Tajemná píseň Vontů zní v uličkách i dvorcích Stínadel a Rychlé šípy přebíhají rozdělovací třídu, vstupují tak do čtvrti plné chlapců se žlutým špendlíkem na prsou a chtějí poznat jejich tajemství. Autor Rychlých šípů, létajícího kola a ježka v kleci Jaroslav Foglar zemřel 23. ledna 1999, přesně před čtvrt stoletím. Ve Foglarova tajemná Stínadla se v roce 1993 proměnila i Olomouc ve filmu Záhada hlavolamu.
Dnes má většina domů ve Vodární, Denisově a Pekařské ulici opravené a barevné fasády, v devadesátých letech to tak, ale nebylo. Před více než třiceti lety jsou totiž domy šedé a oprýskané a dokonale z nich vyzařuje atmosféra, kterou skaut a spisovatel Jaroslav Foglar vtělil do svých románů o skupince pěti chlapců. Filmaři se rozhodli zpracovat příběh do barevného filmu a výše zmíněné olomoucké ulice se staly místem pro natáčení.
Jaroslav Foglar, skautským jménem Jestřáb, se narodil v roce 1907 v Praze. Český spisovatel se proslavil hlavně komiksy a romány o dobrodružství Rychlých šípů a knihou Hoši od Bobří řeky. Foglar se celý život věnoval skautingu a dlouhá léta vedl chlapecký oddíl Pražská Dvojka. Zemřel 23. ledna 1999 v Praze.
Tramvajové koleje a vstup do Vodární ulice se proměnil v důležitou Rozdělovací třídu. Hranicí mezi Druhou stranou, jak Vontové nazývají městskou čtvrť Rychlých Šípů, a Stínadly, kde vládnou právě Vontové, chlapci se žlutými špendlíky na oblečení sdružujících se do part a bojujících o vládu nad čtvrtí.
Rvačka dvou set kluků v Olomouci. Ve filmu to jsou Stínadla
Ve filmu se toto místo pro členy Rychlých Šípů stalo bránou za dobrodružstvím, proměnilo se taky v bitevní pole dvou set kluků. Vzduchem létají gumové kameny, nechybí ani mlácení pěstí a kopání, to vše dokresluje zvuk varhan. V jednu chvíli se v centru Olomouce pere dvě stě lidí.
Ve filmu si zahrálo i olomoucké podzemí, konkrétně se jedná o nepřístupné chodby fortu Tafelberg na Tabulovém vrchu. Fort z roku 1846 posloužil jako krypta kostela svatého Jakuba. Podle článku webu iDNES.cz a historika Vladimíra Gračky klub Rychlých šípů pátral po dílně Jana Tleskače i na jednom z olomouckých dvorků v Pavelčákově ulici.
