Zapomenuté stavby: Kristus z Řepčína přečkal obě totality. Na kovárně visel po generace
Karel Kryl v písni Divný kníže zpívá: „A Kristus křičel z kříže, když rány léčil solí, ten prapodivný kníže.“ Jako zázrakem přečkal dobu Divného knížete, tedy nacistickou okupaci i komunistickou totalitu, ukřižovaný Kristus na bývalé kovárně v olomouckém Řepčíně. Nyní je zrestaurovaný k vidění v Arcidiecézním muzeu Olomouc. Pojďme si jeho historii připomenout v seriálu Olomouckého Reportu Zapomenuté stavby.
Psal se rok 1849, když tehdejší řepčínský kovář Valentin Vrana umístil na svůj dům Ukřižovaného Krista, který dříve zdobil některý ze zrušených olomouckých kostelů. Po jeho boku se nacházely i sochy dvou křesťanských mučednic, o těch ale později. „Dobu umístění známe díky pamětním zápisům, ty kovář umisťoval za tělo Krista. Z nich se dozvídáme nejen o opravách sochy nebo kovárny, ale i o rodinných záznamech a historických událostech v Řepčíně v druhé polovině 19. století,“ řekla pro Olomoucký Report Helena Zápalková, kurátorka Muzea umění Olomouc.
Po dobu deseti let kovář sochu každoročně obnovoval a přetíral. „Možná díky tomuto množství nátěrů přežila až dodnes,“ připustila kurátorka s tím, že v roce 2008 prošel korpus Krista rekonstrukcí. „V roce 2010 jej lidé mohli vidět na výstavě olomouckého baroka. Nyní nám ho jeho majitelka zapůjčila do stále expozice v Arcidiecézním muzeu Olomouc,“ doplnila pro Report Zápalková a dodala: „Je takový malý zázrak, že na fasádě domu kříž zůstal a nikdo ho neponičil ani během období komunistické totality.“
A kdo je autorem Ukřižovaného Krista? Jedná se o dílo jednoho z nejvýznamnějších olomouckých barokních sochařů Ondřeje Zahnera, ten byl například hlavním tvůrcem soch na sloupu Nejsvětější Trojice nebo autorem několika soch pro Klášterní Hradisko. „Velké rozměry naznačují jeho původní umístění na oltáři zasvěcenému svatému Kříži. Jednou z hypotéz je, že byl součástí křížového oltáře v bývalém kostele Panny Marie na Předhradí, zbořeném v roce 1839,“ upřesnila další informace pro Olomoucký Report kurátorka. O kostele jsme psali zde.
Po boku Krista klečely světice
Na kovárně ovšem krucifix nebyl sám. Po boku Ukřižovaného Krista klečely dvě světice. Svatá Pavlína, mimochodem patronka Olomouce, a svatá Barbora měly odlišné měřítko soch, ikonografii i styl řezby. Podle Zápalkové je možné, že obě sochy byly součástí oltářů některého z olomouckých chrámů, které postihlo zrušení během josefínských reforem v druhé polovině 18. století.
Chcete poznat další stavby, které vzpomínají na zašlou slávu? Stačí kliknout:
Zapomenuté stavby: Domov olomouckých četníků. Secesní vila v centru chátrá | Olomoucký Report
Zapomenuté stavby: Pivovar v centru chátrá. Po velkolepých plánech se slehla zem | Olomoucký Report
Autorství soch obou mučednic je připisováno olomouckému sochaři Janu Sturmerovi. „Muzeu se podařilo zapůjčit pro naši stálou expozici i tyto dvě sochy, vystaveny byly už v letech 2010 a 2017,“ dodala pro Olomoucký Report Zápalková s tím, že jejich opětovné vystavení možná přijde už v letošním roce, kdy uplyne 400 let od umístění ostatků svaté Pavlíny v Olomouci.
