Kaliméra z Jeseníku! Po válečných uprchlících z Řecka doputoval i mramorový památník
Mramorový kvádr, po obvodu zdobený meandrovým vzorem, doputoval na jesenické náměstí Svobody až ze severořecké Greveny. Připomíná totiž válečné uprchlíky, kteří museli podobnou trasu absolvovat před více než sedmi dekádami. Z Řecka je vyhnala zuřící občanská válka a část z nich azyl nakonec našla právě na Jesenicku. O jejich příbězích se dočtete v novém seriálu Olomouckého Reportu, který bude vycházet každé úterý.
Zárodky krvavých sporů mezi obyvateli Řecka bychom našli už v časech II. světové války. Řečtí partyzáni tehdy nebojovali pouze proti nacistické okupaci. Rozdílné představy o poválečném směřování země nakonec přerostly v šarvátky mezi různými odbojovými skupinami. Levicově orientované organizace v čele s Komunistickou stranou Řecka začaly otevřeně bojovat proti konzervativně smýšlejícím odbojovým hnutím.
"V Aténách vypukla 3. prosince 1944 občanská válka, kterou se britským vojenským silám podařilo s velkými obtížemi potlačit až poté, co komunisté ovládli prakticky celé Řecko kromě Atén a Soluně. Komunisté v únoru 1945 uznali porážku, zářijový plebiscit pak v Řecku obnovil monarchii."
- Encyklopedie Britannica
Obnovení monarchie ale klid nepřineslo. Masakry páchané militantní pravicí podněcovaly nejen mezi někdejšími vzbouřenci další revoltu. V roce 1946 komunisté v horských oblastech severního Řecka obnovili partyzánský boj a občanská válka se znovu rozhořela.
Konflikt byl ale pro levici prohraný předem. Sovětský svaz a západní spojenci si již dříve rozdělili sféry vlivu a Stalin neměl o Řecko zájem. Řecká vládní vojska naopak získala masivní podporu Velké Británie a později také Spojených států. Komunisté naopak po roztržce mezi vůdci Titem a Stalinem ztratili posledního významného spojence – Jugoslávii. 16. října 1949 bylo dobojováno, znesváření protivníci uzavřeli příměří.
Válka o život připravila na 150 tisíc lidí. Mimořádně krutě si počínali jak partyzáni, tak vládní vojáci. Nespokojení a chudobou zužovaní Řekové, kteří levici podporovali, se mimo válečných hrůz začali obávat také další perzekuce. Útočiště jim poskytly socialistické státy východního bloku, kam odešlo na sto tisíc uprchlíků. Přednost měli ranění a děti, ale později se k nim připojili i dospělí. Do Československa jich přišlo asi 12 tisíc.
V bývalém Československu Řekové putovali především do pohraničních oblastí, ze kterých bylo po druhé světové válce odsunuto německé obyvatelstvo. Stejně tak tomu bylo na Jesenicku. Formovala uprchlíky válka a emigrace? Je řecká komunita na Jesenicku stále patrná? Jaký vztah si k Řekům vybudovali místní? Na tyto i další otázky odpoví připravovaný seriál Olomouckého Reportu Kaliméra z Jeseníku, pojmenovaný po řeckém pozdravu.
