(RE)PORTÁL: Příběh kněze Jana Sarkandera, který byl umučen v Olomouci

Dnes si v rubrice (RE)PORTÁL připomeneme životní příběh kněze a mučedníka Jana Sarkandera, který zemřel roku 1620 v Olomouci. Předchozí díly (RE)PORTÁLU naleznete zde.

Jan Sarkander se narodil 20. prosince 1576 ve Skočově, v Těšínském Slezsku. Po smrti Janova otce se rodina přestěhovala do Příbora na Moravě, kde Jan navštěvoval farní školu. V roce 1597 zahájil studia filosofie na olomoucké jezuitské univerzitě, v tomto studiu pak pokračoval v Praze, kde byl roku 1603 prohlášen magistrem filosofie. Hned v následujícím roce se zapsal na studia teologie ve Štýrském Hradci, po dvou letech však studia ukončil a jeho život měl nabrat jiný směr.

V roce 1606 se totiž Jan Sarkander oženil s Annou Plachetskou, dcerou váženého luteránského měšťana ve Velkém Meziříčí Jana Plachetského. Vztah s Annou však neměl dlouhého trvání, neboť Anna zemřela. Jan pojal úmysl stát se knězem a tak na konci roku 1607 přijal nejprve nižší svěcení následované potom v březnu 1609 přijetím svěcení jáhenského a kněžského. 


Jméno Sarkander vzniklo humanistickým pořečtěním německého příjmení Fleischmann tj. řezník.


Po vysvěcení působil jako farář v Jaktaři u Opavy a následně jako místofarář v Uničově. Janovo krátké kněžské působení narušilo v roce 1609 uvěznění pro podezření ze spoluúčasti na útěku z vězení jeho bratra Mikuláše, který měl mařit libeňská ujednání mezi císařem Rudolfem a králem Matyášem z roku 1608. Z vězení byl Jan propuštěn až na počátku roku 1611 a v následujících letech působil jako farář na několika místech. Ještě v témže roce spravoval faru v Charvátech u Olomouce, od roku 1612 ve Zdounkách u Kroměříže, od roku 1615 farnost v Boskovicích a od dubna 1616 farnost v Holešově. 

Když se Morava počátkem května 1619 připojila ke stavovskému povstání proti císaři Ferdinandovi II., napětí mezi nekatolickými a katolickými obyvateli značně gradovalo. V této atmosféře se Sarkander vypravil na pouť do Čenstochové, kde konal duchovní cvičení. S návratem na neklidnou moravskou půdu nespěchal a na panství svého patrona Ladislava Popela z Lobkovic v Rybniku na Ratibořsku žádal o volné místo v duchovní správě. V Rybniku jej však zastihl Lobkovicův list, v němž byl vyzván, aby se ujal své farnosti v Holešově.

Napjatá politická situace v zemi po stavovském povstání však Janovi nepřála a po svém návratu byl nekatolickým obyvatelstvem podezříván z aktivit ve prospěch císaře Ferdinanda. Podezření ještě zesílilo, když v únoru 1620 táhlo Moravou vojsko polských lisovčíků, kteří pustošíc kraj směřovali do Vídně, aby podpořili císaře. Jakmile se rozšířily zprávy, že se polská jízda blíží k Holešovu, měl Jan shromáždit své farníky, kteří v eucharistickém průvodu přesvědčili lisovčíky, aby se Holešovu vyhnuli. Nový moravský zemský sudí, protestant Václav Bítovský z Bítova, dal příkaz, aby se do tří dnů dostavili všichni katoličtí faráři z okolí Holešova do Brna. Jan se nejprve uchýlil na tovačovský zámek, následně se ukrýval v tovačovských lesích. Po osmi dnech byl dopaden u vsi Troubky na Přerovsku, spolu s dalšími kněžími dopraven do Olomouce a obviněn, že zradil vlast a že dal podnět k polskému vojenskému zásahu. 


Podle legendy vystopoval prchajícího Jana Sarkandera v únoru 1620 pes řezníka z Troubek; v místě Sarkanderova dopadení pronásledovateli se nachází jeho socha.


Zde byl od 13. do 18. února 1620 podroben čtyřem útrpným výslechům, během nichž odmítal, že by měl jako Lobkovicův kněz a zpovědník podíl na vpádu polských vojáků. Protože ani poslední útrpný výslech trvající tři hodiny nepřinesl žádné pokroky, byl Jan ponechán svému osudu v olomouckém vězení. Následkům tortury podlehl o měsíc později 17. března 1620. Byl pohřben v olomouckém kostele Panny Marie na Předhradí, zrušeném v roce 1784 a demolovaném roku 1839; odtud byly Sarkanderovy ostatky přeneseny do kostela sv. Michala, posléze pak zčásti do katedrály sv. Václava. 

Z kaplí nesoucí světcovo jméno je nejznámější novobarokní Sarkanderova kaple v Olomouci, která stojí na místě, kde byl sv. Jan Sarkander umučen.


Sílu kultu svatého Jana Sarkandera v Olomouci dokládá mimo jiné skutečnost, že jeho socha byla umístěna mezi sochy světců zdobící čestný a morový sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí, dokončený a vysvěcený v roce 1754 - tedy více než sto let před jeho blahořečením.


Redakce Olomouckého Reportu děkuje Vlastivědnému muzeu v Olomouci za možnost zveřejnění původních textů.

Související

  • Lidé mohou znovu získat vouchery na pobyt v Jeseníkách
    Společnost

    Lidé mohou znovu získat vouchery na pobyt v Jeseníkách

    Lidé budou moci od pondělka znovu získat vouchery pro pobyt v Jeseníkách. Cenově zvýhodněné poukazy chtějí navrátit do záplavami postižené oblasti turistický ruch, ve druhém kole bude program cílit na období podzimu. Poukázky lze využít v období od 15. září do konce listopadu. V Olomouckém kraji je budou moci uplatnit u 382 registrovaných ubytovatelů, v sousedním Moravskoslezském kraji u 146 penzionů, hotelů či chat, uvádí na stránkách jesenické sdružení cestovního ruchu.

  • Ubytování na olomouckých kolejích studentům od září podraží až o 500 Kč měsíčně
    Společnost

    Ubytování na olomouckých kolejích studentům od září podraží až o 500 Kč měsíčně

    O 100 až 500 korun měsíčně se podle typu pokoje prodraží olomouckým vysokoškolským studentům od nadcházejícího akademického roku ubytování na tamních kolejích. Univerzita Palackého (UP) k tomuto kroku přistoupila po třech letech, důvodem je především nárůst nákladů, řekl ČTK její mluvčí Egon Havrlant. Univerzita disponuje kapacitou 4600 lůžek, poptávka stále převyšuje nabídku. Střechu nad hlavou si tak řada vysokoškoláků zajišťuje i prostřednictvím pronájmů.

  • Bude hrách hrdinou sucha? Botanici testují jeho odolnost
    Společnost

    Bude hrách hrdinou sucha? Botanici testují jeho odolnost

    Jak se semena dokážou probudit k životu i s minimem vody? Na tuto otázku hledá odpověď nový výzkumný projekt katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Pod vedením profesora Petra Smýkala na něm spolupracují odborníci z kateder botaniky, biochemie, biofyziky a geoinformatiky. Jako modelový druh si zvolili hrách. Projekt potrvá 25 měsíců a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ho podpořilo částkou 3,4 milionu korun.

  • Lepší Česko s mimozemšťany kandidovat nebude. Do voleb se v kraji zapsalo 21 subjektů
    Společnost

    Lepší Česko s mimozemšťany kandidovat nebude. Do voleb se v kraji zapsalo 21 subjektů

    Do sněmovních voleb v Olomouckém kraji registroval olomoucký krajský úřad 21 politických subjektů. Politické hnutí ANO lepší Česko s mimozemšťany a občany motoristy stáhlo během registračního řízení kandidátní listinu zpět, informoval o tom dnes úřad na webu. Při posledních sněmovních volbách v roce 2021 se o přízeň voličů v kraji ucházelo 20 politických stran a hnutí, o pět subjektů méně než volby předchozí. Parlamentní volby se letos uskuteční 3. a 4. října. V Olomouckém kraji na kandidátní listině může být uvedeno maximálně 23 kandidátů. Lídry zatím zveřejnila jen část politických subjektů.

Rychlovky

  • OLOMOUC
    V letních měsících vyhledává stín a zeleň olomouckých parků stále více lidí. Kvůli klimatické změně je ale potřeba obměnit jejich podobu i stromy, které v nich rostou. Vedení města proto nechává vysadit nové, odolnější, druhy stromů, aby zvládly extrémně horká léta. Více.
  • PŘEROV
    Panelové sídliště Budovatelů v Přerově čeká zásadní proměna. Rada města schválila výběr dodavatele projektové dokumentace pro regeneraci sídliště. Během dvou etap má projít modernizací veřejný prostor, technická infrastruktura i zeleň. Více.
  • OLOMOUC
    Od konce června letošního roku zastavil Dopravní podnik města Olomouce tramvajový provoz z centra do Neředína. Důvodem jsou stavební práce na železničním přejezdu v ulici Palackého. Kvůli nečekaným stavebním zásahům prodloužila Správa železnic práce na přejezdu a výluka tak potrvá až do poloviny září. Více.

Nejnovější

Doporučujeme

  • Byli jsme překvapení a nadšení, říká Anna Lukášová o výhře v soutěži Radiotalent
    Doporučujeme

    Byli jsme překvapení a nadšení, říká Anna Lukášová o výhře v soutěži Radiotalent

    Všehoschopné uskupení z malebné podhorské vísky Loučná nad Desnou, které rádo přelézá ploty okolních žánrů. To má alespoň v popisku kapely napsané Anna Lukášová & Litera. Nyní vyhrála skupina soutěž Radiotalent Radia Haná v kategorii Objev roku. Přinášíme rozhovor právě s Annou Lukášovou.

  • Vojenské hudby rozezní centrum Olomouce
    Doporučujeme

    Vojenské hudby rozezní centrum Olomouce

    Poslední srpnový pátek bude centrum Olomouce patřit Festivalu vojenských hudeb. Zatímco na Horním náměstí se můžete těšit na koncerty Vojenské hudby Olomouc, kostel svatého Mořice rozezní Hudba Hradní stráže.

  • Hodové slavnosti ve Velkém Újezdě potrvají tři dny
    Doporučujeme

    Hodové slavnosti ve Velkém Újezdě potrvají tři dny

    Prodloužený hodový víkend připravují ve Velkém Újezdě. Hodové slavnosti tam potrvají od 15. do 17. srpna. A připraven je skutečně bohatý a pestrý program pro všechny generace.

  • Letní mise Strážců poznání nabízí to nejžhavější z Pevnosti
    Doporučujeme

    Letní mise Strážců poznání nabízí to nejžhavější z Pevnosti

    Letní prázdniny v olomoucké Pevnosti poznání jako velkolepá vědecká oslava desetiletí. To může zažít každý. Žhavá mise Strážců poznání nabídne každý týden nové aktivity i soutěž o permanentku do Pevnosti poznání.

Nejčtenější

  • Blíží se další samosběr. Ve Vojnicích jsou připraveni
    Společnost

    Blíží se další samosběr. Ve Vojnicích jsou připraveni

    V těšetické části Vojnice proběhne o víkendu 23. a 24. srpna první samosběr zeleniny. Už teď je jasné, že pro zákazníky oblíbené farmy budou na místě i melouny, tradičně tu zákazníci najdou mrkve nebo třeba cibuli.

  • Olomouc mění tvář parků. Místo lip a javorů přichází odolnější exotické stromy
    Společnost

    Olomouc mění tvář parků. Místo lip a javorů přichází odolnější exotické stromy

    V letních měsících vyhledává stín a zeleň olomouckých parků stále více lidí. Kvůli klimatické změně je ale potřeba obměnit jejich podobu i stromy, které v nich rostou. Vedení města proto nechává vysadit nové, odolnější, druhy stromů, aby zvládly extrémně horká léta.

  • Školní rok v Nasobůrkách se možná rozjede. Rozhodne o tom zastupitelstvo
    Společnost

    Školní rok v Nasobůrkách se možná rozjede. Rozhodne o tom zastupitelstvo

    Vedení Litovle během týdne oznámilo, že se školní rok v základní škole v Nasobůrkách s největší pravděpodobností letos v září nerozjede. Nyní se ale sešlo s ředitelkou školy Janou Nakládalovou, předsedkyní osadního výboru Alicí Hemerkovou Bittnerovou a řediteli dalších základních škol a společně našli řešení, díky kterému bude provoz školy s největší pravděpodobností pokračovat. Ve středu 20. srpna o osudu školy rozhodne litovelské zastupitelstvo.

Seriály