Sadí se stále více listnatých stromů. Po kůrovcové kalamitě se listnáčům daří

V lesích na území Olomouckého kraje mají po kůrovcové kalamitě stále větší zastoupení listnaté dřeviny, které jsou ve srovnání s jehličnany odolnější vůči suchu a škůdcům. Zatímco v roce 2015 listnaté dřeviny tvořily zhruba třetinu z celkové plochy lesů, tak na konci loňského roku jejich podíl činil bezmála 41 procent. Může za to vyšší těžba jehličnanů napadených kůrovcem a vyšší podíl listnatých stromů používaných při zalesňování. Informace pochází z údajů Českého statistického úřadu.

Podle dat Českého úřadu zeměměřického a katastrálního zaujímaly lesní pozemky v kraji na konci roku 2023 plochou 186 618 hektarů, což je více než třetina rozlohy Olomouckého kraje. Na celkové rozloze lesních pozemků v republice se kraj podílel sedmi procenty. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů evidoval v závěru roku 2023 v Olomouckém kraji 176 230 hektarů ploch dřevin, přičemž z 59,4 procenta šlo o jehličnaté porosty a z 40,6 procenta o listnaté dřeviny.

V roce 2023 lesníci v Olomouckém kraji uměle zalesnili 1968 hektarů pozemků. V meziročním srovnání byla zalesněná plocha o 22,3 procenta menší. Na listnaté dřeviny připadlo 1071 hektarů a na jehličnaté 897 hektarů zalesněné plochy. Nejčastější dřevinou byl buk, kterým bylo zalesněno 573 hektarů. Bezmála 900 hektarů lesních pozemků majitelé ponechali k přirozené obnově lesa.

Těžba dřeva v Olomouckém kraji loni meziročně klesla o osm procent na 1,257 milionu metrů krychlových z 1,372 milionu metrů krychlových v roce 2022. Těžba dřeva se v kraji snížila pátý rok v řadě. Naopak v předchozích několika letech kvůli odstraňování stromů napadených kůrovcem i likvidaci rozsáhlých polomů výrazně rostla až na rekordních 3,369 milionu metrů krychlových v roce 2018.

V Olomouckém kraji v posledních letech padlo za oběť kůrovci, suchu a vichřicím několik stovek tisíc stromů. Obnova kůrovcem zdevastovaných lesů, ve kterých vznikly rozsáhlé holiny měnící ráz krajiny, potrvá mnoho let a bude stát desítky až stovky milionů korun. Kalamita nejvíce postihla lesy v Jeseníkách, severní části Olomoucka a ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá.

Související

Rychlovky

  • PŘEROV
    Od nového týdne začne sloužit nový magistrát města Přerova. Budova na náměstí T.G. Masaryka prošla rozsáhlou rekonstrukcí, která stála 352 milionu korun. V šestém patře na střeše má být také kavárna, ta by se měla dočkat svého otevření v průběhu září. Více.
  • OLOMOUC
    Nečekané množství zdravotních potíží na sobotním půlmaratonu. Záchranáři zasahovali u desítek běžců. I přes příznivé počasí, kdy nepanovaly typické vysoké teploty. 13 běžců skončilo v nemocnici. 
  • OLOMOUC
    Nově tři národní sbírky má Výstaviště Flora. Počet sbírek se rozšířil o kolekci česneků v botanické zahradě a historickou sbírku kaktusů ve sbírkových sklenících. Sbírky doplnily dosavadní sbírku růží. 

Nejnovější

Nejčtenější

  • Bazilika na Svatém Kopečku hostila romskou pouť, přilákala stovky poutníků
    Společnost

    Bazilika na Svatém Kopečku hostila romskou pouť, přilákala stovky poutníků

    Mši provázenou kytarami, harmonikou, houslemi i zpěvem zažila dnes bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce. Přijeli Romové všech věkových skupin, konala se zde jejich tradiční romská pouť. Mši sloužil nový pražský arcibiskup Stanislav Přibyl. Do mše poutníci z řad mladších generací vstupovali i divadelními scénkami. Právě atmosféra tohoto setkání je důvodem, proč Romové na pouť míří z celé republiky i zahraničí, řekli ČTK její účastníci.

  • VIZUALIZACE: Kdo postaví SEFO? Stavební povolení je platné
    Společnost

    VIZUALIZACE: Kdo postaví SEFO? Stavební povolení je platné

    Muzeum umění Olomouc (MUO) začíná s výběrem generálního dodavatele stavby Středoevropského fóra Olomouc (SEFO). Stavba, která má zaplnit proluku u náměstí Republiky, už má stavební povolení. To nabylo právní moci.

  • Psí spřežení jsem dřív odsuzovala, říká jediná Češka, která se dostala na vyhlášenou polární expedici
    Společnost
    Rozhovory

    Psí spřežení jsem dřív odsuzovala, říká jediná Češka, která se dostala na vyhlášenou polární expedici

    Michaela Martinátová se jako jediná Češka dostala na expedici Fjällräven Polar. Během několika dnů ujela se psím spřežením desítky kilometrů v severské zimě, spala venku, učila se pracovat se psy i sama se sebou. Přečtěte si rozhovor s fotografkou z Velké Bystřice.

Seriály