Už několik týdnů není možné se koupat ve Vodní nádrži Plumlov na Prostějovsku. Jakost vody zde Krajská hygienická stanice na základě laboratorních výsledků hodnotí stupněm pět, tedy nejhorším možným a vydala také výslovný zákaz koupání. Plumlovská přehrada se s problémovou kvalitou vody potýká dlouhodobě, zákaz totiž KHS vydala i loni, ale o několik týdnů později. Pravidelná měření neukazují žádná zlepšení, další výsledky bude mít KHS ve čtvrtek. Olomoucký kraj s okolními obcemi a Povodím Moravy přitom vynaložil nemalé peníze na zlepšení kvality vody.
Povodí Moravy, které se o nádrž Plumlov stará, označuje za příčinu množství fosforu „Fosfor je hlavní živinou pro sinice, která v dostatečném množství společně s dalšími faktory, jako jsou vysoké teploty a nízké průtoky, umožňují masivní rozvoj sinic,“ vysvětlil pro Olomoucký Report mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař s tím, že prvek se do vodní nádrže dostává z několika zdrojů – zejména znečištěné nebo nedostatečně čištěné odpadní vody z domácností, ale i chat a rekreačních objektů v okolí. „Dalo by se říct, že v nádrži je dobře hnojená voda,“ doplnil.
Srážedla jako dočasná řešení
V minulosti prošla vodní nádrž rozsáhlou revitalizací, v rámci, které se celá nádrž vypustila a bagry odstraňovaly sedimenty ze dna nádrže. Po dokončení těžby v roce 2013 se nádrž opět napustila a slouží svému účelu. „Nánosy byly odstraněny rovněž z Podhradského rybníka a rybníka Bidelec, které tvoří ‚přednádrže‘ před vlastním vodním dílem Plumlov,“ přiblížila mluvčí Olomouckého kraje Alena Minxová.
Povodí Moravy instalovalo srážedla fosforu, která by měla zmírnit koncentraci prvku ve vodě. Jejich provoz financuje Olomoucký kraj a většina obcí v povodí nad nádrží. Podle Chmelaře ročně vyjdou srážedla na částku 300 až 400 tisíc korun. „Od roku 2013 bylo do provozu technologie pro srážení fosforu investováno více než čtyři miliony korun,“ objasnil Chmelař. Podle dat, která Olomoucký kraj poskytl redakci, vynaložil na srážedla částku celkem 1 650 000 korun. Součástí opatření je ještě monitoring kvality vody, který financuje Povodí Moravy částkou 100 tisíc ročně.
Už tehdy ale Povodí Moravy upozorňovalo na skutečnost, že se jedná o dočasné řešení, které řeší pouze důsledek znečištění, nikoliv příčinu. „Kvalitu vody nelze trvale zlepšit, dokud neklesne znečištění, přicházející do nádrže z celého povodí́. Proto je nezbytně nutné zajistit u všech obcí nad nádrží důsledné čištění odpadních vod, doplněné odbouráváním fosforu,“ vysvětlil Chmelař.
V uplynulých letech přibyla další opatření, jak se pokusit udržet vodu čistou a vhodnou ke koupání. Krom těžby sedimentu na okolních vodních plochách, jejich revitalizacích jde také o výstavbu sedimentační zdrže a instalaci záchytné stěny na Podhradském rybníku. „Na filtraci přitékající vody do nádrže se podílí také rostliny vysázené v sedimentační zdrži,“ přiblížil Chmelař.
Vodní nádrž je živým organismem
Řešení příčin je především na obcích, které by měly budovat čistírny odpadních vod a kanalizace. K tomu Olomoucký kraj už v roce 2005 zřídil Fond na výstavbu a obnovu vodohospodářské infrastruktury. Z toho poskytuje dotace obcím na výstavbu vodovodů, kanalizací a realizaci environmentálních opatření v oblasti ochrany vod. „Poskytování dotací se řídí Pravidly, která byla schválena Zastupitelstvem Olomouckého kraje,“ vysvětlila mluvčí Minxová. Od roku 2006 poskytl kraj v souvislosti s kvalitou vody v Plumlově dotace v hodnotě 35 844 691 korun.
Povodí Moravy v souvislosti s kvalitou vody ve vodní nádrži financovalo také rozsáhlé projekty, jako je těžba sedimentů, za kterou povodí zaplatilo 112 milionů. Na revitalizaci Podhradského rybníka šlo více než 23 milionů, na podobnou akci u přilehlého Bidelce zase 4,4 miliony.
Těmito opatřeními je zejména těžba sedimentů ve VD Plumlov (112 mil. Kč), revitalizace Podhradského rybníka (23,3 mil. Kč), revitalizace Bidelce (4,4 mil. Kč), revitalizace konce vzdutí VD Plumlov (3,3 mil. Kč) a další.
Kraj během posledních 18 let dotoval 17 projektů, které by měly přispět ke zlepšení kvality vody, přesto se nádrž potýká s nedostatečnou kvalitou vody a zákazy koupání. „Je třeba vycházet z toho, že vodní nádrž je živým organismem a kvalitu vody v nádrži ovlivňuje také řada dalších faktorů, které člověk řídit či kontrolovat neumí a nemůže, těmito faktory je zejména teplota, množství vody a intenzita slunečního záření,“ vyčetl některé faktory Chmelař. Zároveň byl podle něho letošní ročník výjimečný také ve frekvenci výskytu přívalových dešťů, které taktéž nesou živiny pro sinice.
Na velké množství vody, které přívalové deště nesou, nemají čističky často kapacity a dochází tak k přelévání odpadních vod do vodních toků, které živiny nesou do nádrže. „V loňském roce to byly dvě přívalové epizody povodňového charakteru následované minimálními přítoky do nádrže v průběhu celého léta. Do nádrže přitékalo pouhých 30 l/s, což navíc způsobovalo pokles hladiny v nádrži,“ popsal Chmelař s tím, že letošní rok byl podobný, navíc ještě umocněný vysokými teplotami.
Povodí tak očekává, že se kvalita vody může v následujících letech ještě zhoršit, pokud obce nedokončí opatření, což zástupcům Olomouckého kraje i okolních obcí oznámili na jednání letos v dubnu. Obec Lipová tak chystá výstavbu nové kanalizační sítě, obec Protivanov zase hledá další opatření ke snížení znečištění a Plumlov chystá revitalizaci potoka v místní části Soběsuky. Obce tedy mají vůli na odstranění zdrojů znečištění pracovat.
