Lidé si myslí, že je to o smrti, ale pořád je to o životě, říkají zaměstnankyně Hospice na Svatém Kopečku

Zvoním na zvonek, a postupně otevírám dvoje dveře. Rozhlížím se po recepci Hospice na Svatém Kopečku, kde ke mně přichází asistentka ředitelky Jana Marie Páralová společně s ošetřovatelkou Martinou Salvetovou. „Po několika letech práce s lidmi s demencí jsem potřebovala změnu cílové skupiny,“ osvětluje paní Salvetová, jak se dostala k práci v hospici, který letos slaví výročí dvaceti let od založení.

Reklama
Reklama

„Ta práce je klidná, naplňující. Spousta lidí, když se mě ptají, kde pracuji a já řeknu, že v hospici, tak je to pro ně nepředstavitelné a vnímají tu práci jako nesmírně těžkou, kterou by nemohli vykonávat,“ popisuje Salvetová a vysvětluje, co ji právě na ošetřování klientů v Hospici na Svatém Kopečku naplňuje: „Já tam tu složitost nevidím, protože pro mě není umírání těžkým tématem. Celkově je ta práce oproti práci s lidmi s demencí hodně klidná.“

Už dříve pracovala jako ošetřovatelka v hospici v Rajhradě. Předtím se ale věnovala lidem s demencí. „Skoro devět let jsem pracovala s lidmi s demencí. O paliativní péči jsem se už několik let zajímala, takže jsem k tomu postupně směřovala,“ popisuje mně svou cestu ošetřovatelky a dodává, že v olomouckém hospici pracuje už čtvrtým rokem.

Hospic na Svatém Kopečku je jediným kamenným hospicem v celém kraji. Pojme maximálně třicet klientů. U dveří pokojů si prohlížím jména napsaná smazatelnou fixou. „Někdo tady pobude pár dnů, někdo několik týdnů, měsíc, dva. Občas se stane, že se klientův celkový stav zlepší a podaří se mu přejít ještě do jiné sociální služby, do domova seniorů, nebo na čas domů. Pak jsou klienti, kteří tady odejdou,“ informuje mě paní Salvetová.

„Musíme bojovat se zkreslenými představami“

Do hovoru vstupuje Jana Marie Páralová, která v hospici zajišťuje i komunikaci s veřejností. „Do vědomí lidí se hospic dostává určitě více, ale že by byl o paliativní péči zvýšený zájem, ten pocit nemám. To se právě snažíme změnit a dostat na světlo,“ vysvětluje na mou otázku, jestli pozorují větší zájem o hospicovou a paliativní péči obecně. Podle ní také stále ve společnosti převažují předsudky. „Málo se o tom hovoří, lidé mají zkreslenou představu, když se řekne hospic. Všichni se to tady snažíme nějakým způsobem udělat hezké. Jde tady ta energie cítit,“ popsala Páralová.

„Lidé si myslí, že je to tady o smrti, ale ono je to pořád ještě o životě. O kvalitě života a o tom čase života. Naopak, já mám pocit, že tohle lidi nevědí, neumějí si to představit, nebo se to bojí slyšet, tak od toho dávají ruce pryč. Je to někdy těžké, proto říkám, že je hospic specifický, musíme bojovat s představami, musí se rozbít představa toho škaredého, ponurého,“ vysvětluje mně asistentka ředitelky, která ve svatokopeckém hospici působí od letošního května. Zároveň mě seznamuje s plány, jak právě tyto představy u široké veřejnosti nabourat: „Určitě pomáhají akce jako dny otevřených dveří. Teď jsme hostili lékařský seminář. Snažíme se právě i přes lékaře popularizovat tuto tematiku, aby předávali ve své praxi správně informace svým klientům a věděli, kdy se na nás mohou obrátit.“

Klientům se hospic snaží nabízet pestrou škálu aktivit a ke každému se personál snaží přistupovat individuálně. „Každý klient je jiný a má jinou potřebu. Přijde mě, že častým tématem klientů je cesta ke smrti, na které se nachází. Jsou lidé, kteří mají zájem o nějakou aktivizaci a jsou lidé, kteří raději tráví čas sami v sobě a aktivity zvenčí nehledají,“ přibližuje Martina Salvetová a vypočítává nabídku aktivit: „Ti, co zájem mají, mají možnost rukodělných činností, mají tady fyzioterapeutku, mohou nějakým způsobem posilovat fyzické dovednosti. Je tady nabídka canisterapie a felinoterapie, chodí tady paní s kočkami a se psem, dvakrát týdně máme bohoslužby a chodí sem dobrovolnice. O co je podle mě asi největší zájem, je přítomnost u klienta na pokoji. Ať už tichá, nebo vedení rozhovorů, lidská komunikace. To není aktivizace v pravém slova smyslu, ale myslím, že to je tím, co většina lidí očekává a co je naplňuje.“ To potvrzuje i Jana Marie Páralová: „Za sebe můžu říct, že když vypomáhám v přímé péči, tak je to to nejvíc, co člověk může klientovi ze sebe dát. Řekla bych, že je to vzájemné. Nabíjí to jak klienty, tak i sestřičky a ošetřovatelky.“

Povídáme si na začátku listopadu. Nad námi se vznáší všudypřítomné téma Dušiček, na které se právě v souvislosti s klienty hospice musím zeptat. „Že by někdo sám otevřeně téma Dušiček otevíral, to se mi nestalo, ale myslím, že jsou takoví, kteří to téma více vnímají. Mnozí už o někoho v životě přišli, takže i teskní,“ odpovídá na můj dotaz paní Salvetová. „Máme tady i pastorační asistentku, která s klienty probírá i tento čas,“ dodává Páralová.

Svatý Kopeček navštěvují také klienti, kteří využívají odlehčovací službu. „Kromě paliativní péče tady máme ještě respitní klienty, to jsou lidé, kteří sem přijdou na odlehčovací službu a ta péče je pak jiná. To je na té práci hezké, že je to pestré,“ říká mi ošetřovatelka.

"Doprovázení je důstojné. Jsme zaměření na celou bytost, na celého člověka"

„Máme poměrně velkou terasu s výhledem do krajiny. Pokud to počasí dovolí a klient se na to cítí, chodíme ven, doprovázíme je na terasu,“ představuje Martina Salvetová další z aktivit. Pro klienty, jejich rodiny i veřejnost vzniká pod terasou nová relaxační zahrada, o které jsme psali zde. „Přes organizaci Dobré místo pro život a projekt Otevřeme zahradu se práce posouvají dál. Máme určité požadavky, třeba aby tady byla možnost vyjet i s lůžkem. Chystáme zpřístupnění pro rodiny klientů, místo pro vyžití dětí od rodin klientů, citlivě se uvažuje také i o nějakém zpřístupnění pro veřejnost,“ dodává Páralová.

Paní Salvetová vidí jako velký bonus hospicové péče právě důstojnost při odchodu člověka. „Pro mě je v tom pozitivní, že vidím, že naše doprovázení je důstojné. Jsme zaměření na celou bytost, na celého člověka, že to není jen o bolestech a zdravotní stránce. Zajímá nás i duše, jak se klient cítí. Chceme jej doprovázet a doprovázíme a v tom mně ta péče přijde krásná. Pokud klient nechce, nemusí odcházet sám. Může, pokud si to přeje, ale má tady větší podporu oproti nemocnici,“ popisuje s úsměvem.

Podle Jany Marie Páralové se častokrát vztahy v rodinách mohou při péči o nemocného člena narušit. Když pak klient přejde do hospice, může se zlepšit péče o něj, ale právě i vztahy v rodině. „Je tady podpora, zázemí, celkový stav klienta i rodinné vztahy se mohou v takovém případě více srovnat. Díky tomu, že se klient cítí lépe, může s rodinou začít třeba znovu více komunikovat, stihnou si pak říct vše to důležité, vyřídí spolu, co ještě chtěli. Pokud klient odchází v klidu a vyrovnaný, je to podle mě to nejkrásnější, co se tady může stát,“ uzavírá Páralová.

Reklama
Reklama

Související

  • Vánoční strom míří do Přerova. V sobotu kvůli němu omezí dopravu
    Společnost

    Vánoční strom míří do Přerova. V sobotu kvůli němu omezí dopravu

    V sobotu 21. listopadu zamíří do centra Přerova vánoční strom, který bude během adventu zdobit náměstí T. G. Masaryka. Jehličnan letos městu nabídli majitelé soukromého pozemku v Kozlovicích. Místo pokácení bez dalšího využití tak dostane ještě jednu, tentokrát slavnostní roli.

  • Hranická propast může vydat své dno. Robot se ponoří až do 1300 metrů
    Společnost

    Hranická propast může vydat své dno. Robot se ponoří až do 1300 metrů

    Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl dnes novinářům František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd ČR. Dno by teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.

  • Galerie prostějovských primátorů je téměř plná. Přibyl portrét Františka Jury
    Společnost

    Galerie prostějovských primátorů je téměř plná. Přibyl portrét Františka Jury

    V obřadní síni prostějovské radnice byl slavnostně umístěn portrét bývalého primátora Františka Jury. Rozšířil tak galerii starostů a primátorů města, ve které se portréty představitelů Prostějova umisťují vždy po skončení jejich mandátu. Jedná se již o 26. obraz v této galerii.

  • První tramvaj v historii Uničova přijíždí. Jezdit ale nebude
    Doprava
    Společnost

    První tramvaj v historii Uničova přijíždí. Jezdit ale nebude

    V říjnu oznámil Dopravní podnik města Olomouce (DPMO) záměr prodat jednu ze svých tramvají typu T3. Tramvaj s evidenčním číslem 156 ve šrotu neskončí, nově bude umístěna v Uničově. Na kraji města bude součástí bistra, v těsné blízkosti vznikne také ledová plocha. Report se ptal nového majitele olomoucké tramvaje Petra Zapletala, jak ho napadlo si vyřazený vůz pořídit a jaké úpravy na něm plánuje.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • PŘEROV
    Přerovské volejbalistky vyrazily darovat krev.  Mezi nimi byly jak zkušené dárkyně, tak i ty, které absolvovaly odběr vůbec poprvé. Více
  • ŠUMPERK
    Na ustavujícím zasedání Zastupitelstva města Šumperka byl novým starostou zvolen Martin Kuchtík (Nezávislá volba). Více
  • OLOMOUCKÝ KRAJ
    Také v příštím roce zachová kraj slevy pro děti, studenty a seniory ve veřejné hromadné dopravě. Oproti běžnému jízdnému zaplatí jen čtvrtinu ceny. Více
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Úřad práce v Olomouci se stěhuje. Od prosince vyřídíte vše na jedné adrese
    Společnost

    Úřad práce v Olomouci se stěhuje. Od prosince vyřídíte vše na jedné adrese

    Úřad práce dokončil v Olomouci jednu z největších investic posledních let. Rekonstrukcí bývalého areálu společnosti Sigmia vzniklo nové moderní sídlo, které soustředí služby kontaktního i krajského pracoviště na jednom místě. Projekt si vyžádal investici téměř 325 milionů korun a přinese klientům komfortnější prostředí, lepší dostupnost služeb a možnost vyřídit vše na jediné adrese od 1. prosince.  

  • Kdysi problematické dědictví, dnes Stavba roku. Přerov slaví velký úspěch
    Společnost

    Kdysi problematické dědictví, dnes Stavba roku. Přerov slaví velký úspěch

    Nové sídlo přerovského magistrátu na náměstí T. G. Masaryka 16 zaznamenalo významný úspěch v celostátní soutěži Stavba roku 2026. Ocenění pro nejlepší realizace uplynulého roku byla slavnostně vyhlášena v pondělí 16. listopadu ve Dvořákově síni pražského Rudolfina, v hlavní kategorii získalo titul celkem 16 realizací. Přerovská radnice přitom obstála v mimořádně silné konkurenci. Do 34. ročníku soutěžní přehlídky se přihlásilo 156 staveb, z toho 150 realizací z České republiky a šest ze zahraničí.

  • Do ledové Plumlovské přehrady skočilo 130 plavců. Nejstaršímu bylo 85 let
    Společnost
    Sport

    Do ledové Plumlovské přehrady skočilo 130 plavců. Nejstaršímu bylo 85 let

    Soutěž O ledovó čapu Boba Pácla přilákala do Prostějova 130 otužilých plavců z nejrůznějších koutů republiky. Celkem se do oblíbené akce zapojilo 21 plaveckých oddílů. Nechyběli ani soutěžící z řad veřejnosti. Soutěžilo se 14. listopadu na Plumlovské přehradě.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama