Hračky, lyže, knihy, ale i porcelán. Olomoucké re-use centrum ukrývá zánovní poklady už necelý rok. Olomoucký Report se vydal zjistit, jak funguje, jaký je mezi Olomoučany zájem, nebo kam putuje výtěžek z prodaných věcí.
Re-use centrum je součástí sběrného dvora na Andělské ulici v Olomouci a lidé sem mohou věci přinášet nebo naopak si některou odnést. „Nepřijímáme nic čalouněného, žádné oblečení, máme v nabídce jen věci, které nepodléhají zkáze a nemohou přenášet choroby. Zakázaná je také elektronika, na tu nemáme žádné certifikáty. Věci, které tady máme, jsou většinou za jednotnou cenu 30 korun. Individuální cenu dáváme na větší a dražší věci,“ vysvětluje mi vedoucí provozovny odpadového hospodářství Ivan Hansgut a otevírá modrý kontejner, ve kterém se ukrývá Re-use centrum.
Na jedné straně je regál, na kterém jsou vystavěné skleničky, porcelánové nádobí, nebo pánve. Na zemi leží kufr s knihami, v rohu vidím lyže, ale i zaparkovaný kočár. „Knížky tady necháváme půl roku, pokud se dál nezužitkují, putují do papíru. Rytmus je podobný i u dalších věcí, pokud tady leží půl roku, dále je recyklujeme. Co není oťukané, onošené, a co se dá ještě využít, o to zájem bývá,“ popisuje Hansgut a dodává, kam pak výtěžek z olomouckého re-use centra putuje: „Za loňský rok jsme vybrali asi pět tisíc, to šlo na výsadbu lesa na pozemcích Lesů města Olomouce. Letos máme v plánu dát peníze na onkologicky postižené děti.“
A kdo je nejčastějším zákazníkem re-use centra? „Nejčastěji sem chodí lidé, kteří mají třeba zastavárny, občané sem chodí většinou, když přivezou věci na sběrný dvůr. Zastaví se, porozhlédnou,“ odpovídá mi vedoucí provozovny. Platit se tady dá jen v hotovosti a většina zboží je za jednotnou cenu 30 korun.
„Měli jsme tady poměrně zachovalý kufřík krásné sady nožů a vidliček, kempingovou sadu,“ vypočítává Hansgut trháky mezi nabízeným zbožím. „Nejvíce berou lidé pozornosti, když uvidí skleničku, která je zaujme. Když přijdou studenti, berou praktické věci. Na začátku jara frčely kolečkové brusle, sportovní náčiní, ale třeba tady vidíte kočárek, který tu máme od podzimu, ale je nám líto jej vyhazovat,“ uzavírá.
