Třímetrová socha rudoarmějce, která od roku 1956 stojí před školou v Želatovské ulici v Přerově, zůstane na svém místě. Návrh několika obyvatel na odstranění sochy neprošel zastupitelstvem, drtivá většina zastupitelů byla proti. Proti odstranění skulptury se postavili i radní, podle primátora Petra Vrány (ANO) by se ve městě neměly bourat pomníky připomínající konec druhé světové války a dávat tyto sochy do souvislosti s děním na Ukrajině. V Přerově je to druhý pokus o svržení sochy, který vzešel z občanské iniciativy. Ten první zastupitelé odmítli loni v červnu.
Autorem sochy je přerovský sochař Josef Baják; po schválení její podoby začal v červenci 1956 pracovat na betonovém modelu. Socha byla dohotovena 2. září 1956. „Pan sochař Baják byl k této práci na sochu rudoarmějce donucen, byl pod dohledem StB, což jsou věci, které dotvářejí obrázek doby. Myslím si, že socha rudoarmějce obzvlášť v kontextu války na Ukrajině nemá v Přerově co dělat a měla by být odklizena do depozitáře. Socha se navíc stala symbolem socialistického útlaku,“ uvedla zastupitelka Helena Netopilová (Společně pro Přerov) a vzpomněla přitom povinné průvody k tomuto pomníku.
Podle zastupitele Jiřího Lapáčka (KDU-ČSL a TOP 09) je socha rudoarmějce debatou o sochách ve veřejném prostoru a zastupitelé by se měli zamyslet nad tím, zda jde o dílo propagandistické, idealisticky zatížené. „Budu hlasovat pro odstranění sochy a její pietní uložení do depozitáře. Neznamená to však, že si nevážím obětí z řad příslušníků Rudé armády, kteří se zasloužili o osvobození naší republiky,“ uvedl Lapáček.
Naopak Pavla Kadaníková z SPD podotkla, že každá socha nese špetku ideologie. „Už je 70 let od války, účastníků, kteří by to vnímali dospělýma očima, už mezi námi moc není. Desítky tisíc mladých životů, které tu Sověti položili, si zaslouží připomínku. Nedávejme to do souvislosti se současností,“ uvedla. Celkem 27 zastupitelů nakonec podpořilo rozhodnutí radních sochu neodstraňovat, dva byli proti a čtyři se zdrželi hlasování.
Přerovská socha rudoarmějce po vypuknutí války na Ukrajině kromě dvou pokusů o její odstranění čelila i vandalům – neznámý pachatel na ni na konci loňského října nastříkal červenou barvou písmeno Z a kolem něj namaloval čtverec. Písmeno Z je symbolem ruské invaze na Ukrajinu. „Jeho totožnost zjištěna nebyla, náklady na odstranění graffiti byly ve výši 96 tisíc korun,“ připomněl náměstek primátora Miloslav Dohnal (ODS).
