Kaliméra z Jeseníku: V Řecku uprchlíkům hrozila oprátka, říká historik Dimitris Atanasiadis

Život na Jesenicku v polovině minulého století rozhodně nebyl jednoduchý. Ve svízelné situaci se tehdy nacházeli řečtí uprchlíci, kteří na konci 50. let do místního pohraničí doputovali. Zpočátku neuměli česky, s obtížemi si zvykali na nové prostředí a těšili se, že se brzy vrátí zpátky do Řecka. Chod dějin jim to ale neumožnil a mnozí na Jesenicku strávili zbytek života. "Touha po návratu domů byla silnější než zájem o politikaření," přibližuje v rozhovoru pro Olomoucký Report historik Dimitris Atanasiadis.

Reklama
Reklama

Řecká občanská válka skončila v říjnu 1949 porážkou levicových vojsk. V jejím důsledky zemi opustilo sto tisíc uprchlíků. Do Československa jich přišlo více než 12 tisíc. Co těmto lidem hrozilo, kdyby ve vlasti zůstali?

Byť o tom nejsou žádné písemné doklady, řecká komunistická strana vedená Nikosem Zachariadisem se na přijetí uprchlíků se státy Východního bloku pravděpodobně domluvila již v průběhu občanské války. Děti levicových bojovníků začaly přicházet do Maďarska, Československa, Rumunska, Polska nebo Jugoslávie již od jara 1948. Po zmiňované porážce levice se k nim v druhé vlně připojili i dospělí.

V Řecku jim hrozila persekuce. Komunisté v lepším případě končili v táborech podobných těm koncentračním, v horším případě je čekala přímo oprátka nebo poprava zastřelením.

Mnohé děti, které z Řecka odešly v první vlně, se příchodu rodičů nedočkaly. V dětských domovech nicméně často i několik let pobývaly také děti, jejichž rodiče válku přežili a také odešli do emigrace. Čím to bylo?

Řekové po příchodu do exilu často neměli finanční ani sociální zázemí potřebné k tomu, aby se o děti mohli postarat. Řecké děti proto dětské domovy opouštěly často až po dovršení dospělosti. Dětských domovů, kterými uprchlíci prošli, bylo po celém Československu asi padesát. Na území dnešního Olomouckého kraje se jednalo především o domovy v Loučné nad Desnou, v Sobotíně nebo v Bílé Vodě.

Proč tolik uprchlíků skončila právě na Jesenicku?

Důvodem bylo politické rozhodnutí. Původně se očekávalo, že Řekové v Československu zůstanou pouze dočasně. Řecké komunistické vedení počítalo s tím, že se politická situace v Řecku na počátku 50. let změní a všichni se vrátí zpátky. To se samozřejmě nestalo. Vzhledem k předpokládané dočasnosti pobytu se ale vládnoucí garnitura rozhodla Řeky dislokovat primárně ve třech odlehlejších okresech. Vybrány byly okresy Jeseník, Krnov a Žamberk.

Souvisel výběr pohraničních okresů také s odsunem německého obyvatelstva, ke kterému došlo mezi lety 1945-1946?

Výběr okresů s odsunem Němců souvisel významně. Pohraničí se odsunem prakticky vylidnilo, pro obyvatele vnitrozemí nebylo vůbec atraktivní se tam stěhovat. Řekové v pohraničí tedy měli místo k bydlení a také mohli alespoň z části naplnit poptávku po pracovní síle v lesnictví, zemědělství či ve výrobě.

Soudruzi si pak dlouho lámali hlavu, kde udělali chybu

Život v rozvráceném pohraničí na přelomu 40. a 50. let nebyl vůbec jednoduchý…

Situace v bývalých Sudetech byla složitá. Uprchlíci navíc přicházeli z horských oblastí na severu Řecka, kde je živilo především pastevectví. V Československu je ale posílali pracovat do továren, ačkoli drtivá většina z nich před tím továrnu ani neviděla. Několik Řeků například úřadům zalhalo, že jsou odborníci na výrobu šamotu, a získali tak práci přímo u pece ve vidnavské šamotárně. V továrně se prudce zvýšila zmetkovost výrobků a soudruzi si pak dlouho lámali hlavu, kde udělali chybu…

Jak probíhala výuka jazyků?

Řekové zprvu vůbec neuměli česky a v tom lepším případě byli alespoň pologramotní. Drtivá většina dospělých byla téměř negramotná. Čtvrtina uprchlíků měla makedonský původ – jejich děti si musely kromě češtiny a řečtiny osvojovat ještě makedonštinu a případně ruštinu. Makedonské děti se ale česky a rusky učily rychleji – byli to Slované. Tento nepoměr můžeme i dnes sledovat v dochovaných třídních výkazech.

Počáteční adaptace uprchlíků tedy byla komplikovaná. Jak místní Řeky přijali?

Někteří je přijali hned – bylo jim jich líto, viděli, že se snaží zapojit, a tak jim pomohli. Jiní se k nim naopak stavěli velmi chladně. Bylo to případ od případu, ale většinou se lidé Řekům opravdu snažili pomoci.

Pomohlo k přijetí uprchlíků třeba i pořádání různých řeckých zábav?

Řekové si například těžce přivykali na českou kuchyni, nebyli vůbec zvyklí na omáčky a knedlíky. Sehnat naopak v poválečném Československu lilky, nebo dokonce olivy či olivový olej bylo naprosto nemyslitelné. Řekové a Makedonci se společně s československými rodinami snažili vzájemně obohacovat třeba i prostřednictvím různých kurzů vaření. Lidé si rychle oblíbili řeckou kulturu, kterou se i potomci uprchlíků snaží propagovat i dnes.

Kdy začalo být jasné, že se uprchlíci zpátky do Řecka v dohledné době nevrátí?

Lidem to začalo docházet někdy na počátku, nebo v první polovině 50. let. Politická situace v Řecku se nevyvíjela tak, jak by si komunisté přáli. V té době se Řekové začali stěhovat do větších průmyslových aglomerací a hned po roce 1950 se objevují také první smíšená manželství.

Možnost návratu do domoviny se ale nakonec Řekům přece jen naskytla, v jakém roce se mohli vrátit poprvé?

Poprvé se Řekové mohli vrátit po roce 1954, žádost tehdy ale podléhala přísnému výběru řecké vlády. Následně návratovou politiku zablokovala vláda řecké vojenské junty, k rozvolnění došlo až po jejím pádu v roce 1974. Beztrestný návrat do Řecka ze zemí Východního bloku nicméně zaručil až zákon z roku 1982. Majetkové záležitosti uprchlíků v Řecku nebyly vyřešené do dneška.

Touha po návratu byla silnější

Kolik Řeků se z Československa do Řecka nakonec vrátilo?

Odhaduje se, že mezi lety 1954 až 1989 se repatriovalo na 9 900 Řeků. Odcházeli ale do velkých měst jako jsou Athény nebo Soluň, nikoli zpět do horských vesnic, odkud pocházeli.

V Jeseníku se nacházela pobočka Komunistické strany Řecka. Jakou úlohu plnila?

V prvopočátcích, ještě v padesátých letech, byl význam Komunistické strany Řecka pro řeckou komunitu velký. Straničtí funkcionáři procházeli kurzy češtiny jako první a následně pomáhali jako mluvčí nebo tlumočníci ostatním Řekům. Strana zprostředkovávala kontakt s československými úřady a organizovala kulturní akce. Význam Komunistické strany Řecka pro emigraci se ale postupně zmenšoval. Úpadek se začal projevovat po smrti Stalina, kdy došlo k vnitrostranické rozepři související s jeho kritikou.

Snímek Můj strýček Archimedes režiséra George Agathonikiadise vypráví příběh zarytého řeckého komunisty, který po zkušenostech se socialistickým režimem v Československu z prvotního idealismu vcelku vystřízliví...

Je to jeden z mých nejoblíbenějších filmů a myslím si, že pohled řeckých uprchlíků na politiku shrnuje celkem přesně. Když se v Jeseníku konalo zasedání řeckých komunistů, zúčastnění neměli problém na sebe vytáhnout hole. Natolik roztříštěná ta strana byla. Samozřejmě je ale třeba věc posuzovat individuálně. Někteří lidé v komunismus skutečně věřili a život tady pro ně byl nesrovnatelně lepší než v Řecku, kde neměli elektrifikaci ani splachovací záchod.

Řecká emigrace nicméně postupem času stále více toužila po návratu do Řecka a repatriaci. Jejich zájem o politikaření šel naopak víc a víc stranou. Touha po návratu domů a vystřízlivění bylo silnější.


Mgr. Dimitris Atanasiadis, Ph.D. patří ke druhé generaci Řeků narozených v tuzemsku. Pochází ze Zlatých Hor, řecký původ mají oba jeho rodiče. Historii vystudoval na Slezské univerzitě v Opavě, v dizertační práci se zaměřil na poválečnou úlohu KSČ na Šumpersku a Jesenicku. V současné době pracuje ve Státním okresním archivu Šumperk a vedle regionální historie se věnuje také řecké a makedonské menšině na našem území.


Reklama
Reklama

Související

  • Do ledové Plumlovské přehrady skočilo 130 plavců. Nejstaršímu bylo 85 let
    Společnost
    Sport

    Do ledové Plumlovské přehrady skočilo 130 plavců. Nejstaršímu bylo 85 let

    Soutěž O ledovó čapu Boba Pácla přilákala do Prostějova 130 otužilých plavců z nejrůznějších koutů republiky. Celkem se do oblíbené akce zapojilo 21 plaveckých oddílů. Nechyběli ani soutěžící z řad veřejnosti. Soutěžilo se 14. listopadu na Plumlovské přehradě.

  • Patnáct let řídila vědu na UP. Jitka Ulrichová získala významné ocenění
    Společnost

    Patnáct let řídila vědu na UP. Jitka Ulrichová získala významné ocenění

    Stříbrnou medaili Za zásluhy o rozvoj Univerzity Palackého obdržela profesorka a emeritní přednostka Ústavu lékařské chemie a biochemie Lékařské fakulty Univerzity Palackého Jitka Ulrichová. Řadu let byla také prorektorkou univerzity pro vědu a výzkum. 

  • Olomoucké vánoční trhy budou letos menší. Nabídnou 125 stánků
    Společnost

    Olomoucké vánoční trhy budou letos menší. Nabídnou 125 stánků

    Na vánočních trzích v historickém centru Olomouce bude letos 125 stánků s punčem, různými pochoutkami a řemeslnými výrobky. Bude jich méně než v předchozích letech, kdy na Horním a Dolním náměstí stálo až 140 stánků. Novinářům to dnes řekla mluvčí vánočních trhů Monika Řehulková. První vánoční stánky se otevřou v pátek, oficiální zahájení vánočních trhů bude v neděli.

  • FOTO: Olomouc oblékla pyžama. Připomněla děti, které v nich tráví celé týdny
    Společnost

    FOTO: Olomouc oblékla pyžama. Připomněla děti, které v nich tráví celé týdny

    Celá Olomouc v pyžamu. Do výzvy Fakultní nemocnice Olomouc se zapojilo nespočet zaměstnanců, ale také škol, školek, firem, organizací a jednotlivců. V pátek 13. listopadu společně desítky lidí vyměnily běžné oblečení za pyžama a vyjádřily tak podporu nemocným dětem. Pyžamový den každoročně pořádá Nadační fond Dům Ronalda McDonalda. Která pyžama jsou ta nejhezčí?

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • ŠUMPERK
    Příprava obchvatu Šumperka pokročila do další fáze. Plánovaný obchvat naváže na již dokončený obchvat Bludova. Více
  • OLOMOUC
    Hranici pěti stovek případů nálezů injekčních stříkaček strážníci Městské policie Olomouc překonali v letošním roce už začátkem listopadu. Více
  • ŠUMPERK
    Město pokračuje v modernizaci systému nakládání s odpady a rozšiřování sítě podzemních a polopodzemních kontejnerů. Více
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

  • Darujte letos pod stromeček společné zážitky. Velká Morava Fest přichází s vánoční nabídkou vstupenek pro dva
    Tipy

    Darujte letos pod stromeček společné zážitky. Velká Morava Fest přichází s vánoční nabídkou vstupenek pro dva

    Vánoce jsou ideální příležitostí potěšit své blízké něčím výjimečným. Nemusí přitom jít o další věc, která po svátcích skončí odložená ve skříni. Stále oblíbenější alternativou jsou společné zážitky a právě na ty sází také Velká Morava Fest. Pro letošní Vánoce připravil speciální nabídku: vstupenku pro dvě osoby za 1 400 korun.

  • Nová porodnice za 1,87 miliardy. Ve FN Olomouc začala velká stavba
    Zdraví

    Nová porodnice za 1,87 miliardy. Ve FN Olomouc začala velká stavba

    V bezprostředním sousedství aktuálně rozestavěné centrální budovy B (tzv. „nový Franz Josef“) začala v areálu Fakultní nemocnice Olomouc v listopadu 2026 vyrůstat další velká a významná stavba. Pavilon C1 se stane v roce 2030, kdy má být dokončen, sídlem Porodnicko-gynekologické kliniky (včetně moderní a maminkám i miminkům přátelské porodnice), Novorozeneckého oddělení a také ambulantní části Oční kliniky. Cena stavby, kterou podle architektonického návrhu ateliéru Adam Rujbr Architects realizují společnosti GEMO a OHLA ŽS, činí bezmála 1,87 miliardy korun bez DPH.

  • Archeologové v Charvátech objevili dosud neznámé hradisko ze starší doby bronzové
    Společnost

    Archeologové v Charvátech objevili dosud neznámé hradisko ze starší doby bronzové

    Záchranný archeologický výzkum v Charvátech na Olomoucku odhalil pozůstatky opevněného sídliště, které mohlo ve starší době bronzové představovat důležité centrum okolních komunit. Archeologové z Archeologického centra Olomouc zde odkryli tři linie obranných příkopů, čtyři kostrové pohřby a doklady osídlení z několika pravěkých období. K bližšímu poznání rozsahu opevněného areálu přispěl také geofyzikální průzkum okolních pozemků.

  • Některé děti by pod stromkem nenašly nic. Pomoci může obyčejná krabice od bot
    Společnost

    Některé děti by pod stromkem nenašly nic. Pomoci může obyčejná krabice od bot

    Vánoce se kvapem blíží a dárky rádi dostávají nejen naši blízcí, ale i lidé ze sociálně slabých rodin. Dárky pro ně můžete pořídit i vy, a to prostřednictvím každoroční sbírky Krabice od bot. Obdarovat můžete různě staré děti a ve zvláštních případech také rodiče.

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Kdysi problematické dědictví, dnes Stavba roku. Přerov slaví velký úspěch
    Společnost

    Kdysi problematické dědictví, dnes Stavba roku. Přerov slaví velký úspěch

    Nové sídlo přerovského magistrátu na náměstí T. G. Masaryka 16 zaznamenalo významný úspěch v celostátní soutěži Stavba roku 2026. Ocenění pro nejlepší realizace uplynulého roku byla slavnostně vyhlášena v pondělí 16. listopadu ve Dvořákově síni pražského Rudolfina, v hlavní kategorii získalo titul celkem 16 realizací. Přerovská radnice přitom obstála v mimořádně silné konkurenci. Do 34. ročníku soutěžní přehlídky se přihlásilo 156 staveb, z toho 150 realizací z České republiky a šest ze zahraničí.

  • Prostějovská nemocnice se mění za 285 milionů. Staví nový urgentní příjem
    Zdraví
    Společnost

    Prostějovská nemocnice se mění za 285 milionů. Staví nový urgentní příjem

    V Nemocnici AGEL Prostějov začíná výstavba nového urgentního příjmu. Staveniště bylo ve čtvrtek 12. listopadu za účasti zástupců Olomouckého kraje předáno stavební společnosti Metrostav, která zahájila práce již následující den. V první fázi se stavebníci zaměří na vybudování základů nové budovy. Projekt je součástí rozsáhlé modernizace nemocnice, na kterou Olomoucký kraj vyčlenil 285 milionů korun.

  • Na vánoční trhy vyrazí policisté s dlouhými zbraněmi a balistickou ochranou
    Krimi
    Společnost

    Na vánoční trhy vyrazí policisté s dlouhými zbraněmi a balistickou ochranou

    Již za pár dní nastane období vánočních trhů ve městech v Olomouckém kraji. Tento čas, kdy budou centra měst rušnější než obvykle, bývá také časem, kdy má více práce policie, I ta bude letos dohlížet na klidný průběh vánočních trhů.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama