(RE)PORTÁL: Příběh kněze Jana Sarkandera, který byl umučen v Olomouci

Dnes si v rubrice (RE)PORTÁL připomeneme životní příběh kněze a mučedníka Jana Sarkandera, který zemřel roku 1620 v Olomouci. Předchozí díly (RE)PORTÁLU naleznete zde.

Reklama
Reklama

Jan Sarkander se narodil 20. prosince 1576 ve Skočově, v Těšínském Slezsku. Po smrti Janova otce se rodina přestěhovala do Příbora na Moravě, kde Jan navštěvoval farní školu. V roce 1597 zahájil studia filosofie na olomoucké jezuitské univerzitě, v tomto studiu pak pokračoval v Praze, kde byl roku 1603 prohlášen magistrem filosofie. Hned v následujícím roce se zapsal na studia teologie ve Štýrském Hradci, po dvou letech však studia ukončil a jeho život měl nabrat jiný směr.

V roce 1606 se totiž Jan Sarkander oženil s Annou Plachetskou, dcerou váženého luteránského měšťana ve Velkém Meziříčí Jana Plachetského. Vztah s Annou však neměl dlouhého trvání, neboť Anna zemřela. Jan pojal úmysl stát se knězem a tak na konci roku 1607 přijal nejprve nižší svěcení následované potom v březnu 1609 přijetím svěcení jáhenského a kněžského. 


Jméno Sarkander vzniklo humanistickým pořečtěním německého příjmení Fleischmann tj. řezník.


Po vysvěcení působil jako farář v Jaktaři u Opavy a následně jako místofarář v Uničově. Janovo krátké kněžské působení narušilo v roce 1609 uvěznění pro podezření ze spoluúčasti na útěku z vězení jeho bratra Mikuláše, který měl mařit libeňská ujednání mezi císařem Rudolfem a králem Matyášem z roku 1608. Z vězení byl Jan propuštěn až na počátku roku 1611 a v následujících letech působil jako farář na několika místech. Ještě v témže roce spravoval faru v Charvátech u Olomouce, od roku 1612 ve Zdounkách u Kroměříže, od roku 1615 farnost v Boskovicích a od dubna 1616 farnost v Holešově. 

Když se Morava počátkem května 1619 připojila ke stavovskému povstání proti císaři Ferdinandovi II., napětí mezi nekatolickými a katolickými obyvateli značně gradovalo. V této atmosféře se Sarkander vypravil na pouť do Čenstochové, kde konal duchovní cvičení. S návratem na neklidnou moravskou půdu nespěchal a na panství svého patrona Ladislava Popela z Lobkovic v Rybniku na Ratibořsku žádal o volné místo v duchovní správě. V Rybniku jej však zastihl Lobkovicův list, v němž byl vyzván, aby se ujal své farnosti v Holešově.

Napjatá politická situace v zemi po stavovském povstání však Janovi nepřála a po svém návratu byl nekatolickým obyvatelstvem podezříván z aktivit ve prospěch císaře Ferdinanda. Podezření ještě zesílilo, když v únoru 1620 táhlo Moravou vojsko polských lisovčíků, kteří pustošíc kraj směřovali do Vídně, aby podpořili císaře. Jakmile se rozšířily zprávy, že se polská jízda blíží k Holešovu, měl Jan shromáždit své farníky, kteří v eucharistickém průvodu přesvědčili lisovčíky, aby se Holešovu vyhnuli. Nový moravský zemský sudí, protestant Václav Bítovský z Bítova, dal příkaz, aby se do tří dnů dostavili všichni katoličtí faráři z okolí Holešova do Brna. Jan se nejprve uchýlil na tovačovský zámek, následně se ukrýval v tovačovských lesích. Po osmi dnech byl dopaden u vsi Troubky na Přerovsku, spolu s dalšími kněžími dopraven do Olomouce a obviněn, že zradil vlast a že dal podnět k polskému vojenskému zásahu. 


Podle legendy vystopoval prchajícího Jana Sarkandera v únoru 1620 pes řezníka z Troubek; v místě Sarkanderova dopadení pronásledovateli se nachází jeho socha.


Zde byl od 13. do 18. února 1620 podroben čtyřem útrpným výslechům, během nichž odmítal, že by měl jako Lobkovicův kněz a zpovědník podíl na vpádu polských vojáků. Protože ani poslední útrpný výslech trvající tři hodiny nepřinesl žádné pokroky, byl Jan ponechán svému osudu v olomouckém vězení. Následkům tortury podlehl o měsíc později 17. března 1620. Byl pohřben v olomouckém kostele Panny Marie na Předhradí, zrušeném v roce 1784 a demolovaném roku 1839; odtud byly Sarkanderovy ostatky přeneseny do kostela sv. Michala, posléze pak zčásti do katedrály sv. Václava. 

Z kaplí nesoucí světcovo jméno je nejznámější novobarokní Sarkanderova kaple v Olomouci, která stojí na místě, kde byl sv. Jan Sarkander umučen.


Sílu kultu svatého Jana Sarkandera v Olomouci dokládá mimo jiné skutečnost, že jeho socha byla umístěna mezi sochy světců zdobící čestný a morový sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí, dokončený a vysvěcený v roce 1754 - tedy více než sto let před jeho blahořečením.


Redakce Olomouckého Reportu děkuje Vlastivědnému muzeu v Olomouci za možnost zveřejnění původních textů.

Reklama
Reklama

Související

  • Po dvou letech mizí lešení. Sloup Nejsvětější Trojice ukáže proměnu
    Společnost

    Po dvou letech mizí lešení. Sloup Nejsvětější Trojice ukáže proměnu

    Po více než dvou letech zmizí z olomouckého Sloupu Nejsvětější Trojice lešení. Restaurátoři začnou v těchto dnech památku UNESCO zbavovat ohrazení a lidé tak poprvé uvidí, jak ji oprava proměnila. Ohrazení však u sloupu ještě zůstane.

  • Další čtyři vrty na Ukrajině jsou hotové. Projekt Voda do rodin pokračuje
    Společnost

    Další čtyři vrty na Ukrajině jsou hotové. Projekt Voda do rodin pokračuje

    Čtyři nové vrty jsou vyhloubené a další dvě filtrační stanice čekají na instalaci. Arcidiecézní charita Olomouc pokračuje společně se svými ukrajinskými partnery v projektu Voda do rodin. Tentokrát pomoc směřuje do Pereshchepynské oblasti, kde chybí funkční centrální zásobování vodou a situaci dále komplikuje příchod tisíců lidí z oblastí zasažených válkou.

  • Ptačí přírůstky. V ZOO Olomouc se narodilo 7 plaměňáků
    Společnost

    Ptačí přírůstky. V ZOO Olomouc se narodilo 7 plaměňáků

    Hned sedm mláďat úspěšně odchovává oblíbené hejno plameňáků růžových, které tak nyní čítá 64 jedinců. Vcelku mimořádné je, že se podařilo odchovat 100 % vylíhlých jedinců.

  • Prezident Pavel přijede příští týden do Konice, setká se se starosty
    Společnost

    Prezident Pavel přijede příští týden do Konice, setká se se starosty

    Prezident Petr Pavel přijede příští týden v úterý do Konice na Prostějovsku. Ráno se ve škole v Brodku u Konice zúčastní zahájení školního roku a dopoledne bude v Konici debatovat se starosty Mikroregionu Konicko, který sdružuje 19 obcí s téměř 10 tisíci obyvateli. ČTK to dnes sdělila kancelář prezidenta. Starostové chtějí prezidenta informovat o společných projektech a problémech, s nimiž se tato odlehlá oblast na okraji Olomouckého kraje potýká. Na dotaz ČTK to řekl starosta Konice Michal Obrusník (STAN).

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • JESENÍK 
    V pondělí odstartovala kompletní obnova ve Fučíkově ulici. Jedná se o opravy lokality po podzimních povodních z roku 2024. S opravami jsou spojené i uzavírky. Jaké?
  • MOHELNICE 
    Historická brána ve Smetanově ulici si na svojí rekonstrukci počká. Termín opravy se posunul až na jaro příštího roku. Nepřihlásila se totiž žádná firma, která by o práci projevila zájem. Více.
  • MOHELNICE 
    Dva dřevěné stánky zmizí z náměstí Svobody v Mohelnici. Radnice vyslyšela autora současné podoby centra města, který s nimi nikdy nesouhlasil. Podle vyjádření se stánky k centru nehodí. Více.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Jantarová stezka nabídne výlet z Drahanské vrchoviny až do Prostějova
    Lifestyle
    Společnost

    Jantarová stezka nabídne výlet z Drahanské vrchoviny až do Prostějova

    Pohodový cyklovýlet krásnou přírodou, převážně z kopce a s možností zvolit si kratší nebo delší variantu. Takový je další tip na cestu po Jantarové stezce, která cyklisty zavede z Drahanské vrchoviny směrem na Prostějovsko. Podle krajského koordinátora cykloturistiky Jana Machovského je trasa vhodná i pro rodiny. Víc o ní promluvil v rozhovoru Lukáše Kobzy pro Radio Haná.

  • Highlighty týdne: Žně v Olomouckém kraji skončily, spadla větrná elektrárna
    Společnost

    Highlighty týdne: Žně v Olomouckém kraji skončily, spadla větrná elektrárna

    Je tu neděle a my pro vás máme pravidelnou rubriku Highlighty týdne. Představíme témata, která patřila mezi největší a nejčtenější za uplynulý týden.

  • Z polí budou louky a pásy stromů. Olomouc promění krajinu za městem
    Společnost

    Z polí budou louky a pásy stromů. Olomouc promění krajinu za městem

    Olomouc nebude zelenější jen ve svých ulicích a parcích. Nové stromy, keře a louky postupně přibydou také v krajině za městem. Na pozemcích, které město v minulosti využívalo pro intenzivní zemědělské hospodaření, vznikají nové prvky územního systému ekologické stability. Výsadby se týkají především Černovíra, Chválkovic a Nemilan.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama