Tuzemská produkce zeleniny klesla o víc než 7 %. Důvodem je sucho

Tuzemská tržní produkce zeleniny pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl loni podle předběžných údajů klesla o 7,6 procenta na 219 691 tun. O rok dřív byla 237 865 tun. Zelenina se loni v Česku pěstovala na 11 319 hektarech, zatímco o rok dříve zabírala 12 066 hektarů. Informace informaci získala ze situační a výhledové zprávy, kterou sestavilo ministerstvo zemědělství spolu se Zelinářskou unií Čech a Moravy (ZUČM).

Loňská úroda zeleniny byla podle ZUČM průměrná a počasí pěstování zeleniny zpravidla přálo. „Chladnější a sušší průběh jara zpomalil vývoj rostlin a oddálil nástup sklizně, léto bylo ve většině zelinářských oblastí příznivé. V některých lokalitách pak porosty zeleniny ovlivnilo především sucho,“ píše se ve zprávě. Příznivé počasí na podzim pak umožnilo dobrý růst podzimních druhů zeleniny a usnadnilo sklizeň.

Zhruba 75 procent produkce pěstitelé loni prodali prostřednictvím sítě hypermarketů a supermarketů. Deset procent vypěstované zeleniny odebraly velkoobchody a stejný podíl připadl na zpracovatelský průmysl. Pomocí vlastního exportu, dodávek pro hotely a restaurace či farmářských trhů pěstitelé prodali zhruba pět procent produkce.

V posledních letech se podle zelinářů výrazně zvětšuje rozdíl mezi farmářskými cenami zeleniny, které stagnují, a průběžně rostoucí konečnou cenou zeleniny na pultech obchodů. „V roce 2022 určovalo výši cen chování řetězců, které často zneužívají svého postavení, a také mediální panika ohledně inflace a zdražování potravin,“ upozornili autoři zprávy.

ZUČM tvrdí, že pěstitelé zeleniny si často stěžují na nekalé obchodní praktiky, jako je prodej pod nákladovou cenou či nátlak na pěstitele, aby snížili ceny zeleniny. „Na základě těchto upozornění ZUČM společně s Ovocnářskou unií ČR sestavila podněty a návrhy na úpravu zákona o významné tržní síle zahrnující například slevové akce pod nákupní cenou, nátlak na pěstitele na srážení ceny a falšování zemí původu,“ uvedla ZUČM.

Většinový podíl na tuzemském trhu se zeleninou mají největší pěstitelé s výměrou nad 500 hektarů, případně několik větších organizací producentů. „Dokážou tak snadněji splnit požadavky řetězců a velkoobchodů na požadovanou kvantitu i delší období dodávek,“ stojí ve zprávě. Střední pěstitelé zeleniny se sdružují v odbytových organizacích nebo se specializují na zásobování restaurací a farmářských trhů.

Pěstitelé zeleniny se loni museli vyrovnat s rychle rostoucími cenami hnojiv, energií i práce, které se jim nedařilo promítnout do odbytových cen. Velmi složitá byla situace pěstitelů zeleniny v krytých plochách, pro které cena energií představuje zásadní položku. Někteří tuzemští pěstitelé zeleniny proto ukončují svou činnost nebo na jaře založí porosty zeleniny na menší výměře.