Škola má nejen vzdělávat, ale i vychovávat, říkají učitelé z gymnázia Hejčín

Hejčínské gymnázium je škola, kde učitelé vzdělávají žáky v pětatřiceti třídách. Na střední škole předměty jako matematika, fyzika, zeměpis, český jazyk nebo dějepis rozšiřuje i projekt Světová škola, který v dětech rozvíjí globální témata přesahující hranice České republiky.

Podle učitelů Hany Vackové a Františka Braunera by škola měla nejen vzdělávat, ale také vychovávat, pro tento přístup ovšem není v českém školství příliš prostor. „Světová škola je jediná možnost, jak v současném vzdělávání dětem předat, že jsme jedna velká globální vesnice. Pomáhá to v dětech budovat solidaritu, a to je nejdůležitější,“ představila důležitost Světové školy učitelka společenských věd Hana Vacková. „Myslím si, že to je pro studenty a učitele dobrá výzva. Pokud nebudeme vnímat naše okolí, tak je to pro naši budoucnost neudržitelné,“ doplnil kolegyni učitel přírodních věd František Brauner.

Oba učitelé se projektu Světové školy věnují ve svém volném čase. „I když jsem vstával v pět hodin ráno a domů se dostanu v osm hodin večer, tak mi to stojí zato, nabíjí mě to energií. Na schůzkách Světové školy, kde děti přichází s nápady, je úžasná energie. Jejich nápady mě neuvěřitelně baví,“ vysvětlil Brauner, proč Světové škole věnuje volný čas. „Já, jako učitelka společenských věd, mám v popisu práce nejen vzdělávat, ale i vychovávat. Mám jednoznačnou vnitřní motivaci, protože vidím, že ve společnosti některé neblahé tendence lidí vzrůstají, místo aby klesaly,“ popsala svoji motivaci Hana Vacková s tím, že ji baví vychovávat k samostatnosti a dokázat děti postavit do života.

Děti cítí, že je projekt posune dál

Během práce na projektech Světové školy vzniká v menších týmech skupinová hierarchie. „Skupinová dynamika tady funguje. Je to jako v jiných profesích, někteří jsou lídři a jiní se nechají raději vést,“ popsal učitel přírodních věd František Brauner s tím, že se daří zkušenějším lídrům předávat znalosti a zkušenosti mladším spolužákům.

Na gymnáziu Hejčín se ve skupinách sejdou děti ze zcela odlišných věkových skupin. „Mnohdy to je motivace dětí, proč vstoupit do projektu. Děti se chtějí propojit mezi třídami, vznikají tak vazby napříč školou,“ řekla Hana Vacková. Podle názoru obou učitelů se ve skupinách vždy objevují extrovertní děti, které chtějí vystupovat a předvést se, projekty Světové školy ovšem přitahují i žáky, kteří jsou jiní, uzavřenější. „Jdou do toho, protože cítí, že by je to mohlo někam posunout,“ doplnil motivace studentů Brauner.

Na hejčínském gymnáziu si studenti připravili už řadu projektů. Například projekt I kluci pláčou upozorňoval na předsudky, které trápí žáky gymnázia a na předsudky, které pramení z tradičního uspořádání rolí. Do prvního projektu ovšem vstoupil učitel a vybral téma diabetes. „Děti toto téma krásně zpracovaly. Další rok už jsem si ale řekl, že do toho nebudu zasahovat a vznikl úžasný projekt,“ popsal vývoj projektu Světové školy učitel. Podle svých slov si uvědomil, že děti dokážou zvládnout a řídit celý projekt samy.

Oba učitelé z gymnázia Hejčín se musí někdy vědomě upozadit, protože například cítí touhu projekt směřovat určitým směrem, vždy ovšem zvítězí představa, že to děti zvládnou. „Studenti přináší neotřelé nápady, a to se nikdy neomrzí, mám z toho velkou radost,“ dodal František Brauner.

Světová škola nás dokáže podpořit

Oba učitelé se shodnou na tom, že zapojení do Světové školy jim přináší i velkou míru inspirace. „V rámci Světových škol se setkáváme s učiteli z celé České republiky. Vidíme tak, jak s globálními tématy pracují například na vesnické škole nebo na střední odborné škole,“ vyzdvihl další přínos Světové školy pro hejčínské gymnázium František Brauner. Podle Vackové je zde navíc velká podpora v oblasti konzultací. „Do některých našich projektů se chodili podívat zástupci Světové školy a pomohli nám nasměrovat začátek našich projektů,“ doplnila kolegu Hana Vacková a dodala, že dostávají i psychickou podporu, která je pro učitele enormně důležitá: „Inspirace, konzultace, vedení, a hlavně psychická podpora, kterou učitelé většinou nemají.“

Související

Rychlovky

  • OLOMOUCKO
    Větší kapacitu a modernější prostředí teď nabízí Domov pro seniory v Července. Olomoucký kraj investici za 140 miliónů korun vybudoval s podporou Národního programu obnovy. Více. 
  • OLOMOUC
    Zoo pospolu s významným územím s rozsáhlými lužními lesy a mokřadními biotopy v regionu - CHKO Litovelské Pomoraví, ale i stovky zoologických zahrad a dalších institucí napříč Evropou se zapojují do kampaně Mokřady pro život, pocházející z autorské dílny EAZA. Více.
  • OLOMOUC
    Po nových chodnících se o velkých prázdninách projdeme v centru Olomouce na Ostružnické ulici. Chodníky tu dostanou nové dláždnění. Rekonstrukce chodníků o délce 270m začne zítra a hotovo bude 30. června. 

Nejnovější

Doporučujeme

Nejčtenější

  • Kácení stromů pobouřilo Olomoučany. Náměstek teď slibuje nápravu
    Společnost

    Kácení stromů pobouřilo Olomoučany. Náměstek teď slibuje nápravu

    Když před velikonočními svátky na Blahoslavově ulici v Olomouci zmizely nové stromy, vzbudilo kácení mezi Olomoučany nejen na sociálních sítích pobouření. Stromy ale mají být brzy nahrazeny novou výsadbou, důvodem pro kácení měla být plíseň na stromech.

  • Po Velikonocích opět do práce. V Olomouci začnou opravy hned na několika místech
    Společnost

    Po Velikonocích opět do práce. V Olomouci začnou opravy hned na několika místech

    Olomouc čeká rozsáhlá série dopravních staveb. Stojí za nimi odbor dopravy. Připravil několik velkých rekonstrukcí komunikací, zastávek i parkovacích ploch. Hlavním cílem je proměna dopravní infrastruktury i některých ulic. Některé projekty potrvají až do léta.

  • Městská zeleň se musí proměnit, varují vědci. Důvodem je klimatická změna
    Společnost

    Městská zeleň se musí proměnit, varují vědci. Důvodem je klimatická změna

    Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky ve městech a původní druhy stromů na ni doplácejí. V rozpálených ulicích stále častěji nezvládají kombinaci sucha, vysokých teplot a dalších zátěží. Podle vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého tak budou muset samosprávy upravit skladbu městské zeleně a sázet odolnější druhy. 

Seriály