Sadí se stále více listnatých stromů. Po kůrovcové kalamitě se listnáčům daří

V lesích na území Olomouckého kraje mají po kůrovcové kalamitě stále větší zastoupení listnaté dřeviny, které jsou ve srovnání s jehličnany odolnější vůči suchu a škůdcům. Zatímco v roce 2015 listnaté dřeviny tvořily zhruba třetinu z celkové plochy lesů, tak na konci loňského roku jejich podíl činil bezmála 41 procent. Může za to vyšší těžba jehličnanů napadených kůrovcem a vyšší podíl listnatých stromů používaných při zalesňování. Informace pochází z údajů Českého statistického úřadu.

Reklama
Reklama

Podle dat Českého úřadu zeměměřického a katastrálního zaujímaly lesní pozemky v kraji na konci roku 2023 plochou 186 618 hektarů, což je více než třetina rozlohy Olomouckého kraje. Na celkové rozloze lesních pozemků v republice se kraj podílel sedmi procenty. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů evidoval v závěru roku 2023 v Olomouckém kraji 176 230 hektarů ploch dřevin, přičemž z 59,4 procenta šlo o jehličnaté porosty a z 40,6 procenta o listnaté dřeviny.

V roce 2023 lesníci v Olomouckém kraji uměle zalesnili 1968 hektarů pozemků. V meziročním srovnání byla zalesněná plocha o 22,3 procenta menší. Na listnaté dřeviny připadlo 1071 hektarů a na jehličnaté 897 hektarů zalesněné plochy. Nejčastější dřevinou byl buk, kterým bylo zalesněno 573 hektarů. Bezmála 900 hektarů lesních pozemků majitelé ponechali k přirozené obnově lesa.

Těžba dřeva v Olomouckém kraji loni meziročně klesla o osm procent na 1,257 milionu metrů krychlových z 1,372 milionu metrů krychlových v roce 2022. Těžba dřeva se v kraji snížila pátý rok v řadě. Naopak v předchozích několika letech kvůli odstraňování stromů napadených kůrovcem i likvidaci rozsáhlých polomů výrazně rostla až na rekordních 3,369 milionu metrů krychlových v roce 2018.

V Olomouckém kraji v posledních letech padlo za oběť kůrovci, suchu a vichřicím několik stovek tisíc stromů. Obnova kůrovcem zdevastovaných lesů, ve kterých vznikly rozsáhlé holiny měnící ráz krajiny, potrvá mnoho let a bude stát desítky až stovky milionů korun. Kalamita nejvíce postihla lesy v Jeseníkách, severní části Olomoucka a ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá.

Reklama
Reklama

Související

  • Olomoučtí vědci pomohli objasnit, jak rostliny rozpoznávají důležité hormony
    Společnost

    Olomoučtí vědci pomohli objasnit, jak rostliny rozpoznávají důležité hormony

    Mezinárodní výzkum výrazně rozšířil poznatky o fungování brassinosteroidů, jedné z nejdůležitějších skupin rostlinných hormonů. Vědci totiž popsali, jakým způsobem rostliny tyto hormony rozpoznávají. Výsledky studie zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Plants. Na výzkumu se podíleli vědci z Univerzity v Ženevě a z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.

  • ZOO Olomouc oznámila narození žirafy. Podívejte se na ni
    Společnost

    ZOO Olomouc oznámila narození žirafy. Podívejte se na ni

    Ve volné přírodě žije žiraf Rothschildových posledních zhruba 1650 jedinců. Nyní se další narodila v olomoucké ZOO na Svatém Kopečku, konkrétně se jedná o samečka. Ten se tak stal 76. mládětem narozeným v Olomouci. Tento druh chová ZOO už 50 let.

  • Mistrovství v legendární hře se vrací do Olomouce
    Společnost

    Mistrovství v legendární hře se vrací do Olomouce

    Mocná kouzla, obávané nestvůry, skryté poklady. Dračí doupě patří již od 90. let minulého století k nejpopulárnějším stolním hrám na hrdiny (RPG) v Česku. Mistrovství v této hře se nyní po dvaceti letech vrací do Olomouce. Společně s turnajem v RPG hře Dračí hlídka se uskuteční jako součást Dračákonu od pátku 14. do neděle 16. srpna. Renata Doubravová, předsedkyně Spolku vypravěčů, sdělila pro Report další podorbnosti.

  • Obraz Panny Marie Pomocné z poutního místa Maria Hilf se vrátil do Zlatých Hor
    Společnost
    Kultura

    Obraz Panny Marie Pomocné z poutního místa Maria Hilf se vrátil do Zlatých Hor

    Obraz Panny Marie Pomocné, který věřící na Zlatohorsku uctívají již 300 let, se vrátil z restaurátorské dílny. Ve zlatohorském farním kostele jej slavnostně přivítají tuto neděli při poutní slavnosti. Obraz z počátku 18. století je spjatý s poutním místem Maria Hilf, do ukončení rekonstrukce celého oltáře poutního kostela zůstane na bočním oltáři zlatohorského farního kostela, řekl ČTK mluvčí ostravsko-opavského biskupství Ondřej Elbel. Rekonstrukce celého oltáře vyjde na 4,7 milionu korun.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • OLOMOUC 
    Vznikla před více než deseti lety. Znáte studentskou kapelu Vertigo? Když její členové dostudovali, jejich cesty se rozešly. Minulý rok ale chytila druhý dech. Více.
  • OLOMOUC 
    Nový seriál se tentokrát vydal po stopách květin. Za dveřmi umělce zavítalo do venkovní dílny v Hodolanech. Vznikají tu květinové vazby floristek se značkou Divoký. Více.
  • OLOMOUC 
    Jediná charitní dětská skupina na Moravě se zavírá. Na konci srpna Lištička skončí. Charita Olomouc ji provozovala od roku 2020. Co za koncem stojí? Více.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Zoo Olomouc má dvě nová koťata. Zahlédnout je chce pořádnou dávku štěstí
    Společnost

    Zoo Olomouc má dvě nová koťata. Zahlédnout je chce pořádnou dávku štěstí

    Olomoucká zoo se raduje z dalších mláďat. Tentokrát jde o oceloty slaništní, které zahrada chová od roku 2019. Koťata jsou tentokrát dvě a mají se k světu. Čím jsou tyto kočkovité šelmy zajímavé?

  • Obchvat Přerova se mění. Do první etapy přibude důležitá úprava
    Společnost

    Obchvat Přerova se mění. Do první etapy přibude důležitá úprava

    Dlouho připravovaný projekt jihozápadního obchvatu Přerova zaznamenal důležitý posun. Radní schválili návrh úpravy první etapy stavby. Ta nově zahrne i rozšíření Mádrova podjezdu. O finální podobě projektu budou však ještě rozhodovat zastupitelé. O projektu informovala tisková mluvčí města Přerova Lenka Chalupová.

  • Sucho se naplno ukazuje i v našem kraji. Problém má třeba Bystřice a tok v Hranicích
    Společnost

    Sucho se naplno ukazuje i v našem kraji. Problém má třeba Bystřice a tok v Hranicích

    Kvůli dlouhodobému suchu a výraznému poklesu hladiny řeky Bystřice vyschl zhruba čtyři kilometry dlouhý náhon ve Velké Bystřici na Olomoucku, který protéká parkem a Zámeckým náměstím v centru města. Část náhonu na náměstí funguje jako oblíbený vodní prvek, ve kterém se lidé mohou v horkých letních dnech osvěžit. Vyschlý tok hlasí také Hranice na Přerovsku.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama