Zapomenuté stavby: Nejstarší manufaktura na manšestr mimo Británii je v Šumperku. Co ji čeká?

V naší pravidelné rubrice Zapomenuté stavby si ovšem manufakturu popíšeme více, a začneme u její historie. Šumperk byl odpradávna centrem na výrobu textilu, místní tkalci vyráběli mezulán, brachet a později trip, tato látka se používala na potahování nábytku a stála za bohatstvím místních. Později se začal vyrábět i jinde a zájem o látku ze Šumperka klesal. Přišla ovšem doba manšestrová, látka z britských ostrovů se musela do Evropy draze dovážet, a to si moc dobře uvědomoval vídeňský obchodník Johann Ernst Klapperoth.

A jaké bylo nejlepší místo pro výrobu velkého množství látek? Samozřejmě Šumperk s bohatou textilní tradicí a řadou schopných tkalců. V roce 1785 tak Klapperoth na Moravě zakládá nejstarší manufakturu na manšestr mimo Velkou Británii. Místo pro stroje a kompletní výrobu našel v domě postaveném mezi roky 1730-1765 na někdejším Dolním předměstí, ulici Neu Gasse. Došlo k přestavbě stávající budovy a Klapperoth mohl začít vydělávat zlaťáky. Plodů své podnikatelské prozíravosti si bohužel obchodník dlouho neužil, zemřel už v roce 1789 a manufaktura se postupem času dostala do rukou jeho zetě Gottholda Kunze. 

Pilně se v Šumperku na výrobě manšestru pracovalo přibližně do roku 1832, kdy se začalo vyrábět hlavně plátno. Od poloviny 19. století se z budovy stal obytný dům, podle Národního památkového ústavu ovšem víme, že zde v roce 1936 byla stolařská dílna a v roce 1964 se z bývalé manufaktury stala památka. V dalších letech dům postupně chátral a jeho majitel do objektu nikoho nepouštěl. Poslední ohledání stavu se tak uskutečnilo v roce 1993.  

Město už do oprav investovalo desítky milionů korun. Celý projekt ovšem narazil

Město Šumperk se dlouho snažilo bývalou manufakturu získat do svého vlastnictví a hodnotnou budovu tak zachránit. To se bohužel dlouhé roky nedařilo, protože majitel s prodejem do rukou města nesouhlasil, zároveň ovšem nechal historickou památku chátrat. Změna přišla v roce 2016, kdy došlo k dohodě s dědici původního majitele a vedení města Klapperothovu manšestrovou manufakturu koupila za 2,5 milionu korun. „Jde o jeden z nejcennějších historických objektů ve městě. Nabízí se nám historická možnost jej zachránit,“ řekl pro iDnes tehdejší místostarosta Šumperka Tomáš Spurný. 

Poté se opravdu začalo konat. Šumperk, společně s polským městem Bielawa, přišel s projektem o historii textilnictví. „Jednou z aktivit projektu je rekonstrukce objektu bývalé Klapperothovy manufaktury v Šumperku a vznik interaktivní expozice zaměřené na historii textilnictví,” vyvěsilo město hrubou představu projektu v roce 2018 na svém webu společně s vizualizací rekonstruované stavby.  

Šumperská radnice se dala do díla a postupně do rekonstrukce investovala okolo 25 milionů korun. „Byla udělaná nová střecha, došlo i k odvlhčení stavby a zlikvidování dřevokazného hmyzu a hub v dřevěných konstrukcích," popsal pro Olomoucký Report vedoucí Odboru kultury města Šumperk Bohuslav Vondruška. Pak ovšem celá vize o narazila a nad muzeem textilnictví se zavřela voda. „Laicky řečeno je teď budova zakonzervovaná, aby se nerozpadala,” vysvětlil Vondruška.

To vše se událo za minulého vedení města, to potvrdil pro Report i Karel Hošek (Šumperáci), současný místostarosta Šumperka pro investice: „My teď řešíme nezbytné práce a chceme změnit provozní analýzu.” Hošek tím naráží na myšlenku vybudování muzea. Provozní náklady totiž podle něj neodpovídají dnešním cenám. Městu by zřízení muzea na provozu přinášelo i 10 milionovou ztrátu ročně. „Ostatní prvky jako kavárna, vzdělávací a školící místnosti a klubovny zůstávají. Teď řešíme, jak upravit analýzu, abychom mohli využít už existující projektovou přípravu,” předestřel současné plány Hošek s tím, že během roku 2024 ukončit diskuzi a na radě města schválit další postup.  

Pro město by byl náročný nejen provoz, ale i samotná obří investice do rekonstrukce Klapperothovy manufaktury. „Před třemi lety se počítalo se 100 miliony korun bez DPH, interiérové prvky dalších 50 milionů. Dnes by byla potřebná částka ještě vyšší,” dodal místostarosta. V Šumperku se navíc pouští do prioritní investice opravy Domu kultury, který má jasné využití. „Dům kultury je pro nás absolutní priorita. Možná by se dalo oba projekty ufinancovat společně, ale bylo by to příliš riskantní. Chceme rovněž sázet stromy, opravovat parky a parkoviště, to bychom kvůli muzeu s roční 10 milionovou ztrátou dělat nemohli,” uzavřel místostarosta Karel Hošek.