Známý román Victora Huga Bídníci obsahuje příběh zloděje Jeana Valjeana, který byl odsouzen za krádež chleba k pěti letům na galejích. Po propuštění se setká s biskupem Myrielem, kterému ukradne stříbrné příbory a svícny. Valjeana brzy s lupem dopadnou. Biskup policii překvapivě řekne, že mu svícny a příbory daroval. Tento šlechetný skutek změní Jeanu Valjeanovi celý život, stává se z něj úspěšný podnikatel, který svého bohatství využívá ve prospěch chudých.
Tento příběh jsem si vybavil, když si čtu debaty o záměru spolku Druhá míle zaměřeného na pomoc se sociální rehabilitací a reintegrací mužů propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody, se kterým přichází křesťanský spolek Druhá míle. Tato pomoc má probíhat v areálu Arcibiskupských lesů a statků na Svatém Kopečku a věnovat se chce také problémovým dětem a dospívajícím.
Konkrétní záměr je popsán předsedou spolku takto: „V průběhu kalendářního roku postupně nabereme dvanáct klientů, se kterými už před propuštěním budeme několik měsíců v kontaktu. Každý z nich by u nás měl strávit jeden rok a po této době by měl být připravený znovu se postavit na vlastní nohy.“ Stavět přitom chtějí na pracovních kompetencích, a klienty tak budou maximálně zapojovat do pracovních činností v zahradě areálu arcibiskupských lesů na ulici Dvorského, ale i jinde v okolí.
Autorem komentáře je olomoucký patriot Kamil Andree, profesí advokát, mediátor, insolvenční správce a rozhodce. Iniciátor, spolupořadatel akcí, např. Sousedských slavností Úřední čtvrti, Námořnického plesu, člen kapely Pokus Band a akcionář místního pivovaru Chomout.
„Chceme, aby čas věnovali aktivitám, které budou prospěšné pro místní obyvatele nebo třeba klienty nedalekého hospice, a zároveň jim pomohou osvojit si pracovní návyky a také zčásti uhradit svůj pobyt,“ říká Vašek. „Už při prvním výběru také vylučujeme osoby se sexuálními delikty a s psychiatrickými diagnózami, protože práce s nimi vyžaduje jiný typ zařízení,“ doplňuje.
Proti záměru se vzedmula vlna odporu u části obyvatel Svatého Kopečku a sepsali petici. Příslušná paní náměstkyně na radnici se zlobí, že záměr s ní nebyl projednán. Zákon samozřejmě toto nevyžaduje a tak to zavání politizací. Inu, každý dobrý skutek má být po zásluze potrestán. Statistika recidivy v ČR není příznivá. Příčina? Oproti jiným státům, se právě péči o propuštěné nevěnuje u nás velká péče, což vede k tomuto neutěšenému stavu. Přitom zvláště u propuštěných vězňů do 30 let má třeba probační a mediační služba ve své činnosti dobré výsledky.
Je tedy zřejmé, že tato služba potřebná je a přináší výsledky. Jistě ne u všech, ale právě práce s těmi, kdo mají ke své minulosti kritický přístup a ve výkonu trestu výborné hodnocení, je filtrem, který tento výsledek zajistí. Ostatně protestující říkají, že proti službě jako takové nejsou, ale nechtějí, aby byla u nich. S takovým přístupem by ovšem nevznikla asi nikde.
Vězni jsou součástí společnosti a jistě je lepší, když je jim věnována pozornost a mají pomoc v nejhorší době, což je bezprostředně po propuštění. Pomůže jim se začleněním. Věřím, že se po zjištění, že v péči spolku jsou lidé prověření, je jim věnována péče a budou bezproblémově fungovat na veřejně prospěšných pracích ukáže, že služba je přínosná, bezpečná a emoce opadnou. Tak jako jinde, kde tato služba funguje.
