která se pokouší najít cestu k projektu, jehož realizace by nebyla utopická a přinesla jak uměleckému, kulturnímu či neziskovému sektoru ale i širší olomoucké veřejnosti užitek,“ uvedl David Bartoš, jeden z iniciátorů setkání.
Zástupci Olomouckého kraje na setkání uvedli, že hejtmanství by podobný projekt mohlo podpořit.
„Od některých neziskových organizací ze sociální oblasti už delší dobu vnímáme potřebu stabilního zázemí, které by jim dalo dlouhodobou jistotu a perspektivu. Proto hledáme vhodný objekt pro jakýsi „sociální hub“, centrum, kde by tyto organizace mohly získat stabilní cenově přijatelný nájem jak výlučně užívaných prostor, tak i sdílené coworkingové zasedačky, školící místnosti nebo terapeutické dílny. Objekt v Tomkově ulici by sociální neziskovky mohly společně s kulturou velmi dobře sdílet, proto jsme otevřeni další diskuzi,“ uvedl Ivo Slavotínek, náměstek hejtmana pro oblast sociálních věcí.
Podle radního pro kulturu a památkovou péči Jana Žůrka lokalita Hejčín místo setkávání potřebuje a možností může být například komunitní kulturně – kreativní centrum. „Je to něco, o čem můžeme do budoucna vést debatu a hledat řešení. Poptávka po prostorech pro kreativní odvětví je velká a krajské město by bezpochyby mělo mít kreativní inkubátor či centrum v souladu se současnými světovými trendy,“ doplnil Jan Žůrek.
