Zpravodajský report z Olomouckého kraje

Kaliméra z Jeseníku: Řecká komunita se pomalu vytrácí, říká Eleni Akritidu

Její prarodiče na Jesenicko přišli z válkou zmítaného severu Řecka před více než sedmdesáti lety. Eleni Akritidu dnes v Jeseníku provozuje kavárnu ENNEA a snaží se osudy řeckých uprchlíků připomínat. „K uspořádání řecké slavnosti nás oklikou vedla i šílená debata o nepřijetí syrských sirotků,“ vysvětluje Akritidu v rozhovoru pro Olomoucký Report.

Pobavila mě jedna vaše replika, kterou lze dohledat na Britských listech: „Bublám. Vnitřně řecky bublám. Takže už mluvím hlasitěji a gestikuluju.” Projevují se vaše řecké kořeny, třeba když se rozohníte?

Určitě! To by vám mohl povykládat můj muž. Někdy potřebuju vybublat, gestikulovat, hlasitě mluvit, a tak se vlastně zklidnit. Myslím si, že tohle je typické přesně pro jižní národy.

Do Jeseníku přišli z Řecka vaši prarodiče před více než sedmdesáti lety…

Do bývalého Československa přišli babička s dědou. Pocházeli ze severního Řecka, kde po 2. světové válce zuřila občanská válka mezi monarchisty a levicí. Řekové z oblastí postižených válkou se rozhodli děti poslat do bezpečí. Levicové uprchlíky přijaly státy východního bloku včetně Československa. Mým prarodičům bylo kolem šestnácti let, když z Řecka odešli. Děda byl jeden ze skupiny těch nejmladších partyzánů.

Hrůzy války a uprchlíci mezi dvěma kulturami

Vzpomínal dědeček na to období?

Děda o tom bohužel nikdy nechtěl moc mluvit. Nejspíš tam zažil různé hrůzy, které válka vždycky přináší. Od babičky jsme se toho taky moc nedozvěděli a oba již zamřeli, takže se sama snažím pátrat až zpětně.

Váš tatínek byl tedy z první generace Řeků narozených v Československu, vaše maminka je Češka. Jakými jazyky se u vás doma mluvilo?

Většina mých kamarádů ze smíšených manželství byla vychovávána bilingvně. Ač mám řecké jméno a řekla bych i typicky řecký vzhled, řečtinu moc neovládám. Tatínek byl spíš takový hudební bohém a k řečtině nás příliš nevedl. Dnes se k řecké kultuře chci vracet a možná i díky tomu vznikla naše Malá řecká pouliční slavnost.

K tomu se určitě ještě dostaneme. Dočetl jsem se, že váš tatínek v Jeseníku moc šťastný nebyl, a nakonec dokonce odešel do Řecka…

Nešlo o to, že by byl táta nespokojený konkrétně v Jeseníku. Potýkal se s tím, co se dělo a děje mnoha uprchlíkům všeobecně, nejen těm z Řecka. Táta byl rozkročený mezi dvěma kulturami. Když pobýval v Řecku – chyběli jsme mu my. Když byl tady s námi – chybělo mu Řecko. Byl to skvělý muzikant, hrál v řeckých souborech na harmoniku a měl své rockové kapely, ale odešel brzo – bylo mu 49 let.

Vy z Jesenicka pocházíte, studovat jste odešla do Ostravy. Následně jste pracovala jako učitelka angličtiny na jesenické průmyslovce a také jako redaktorka Českého rozhlasu Olomouc. Do okrajového jesenického regionu jste se tedy vrátila. Jste v Jeseníku spokojená?

Nemám ráda, když se o Jesenicku hovoří jako o bohem zapomenutém kraji, kde se nic neděje. Žijeme na krásném místě, které není nijak daleko. Všechno je to o úhlu pohledu.

Váš česko-řecký původ se propsal i na fasádu domu na zdejším náměstí Svobody, kde provozujete řeckou kavárnu a hned vedle také obchůdek s lokálními produkty…

Byť má kavárna řecký název ENNEA (v překladu Devět), neřekla bych, že je to řecká kavárna. Připravujeme spoustu řeckých, ale i domácích receptů, takže kavárnu nechci prezentovat vyloženě jako řeckou. Naším cílem bylo vždycky podporovat místní. V kavárně i obchůdku se snažíme ukázat, že jsou na Jesenicku šikovní lidé.

Pracujete tedy s místními produkty i v kavárně?

Ano. Máme svou kuchyni, kde si veškeré dezerty i pekárenské výrobky pečeme sami. Snažíme se využívat co největší množství lokálních produktů. Od místních vykupujeme borůvky nebo třeba vlašské ořechy. S těmi letos bude problém, protože všechny ořešáky v okolí pomrzly. Pečeme spoustu věcí se skvělým supíkovickým mákem. Tvaroh a máslo nám také dodávají místní firmy, kávu dovážíme z pražírny v Šumperku. Není to snadná cesta, ale přesto díky ní mám klidné spaní – vím, že výrobky nešidíme.

„Myslím si, že právě vděčnost je cestou z těchto krizí.“

Jaké řecké speciality u vás lidé můžou ochutnat?

Pečeme baklavu a občas máme v nabídce i polévky. Zásadní je pro nás řecká polévka avgolemono, na kterou chodí spoustu lidí. Jsou v ní masové knedlíčky, vývar, hodně bylinek a citron. Na místních trzích nabízíme třeba pitu se špenátem a fetou.

Kavárna se nachází v centru lázeňského města Jeseníku. Navštěvují vás spíše místní, nebo turisté?

Mám radost, že jsme spíše komunitní kavárna a chodí k nám místní lidé. Jsem za to vděčná, protože podporu místních jsme pocítili především v období covidu. Ale o turisty také nemáme nouzi, i ti se k nám rádi vracejí.

Pandemie a následné krize musely být pro kavárnu velkou zkouškou. Jaká je situace nyní, stabilizovala se už?

Já si v první řadě nechci stěžovat, protože cítím vděk za to, co se nám tu podařilo vybudovat.  Myslím si, že právě vděčnost je cestou z těchto krizí. Naposledy se nás dotklo zvýšení DPH u kávy. Způsobilo nám to docela velké potíže, ale chápu, že vláda musí dělat i tato nepopulární opatření.

V roce 2017 jste spoluiniciovala uspořádání první Malé řecké pouliční slavnosti. U vzniku této akce stáli také vaši kamarádi Apostolos Joanidis a Lucie Tenekedzi. Co vás k tomu vedlo?

V tom roce uplynulo sedmdesát let od příchodu řeckých uprchlíků na Jesenicko. Zároveň se tehdy řešilo přijetí dětských uprchlíků ze Sýrie. V české společnosti o tom panovala naprosto šílená debata. Československo přitom v minulosti ochotně přijalo velké množství dětských uprchlíků z Řecka, a později i jejich rodičů. Dokázali jsme je přijmout a dobře s nimi fungovat. Možný příchod pár syrských sirotků v roce 2017 naopak způsobil obrovský poprask, a tak jsme na věc chtěli prostřednictvím této akce poukázat.

Z Malé řecké pouliční slavnosti se již stala tradice. Mohou se na ni lidé těšit i letos?

Určitě ano! Jedná se o příjemné odpoledne, které chceme strávit připomínkou našich předků, kteří to v životě často neměli úplně jednoduché. Slavnost se koná každoročně 5. července, tedy na svátek věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Ti totiž na Moravu přišli ze severořecké Soluně. Najdete nás na náměstí Svobody v Jeseníku, kde se Řekové scházeli i v minulosti. Sjedou se sem pamětníci, jejich rodiny, přátelé, milovníci Řecka, ale i zvědaví kolemjdoucí. Hraje řecká hudba, tancuje se, servíruje se řecké jídlo a lidé si prostě užívají, že můžou být spolu.

První uprchlíci z Řecka přišli do Československa v roce 1947. Od té doby uplynulo mnoho času. To mě vede k otázce závěrem: Ztrácí se řecká komunita?

Děje se to. Je to přirozené – pamětníci postupně umírají, rodiny se různě asimilují… V devadesátých letech se tady konaly obrovské řecké festivaly, které finančně podporovala přímo řecká vláda, v současnosti se řecká kultura spíš vytrácí.

Související články

Olomoucký kraj

Celkové škody po povodních vláda odhaduje na 45 až 50 miliard korun

Celkové škody po zářijových povodních odhaduje vláda na 45 až 50 miliard korun. Více než polovina veškerých škod je na státním majetku, řekl dnes...

Počet turistů v kraji klesl. I kvůli povodním

V hromadných ubytovacích zařízeních v Olomouckém kraji se v 3. čtvrtletí ubytovalo 251 953 hostů, meziročně o 8,5 procenta méně. Procentuální pokles byl ve...

Hejtman žádá vládu o prodloužení stavu nebezpečí. Mohl by tak trvat do 12. prosince

Stav nebezpečí aktuálně platí na území Jesenicka a Šumperska. Hejtman Ladislav Okleštěk (ANO) požádal vládu o jeho prodloužení kvůli efektivnější obnově zasažených území. Pokud...

Od revoluce 35 let. Jak si Olomouc a okolí připomene 17. listopad?

I jednoduché zacinkání klíčů při odemykání bytu bude příští neděli podnětem ke vzpomínkám. Dne 17. listopadu se totiž již po třicátépáté slaví svátek Boje...

Nejnovější

Sběr gastroodpadu se osvědčil. Teď se v Přerově zaměří na plasty

V Přerově se sběr gastroodpadu podle radnice ujal. Hodlají v něm tak pokračovat i v následujícím roce 2025. Krom kuchyňských zbytků se ale zaměří...

Bude mít město vlastní sdílená kola? I to je varianta po konci nextbike

Olomoucká radnice prověří možnost provozovat na území města vlastní systém sdílených kol, který by nahradil bicykly společnosti nextbike Czech Republic. Firma totiž ve čtvrtek...

Senimo projde rekonstrukcí. Uzavírat se ale nebude

Obchodní dům Senimo čeká rekonstrukce. Během čtyř měsíců by mělo dojít k modernizaci samoobsluhy potravin, celý dům ale uzavřen nebude. Olomoucký objekt se z...

Celkové škody po povodních vláda odhaduje na 45 až 50 miliard korun

Celkové škody po zářijových povodních odhaduje vláda na 45 až 50 miliard korun. Více než polovina veškerých škod je na státním majetku, řekl dnes...

Slaví 30 let, slavit ale budou zákazníci. Velká narozeninová loupež je tady

Před třiceti lety začínali jako malý, odvážný hráč na trhu s IT a elektronikou. Od té doby prošla společnost T.S. Bohemia obrovskou proměnou, během...

Loni uháčkovali 197 hraček pro děti v nemocnici, letos jich bude víc. Háčkovací maraton...

Na začátku byl seriál Gilmorova děvčata a úraz syna, teď se koná už druhý ročník Háčkovacího maratonu, který pomáhá. Originální čtyřiadvacetihodinová akce, která sdružuje...

Kolotoč smrti nebo adrenalin na vysokém laně? Cirkus Alex míří do Olomouce

Už ve čtvrtek přijede Cirkus Alex do Olomouce. Chcete vzít děti na cirkusové představení? Pak vyrazte k sokolovně u tržnice, kde od 7. listopadu...

Vychází nové číslo AZ magazínu. Co v něm najdete?

Nové číslo magazínu Akce Zábava už je na stáncích. Přinášíme krátký přehled toho, co v listopadovém výtisku zjistíte. A to nejlepší? Na výdejních místech...