Mou prací žije celá rodina, říká ředitelka Klokánku. Tety se dětem věnují už 10 let

Nenápadná budova v olomoucké části Černovír, tady sídlí olomoucký Klokánek. I přes deštivé počasí mě s úsměvem na rtech vítá místní ředitelka Šárka Kupčáková, která pomáhá těm, kteří moc důvodů pro smích nemají – ohroženým dětem.

Pod pojmem „Klokánek“ si každý jistě představí skákající zvíře pocházející z Austrálie. Je to ale také zařízení na přechodnou péči, která jsou umístěná po celé České republice a věnují se pomoci ohroženým dětem. Klokánky přijímají děti od věku kojence až do 18 let. „Dítě se sem dostane, když se nachází v situaci, která není příznivá pro jeho vývoj – týrání, zneužívání, těchto případů je méně, ale většinou jsou to situace, třeba jako zanedbání péče, nevhodné rodinné prostředí nebo rodina přijde z nějakého důvodu o bydlení,“ říká paní ředitelka, která se v prostředí sociálních služeb pohybuje již dlouhou dobu.

"Minulý rok jsem v azylovém domě, kde jsem asi patnáct let pracovala, skončila jako vedoucí. Hrozně ráda na tu dobu vzpomínám. V době mého nástupu na azylový dům, byl Olomoucký kraj posledním, kde nebyl žádný Klokánek. Takže jsme se tehdy s vedením dohodly, že bychom někde chtěli zřídit Klokánek," vzpomíná paní ředitelka na začátky a pokračuje: "Začala jsem kontaktovat různé obce, úřady, organizace, a nakonec jsme vybrali Dlouhou Loučku, kde se založil první Klokánek. Protože je to od Olomouce dál, chtěli jsme nějaké bližší místo v rámci Olomouce, což se tedy před deseti lety povedlo a otevírala jsem Klokánek tady v Černovíře."

Hned u vchodu mi paní ředitelka ukazuje nástěnku s historií Klokánku: "Tady máme historickou zeď. Jsou tu fotky z otevření Klokánku z roku 2013. Jsou tu také fotky z různých spoluprací, kdy s námi začala třeba spolupracovat Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, která pro nás dělá Vánoční sbírku." Společně pak zavítáme do návštěvní místnosti. "Někteří rodiče chodí méně a někteří více, takže pro ty druhé děti by bylo nepříjemné, že za ním chodí třeba méně než za druhými. V této místnosti mají klid," zdůvodňuje využití samostatné místnosti ředitelka Klokánku.

Tety a strejda jako dočasná náhrada rodiny

Přicházíme do patra, kde jsou celkem tři byty. Zajímá mě, v jakém režimu fungují paní na hlídání, kterým se v Klokánku neřekne jinak než 'teto'. "Všechny byty fungují na stejném režimu. Každý má obývací kuchyň, kde přespává teta, a pak dětské pokojíčky a sociální zařízení. Máme kapacitu na 16 dětí, to znamená 4 byty po 4 dětech, s tím že zrovna teď máme kapacitu naplněnou, takže bohužel teď nemůžeme ani přijmout další dítě. Děti se snažíme rozdělovat do bytů tak, aby teta měla různou věkovou kategorii, protože když by měla tři malé, v běžné rodině to tak také není, pokud to zrovna nejsou třeba trojčata."

Zajímá mě, jaký režim tety mají. „Teta vždy přichází v úterý a je tady vždy týden a bydlí tady s dětmi. Je to tak fajn, protože děti si nemusí zvykat na více vychovatelů, kteří se tu mění. Máme zde 8 tet, pana správce, což je takový strejda, administrativní pracovnici, sociální pracovnici, já jsem tedy v pozici ředitelky a paní psycholožku, což tedy dělá 13 zaměstnanců na celý Klokánek."

„Už jenom to, že děti přijdou do Klokánku, je pro ně dost velikou změnou"

Společně s paní ředitelkou nakukujeme do pokojů. Je tady krásně uklizeno a debata se stáčí k povinnostem dětí. „Je fakt, že děti třeba přicházejí z velmi špatných podmínek, ale některé děti, třeba ty starší, jsou schopny si pořádek udržet. Ale když přijdou do prostředí, kde to má nějaký řád, tak oni ten pořádek chtějí," vysvětluje Kupčáková. Celkově zařízení v Klokánku je pěkné, především pokojíčky dětí. Ty jsou teď ale úplně prázdné, protože děti chodí do školy. Snažíme se, aby dítě vždy zůstávalo ve své původní škole a my ji nemuseli měnit, protože už jen to, že přijdou do Klokánku je pro ně dost veliká změna. Do školy je vozí náš pan správce," vysvětluje paní Kupčáková, která mi mezitím ukazuje obrázky, které vytvořili místní malí umělci z Klokánku.

S paní Kupčákovou si dále také povídáme o tom, jak může veřejnost Klokánku pomáhat a jestli jsou Olomoučané solidární. „Děti mnohdy přichází úplně bez věcí, takže jsme za vše moc rádi. Lidé nám pomáhají pomocí sbírek nebo také posíláním různých částek na náš transparentní účet. Jiní ale zase pomůžou třeba materiálními věcmi v podobě drogerie nebo třeba předměty jako přípravky na vši. Děti mnohdy přijdou a mají bohužel vši a tyto prostředky jsou nákladné. Někdo třeba daruje věci jako přesnídávky nebo piškoty. Účastníme se také sbírky potravin, která bývá dvakrát do roka," vypočítává ředitelka.

Sedáme si k paní ředitelce do kanceláře a ukazuje mi fotoknihu, která mapuje veškerou činnost Klokánku. Hned mě zaujala malba, vedle které je na fotce slečna, která je pravděpodobně autorkou. „To je moje dcera Kristýna, která už je dnes dospělá. Mojí prací žije celá moje rodina, tak se vlastně ona stala takovou tváří Klokánku, protože my nemůžeme zveřejňovat tváře dětí kvůli ochraně osobních dat a údajů," zmiňuje paní Kupčáková.

"Když byla Kristýna asi v sedmé třídě, měla sem do Klokánku přijet manželka pana prezidenta – paní Zemanová. S kanceláří pana prezidenta jsme se domlouvali, co jí dát jako dárek. Měli jsme tady samé malé děti, tak to bylo složité. Ale přišla jsem domů, udělala dceři zakázku na obrázek, který by vystihoval Klokánek. Ona teda vymyslela tento obrázek, kde je vlastně úplně všechno." Chci si tedy obrázek vyfotit, protože se mi moc líbí a v tu chvíli paní ředitelka vytahuje tašku, s upomínkovými předměty Klokánku. Bylo to myšlené jako dárek pro mě, což jsem vůbec nečekala a mile mě to překvapilo. Odcházím z Klokánku s bolavou čelistí, protože jsem se celou dobu jenom usmívala. Stejně jako paní ředitelka Kupčáková.

Související

  • Rok od ničivých povodní na Jesenicku. Hasiči bilancují tisíce zásahů
    Společnost

    Rok od ničivých povodní na Jesenicku. Hasiči bilancují tisíce zásahů

    V neděli 14. září to bude rok, co Českou republiku, a zejména potom sever Moravy, zasáhly ničivé povodně. Rozbouřené řeky strhly řadu domů, zdevastovaly silniční i železniční spojení se zbytkem republiky, lámaly stromy i sloupy elektrického vedení a vyžádaly si také několik lidských životů. Podle hasičů byly ale následky mnohem horší než během povodní v roce 1997.

  • Zoo Olomouc se stala domovem největších dravců na světě, voliéru jim opravila na míru
    Společnost

    Zoo Olomouc se stala domovem největších dravců na světě, voliéru jim opravila na míru

    Další z projektů olomoucké zoo přenese návštěvníky do Jižní Ameriky. Opravená Voliéra Colca se stala sídlem páru kondorů andských, největších dravců na světě. Náklady vystoupaly na 5 milionů korun, ale zato poskytnou ptákům vhodný prostor k životu.

  • Přerov a Šumperk ztrácí obyvatele stěhováním. Přirozený úbytek hlásí i další města
    Společnost

    Přerov a Šumperk ztrácí obyvatele stěhováním. Přirozený úbytek hlásí i další města

    V Olomouckém kraji žilo na konci června 630.024 obyvatel, o 1476 méně než na začátku roku. Obyvatele kraj ztratil přirozenou cestou, ale i stěhováním. V kraji více lidí zemřelo, než se narodilo. Také se víc lidí vystěhovalo, než přistěhovalo. Vyplývá to z předběžných dat, která dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V Olomouckém kraji se počet obyvatel podle statistiků snížil ve všech okresech, přirozený úbytek vykázaly všechny okresy, migrační úbytek byl evidován pouze v okresech Přerov a Šumperk.

  • Studenti na léto odjíždí. Jak se olomoucké podniky vyrovnaly s prázdninami?
    Společnost

    Studenti na léto odjíždí. Jak se olomoucké podniky vyrovnaly s prázdninami?

    V Olomouci se přes léto mění tvář místní gastronomie. Zatímco během akademického roku město žije studenty a podniky jsou plné, s příchodem prázdnin přichází pro mnohé z nich útlum. Studenti odjíždějí, jejich místa částečně zaplňují turisté, ale pro většinu hospodských to nestačí. Jak se mění skladba návštěvníků, které podniky zavírají a které naopak těží z letní sezony? A jak se na proměny chování hostů snaží majitelé reagovat – úpravami nabídky, zahrádkami nebo novými službami? A jak léto ovlivňuje noční život v rámci klubů?

Rychlovky

  • OLOMOUC
    Neznámý pachatel se vyřádil na centrálním hřbitově v Olomouci. V noci na čtvrtek 11. září poškodil okolo 50 hrobů. Policie odhaduje škodu na 400 tisíc korun. Více.
  • OLOMOUC
    Další z projektů olomoucké zoo přenese návštěvníky do Jižní Ameriky. Opravená Voliéra Colca se stala sídlem páru kondorů andských, největších dravců na světě. Náklady vystoupaly na 5 milionů korun, ale zato poskytnou ptákům vhodný prostor k životu. Více.
  • JESENICKO
    V České Vsi na Jesenicku dnes začala po dlouhých letech příprav stavba krytého plaveckého areálu. Bude na místě předchozího bazénu, jehož halu stavbaři v uplynulých měsících zbourali. Tečku za jeho provozem udělaly loňské povodně, byly také důvodem prodražení stavby o zhruba 60 milionů korun. Více.

Nejnovější

Doporučujeme

  • BK Olomoucko zve fanoušky na Floru. V neděli ukáže tým i nové dresy
    Doporučujeme

    BK Olomoucko zve fanoušky na Floru. V neděli ukáže tým i nové dresy

    Fanoušci basketbalu v Olomouci se mají na co těšit. V neděli 14. září od 15 hodin pořádá BK Olomoucko velké předsezónní odpoledne, které proběhne na mobilním venkovním hřišti u Hotelu Flora. Návštěvníci se mohou těšit na oficiální představení nových dresů a kompletního hráčského kádru, stejně jako na tiskovou konferenci před startem nové sezony. 

  • Podzimní trhy v Bělkovicích-Lašťanech nabídnou regionální speciality i soutěž o nejlepší chléb
    Doporučujeme

    Podzimní trhy v Bělkovicích-Lašťanech nabídnou regionální speciality i soutěž o nejlepší chléb

    Do Bělkovic na Olomoucku míří tradiční Podzimní trhy. V neděli 21. září 2025 se na parkovišti před koupalištěm v Bělkovicích-Lašťanech uskuteční tradiční Podzimní trhy. Akce proběhne od 8:00 do 12:00 a nabídne široký výběr regionálních potravin, místních produktů i kulturní program.

  • Kapela Kryštof, Argema i dožínkový program. Přerov zažije velkolepou podzimní slavnost
    Doporučujeme

    Kapela Kryštof, Argema i dožínkový program. Přerov zažije velkolepou podzimní slavnost

    Přerovské výstaviště se o víkendu 20. – 21. září 2025 promění v centrum zábavy, hudby, tradic i chovatelského umění. Na návštěvníky čeká pestrý program v rámci 55. celostátní výstavy mladých králíků, 17. výstavy mladé drůbeže, okresních dožínek i hudebního maratonu, jehož vrcholem bude vystoupení populární kapely Kryštof.

  • Život je smysluplný, když se snažíme dělat dobro, říká Marian Jurečka
    Doporučujeme

    Život je smysluplný, když se snažíme dělat dobro, říká Marian Jurečka

    Marian Jurečka v rozhovoru otevírá osobní rovinu svého života. Ministr práce a sociálních věcí mluví o tom, co by si přál slyšet od svých dětí, až vyrostou, vzpomíná na vztah se svým otcem a sdílí své životní motto. Řeč přišla i na radost z práce na poli, smysl života i nepsané pravidlo, které ho provází při důležitých rozhodnutích. 

Nejčtenější

  • Horní náměstí se zazelená. U sochy Jana Blahoslava rozkvetou růže
    Společnost

    Horní náměstí se zazelená. U sochy Jana Blahoslava rozkvetou růže

    Už příští týden začne na přerovském Horním náměstí obnova prostoru u sochy Jana Blahoslava. Dlouho plánovaná revitalizace nahradí stávající zeleň novými trvalkovými záhony a trávníkem. Město za úpravy zaplatí 342 tisíc korun.

  • Rok po povodních. Zdlouhavá administrativa nás brzdí ve výstavbě, zní z měst
    Společnost

    Rok po povodních. Zdlouhavá administrativa nás brzdí ve výstavbě, zní z měst

    Rok po povodních, které loni v září zasáhly Jesenicko a část Šumperska, zůstávají v obcích i městech stále patrné stopy živelní pohromy. Přestože se podařilo obnovit základní infrastrukturu, řada mostů, komunikací a veřejných budov čeká stále na opravy. Podle starostů naráží obnova na zdlouhavou administrativu a náročné povolovací procesy. V provizoriu tak stále učí například školy v České Vsi i v Jeseníku, na řadě míst chybějí mosty i lávky. Zdlouhavá doba oprav se podepisuje i na frustraci v řadě obcí a na náladě obyvatel, zjistila ČTK. Mohutné záplavy zasáhly sever kraje ze 14. na 15. září.

  • ANKETA: Street Art Festival je tady. Co na malby říkají Olomoučané?
    Kultura
    Společnost

    ANKETA: Street Art Festival je tady. Co na malby říkají Olomoučané?

    Blíží se další ročník Street Art Festivalu. Zeptali jsme se proto Olomoučanů, jak se jim líbí pouliční malby.

Seriály