Již několik měsíců se v Olomouckém kraji pracuje na vzkříšení projektu Odpady Olomouckého kraje. V Olomouci má vyrůst dotřiďovací linka, která je pro projekt stěžejní. Více v rozhovoru zde. Po odchodu Prostějova z projektu se mnoho komplikuje. Olomouc má mezi samosprávami největší sílu a na jejím rozhodnutí mnoho závisí. Jak se ke společnému projektu staví vedení města a jeho zastupitelé? Má vaši podporu? Proč ano, proč ne? Na otázky neodpovědělo hnutí SPOLU a SPD a Trikolóra.
Otakar Bačák (spOLečně)
Společný projekt měst Olomouckého kraje vznikl skoro před deseti lety. Důvodem byl tehdejší plánovaný zákaz skládkování k roku 2024. Legislativně se sice tento termín posunul k roku 2030, ale přibyla další omezení vyplývající z Green Dealu, nemluvě o aktuálních dopadech války na Ukrajině a změnách v dodávkách plynu. Co se vyvíjí mnohem překotněji je paradoxně boj o naše odpady. Potvrzuje se, že zejména v budoucnu půjde o byznys. A byznys je především o zisku. Města by měla být obezřetná, aby nezopakovala chybu před dvaceti lety, když svěřila správu vodohospodářské infrastruktury nadnárodním společnostem a výsledkem jsou miliony zisků odvedené do zahraničí a vrácená infrastruktura s potřebou velkých investic.
Nová zařízení na zpracování odpadů, jak tříděných tak netříděných jsou nutná zejména pro splnění recyklačních kvót. Nejsou levná a jejich ekonomika vychází zejména pokud zpracovávají určitý objem odpadů, konkrétně alespoň 50 tisíc tun. Tento objem Olomouc samotná nedosahuje, a tak se nabízí pokračování v započaté spolupráci, která se za tu dobu deseti let někde rozšířila, někde omezila. K projektu existuje provozně-ekonomická studie, Olomouc si nechala vypracovat oponenturu, která potvrdila reálnost tohoto projektu a navrhla, aby zařízení bylo vybudováno jako majetek města a provozováno ve prospěch Servisní společnosti odpady Olomouckého kraje a. s. Její akcionáři by se pak měli podílet na financování této investice.
Olomouc má v rozpočtu na rok 2023 alokovanou částku 15 mil. Kč pro poskytnutí společnosti na zahájení budování tohoto centra, primátor města je neplaceným předsedou představenstva společnosti SSOOK, ekonomický náměstek je neplaceným členem dozorčí rady této společnosti a účastní se mnohých jednání s dalšími akcionáři pro podporu tohoto projektu spolu s dalšími členy těchto orgánů.
Finální stav vidíme tak, že SSOOK od svých akcionářů získá odpady, bude schopna organizovat jejich svoz, tyto budou zpracovávány ve vybudovaném třídícím centru na komodity, které budou prodejné a budou vylepšovat ekonomiku celého odpadového cyklu. Města tím brání bezmeznému navyšování poplatků za odpad. A jak tomu mohou napomoci obyvatelé? Nejvíce tím, že budou třídit a vytříděná komodita poputuje rovnou ke zpracování.
David Novák (ProPir)
Projekt Servisní společnosti odpady Olomouckého kraje a.s. (SSOOK) má naši podporu. Zpracování odpadů je nutné aktivně řešit tady a teď, abychom za pár let nebyli zcela závislí na cenové politice velkých firem podnikajících s odpady za účelem zisku. Sdružit obce jako akcionáře je unikátní a nejednoduchý přístup, který má ale jednu důležitou výhodu. Rozprostře vstupní náklady spravedlivě mezi ty, kteří budou služby následně využívat a těžit z nekomerčních provozních nákladů. Olomouc bere na svá bedra nelehkou úlohu největšího tahouna celého projektu, ale máme pozitivní příklady z okolí i ze zahraničí, že municipální spolupráce je efektivní. Olomouc samozřejmě nemůže do spolupráce obce a města nutit, pokud mají vlastní lepší řešení. Klíčem je mimo naplnění požadavků zpřísňující se odpadové legislativy především dobro obyvatel, jakožto poplatníků, kteří náklady na odpady nesou.
Miroslav Žbánek (ANO)
Je to ryze politické rozhodnutí, které spočívá v tom, zda o nákladech na likvidaci odpadu budou do budoucna rozhodovat samy obce a města, nebo nadnárodní společnosti, jak tomu bylo historicky třeba v případě vody. Projekt Odpadového centra má význam. A to nejen ve vazbě na zákaz skládkování od roku 2030, ale i s ohledem na recyklační cíle, které pro města vyplývají z platné legislativy. Investice to musí být v každém případě efektivní a projekt je potřeba řádně posoudit, například v kontextu množství odpadu. Je jasné, že na to nemůžeme být sami, ale musíme jít do projektu ve větším uskupení. Nejen z těchto důvodů si město Olomouc nechalo zpracovat posudek realizovatelnosti. I po odstoupení města Prostějova nadále pokračujeme v přípravě projektu Odpadového centra.
Eva Machová (STAN)
Krajský projekt Odpady olomouckého kraje podporujeme, protože je velmi důležitý a současně výhodný pro všechny občany kraje. Jak zabezpečit čistotu krajiny, ovzduší, ekologickou likvidaci odpadu, který objemově narůstá? Ano, to zajímá nejen politiky, ale také ty, kteří zde žijí a chtějí i nadále žít. A je to dobře! Na zajištění projektu se budou postupně podílet obce i města Olomouckého kraje, které budou mít zájem řešit tuto problematiku.
V Olomouci – Chválkovicích, v areálu Technických služeb, by do roku 2025 měla vyrůst centrální dotřiďovací linka, která bude zpracovávat odpady z celého kraje. Systém nabídne nejlepší technologie, které budou dotřiďovat směsný i separovaný odpad. Nejenže jej lépe roztřídí, ale současně i upraví tak, aby byl energeticky využitelný. Pro uskutečnění záměru centrální dotřiďovací linky bude nutné shromáždit finanční prostředky ve výši 300 milionů korun.
Statutární město Olomouc již v roce 2020 uzavřelo smlouvu o převodu akcií se Servisní společností odpady Olomouckého kraje, tj. ve stejné době, jako statutární město Prostějov. Bude velmi dobře pro občany města Prostějova, pokud se jejich zástupci města vrátí ke společnému jednacímu stolu.
Věříme, že projekt – díky transparentním výhodám – bude mít postupně podporu v celém kraji.
Odpovědi jsou řazeny podle času jejich zaslání do redakce.
