Šetření na druhou a zdražování vstupného, to pro památky znamenají vysoké ceny energií
Negativnímu dopadu zvyšování cen energií se nevyhnou ani hrady a zámky z Olomouckého kraje. Dodavatelé zpravidla zvyšují své ceny za elektřinu, plyn i teplo, a lidé tak za energie platí desítky procent navíc. Také návštěvníci kulturních památek a milovníci hradů a zámků si na některých svých výletech za poznáním připlatí za vstupné.
Zdražování cen energií má dopad také na pohádkový hrad ležící na území Litovelska a Mohelnicka. „Léta zavedená úsporná opatření v oblasti energií nyní ještě zintenzivňujeme. Pozorujeme také pokles návštěvnosti, která za poslední dva roky ze 100 tisíc klesla na 80 tisíc návštěvníků. V tuto chvíli však ceny vstupného zvyšovat neplánujeme,“ uvedla kastelánka hradu Bouzov Zuzana Šulcová. Na hradě Šternberku se však zvyšování cen vstupného nevyhnuli. „Rostoucí ceny energií se jako na kterékoli jiné památce projevily také na hradu Šternberk. Ceny vstupného jsme zvýšili zhruba o třicet korun, dospělý tak za základní okruh nezaplatí 150 korun ale 180 korun. Energii spoříme maximálně, topíme nejméně, jak to jde, a to jen v nejnutnějších prostorách,“ sdělila kastelánka hradu Šternberk Helena Gottwaldová.
Zdražení vstupného hradům nepokryje ani třetinu nárůstu cen energií
Reakce zámku Jánský Vrch na rostoucí ceny energií podléhá rozhodnutí organizace Národního památkového ústavu. Ten zpravidla u všech svých objektů rozhodl o zdražení vstupného. „Částka, o kterou se zvýšilo, se pohybuje od deseti do třiceti korun. Na místě je ovšem šetření, zdražení nám totiž nepokryje ani třetinu nárůstu cen energií,“ reagovala redaktorka Národního památkového ústavu Dagmar Šnajdarová. Na zámku Plumlov dle informací poskytnutých kastelánem Pavlem Zástěrou zatím pokyny ke zdražení cen vstupného nedostali. Negativní dopad koronavirové pandemie však zaznamenali, a to v podobě poklesu návštěvnosti, která je nyní odhadem asi na čtyřiceti procentech.
