Zapomenuté stavby: Nejstarší manufaktura na manšestr mimo Británii je v Šumperku. Co ji čeká?

Krásná ale chátrající, tak by se dala krátce popsat jedna z mála památek v Šumperku, připomínající slavnou textilní historii města. Šumperku se podařilo bývalou manufakturu na manšestr získat a pustil se do oprav s vizí, že zde zřídí muzeum textilu. Postupně se opravila střecha, budova se odvlhčila a zbavila červotoče a hub. Po čase se ovšem projekt zastavil a další osud Klapperothovy manufaktury začal být nejistý.  

Reklama
Reklama

V naší pravidelné rubrice Zapomenuté stavby si ovšem manufakturu popíšeme více, a začneme u její historie. Šumperk byl odpradávna centrem na výrobu textilu, místní tkalci vyráběli mezulán, brachet a později trip, tato látka se používala na potahování nábytku a stála za bohatstvím místních. Později se začal vyrábět i jinde a zájem o látku ze Šumperka klesal. Přišla ovšem doba manšestrová, látka z britských ostrovů se musela do Evropy draze dovážet, a to si moc dobře uvědomoval vídeňský obchodník Johann Ernst Klapperoth.

A jaké bylo nejlepší místo pro výrobu velkého množství látek? Samozřejmě Šumperk s bohatou textilní tradicí a řadou schopných tkalců. V roce 1785 tak Klapperoth na Moravě zakládá nejstarší manufakturu na manšestr mimo Velkou Británii. Místo pro stroje a kompletní výrobu našel v domě postaveném mezi roky 1730-1765 na někdejším Dolním předměstí, ulici Neu Gasse. Došlo k přestavbě stávající budovy a Klapperoth mohl začít vydělávat zlaťáky. Plodů své podnikatelské prozíravosti si bohužel obchodník dlouho neužil, zemřel už v roce 1789 a manufaktura se postupem času dostala do rukou jeho zetě Gottholda Kunze. 

Pilně se v Šumperku na výrobě manšestru pracovalo přibližně do roku 1832, kdy se začalo vyrábět hlavně plátno. Od poloviny 19. století se z budovy stal obytný dům, podle Národního památkového ústavu ovšem víme, že zde v roce 1936 byla stolařská dílna a v roce 1964 se z bývalé manufaktury stala památka. V dalších letech dům postupně chátral a jeho majitel do objektu nikoho nepouštěl. Poslední ohledání stavu se tak uskutečnilo v roce 1993.  

Město už do oprav investovalo desítky milionů korun. Celý projekt ovšem narazil

Město Šumperk se dlouho snažilo bývalou manufakturu získat do svého vlastnictví a hodnotnou budovu tak zachránit. To se bohužel dlouhé roky nedařilo, protože majitel s prodejem do rukou města nesouhlasil, zároveň ovšem nechal historickou památku chátrat. Změna přišla v roce 2016, kdy došlo k dohodě s dědici původního majitele a vedení města Klapperothovu manšestrovou manufakturu koupila za 2,5 milionu korun. „Jde o jeden z nejcennějších historických objektů ve městě. Nabízí se nám historická možnost jej zachránit,“ řekl pro iDnes tehdejší místostarosta Šumperka Tomáš Spurný. 

Poté se opravdu začalo konat. Šumperk, společně s polským městem Bielawa, přišel s projektem o historii textilnictví. „Jednou z aktivit projektu je rekonstrukce objektu bývalé Klapperothovy manufaktury v Šumperku a vznik interaktivní expozice zaměřené na historii textilnictví,” vyvěsilo město hrubou představu projektu v roce 2018 na svém webu společně s vizualizací rekonstruované stavby.  

Šumperská radnice se dala do díla a postupně do rekonstrukce investovala okolo 25 milionů korun. „Byla udělaná nová střecha, došlo i k odvlhčení stavby a zlikvidování dřevokazného hmyzu a hub v dřevěných konstrukcích," popsal pro Olomoucký Report vedoucí Odboru kultury města Šumperk Bohuslav Vondruška. Pak ovšem celá vize o narazila a nad muzeem textilnictví se zavřela voda. „Laicky řečeno je teď budova zakonzervovaná, aby se nerozpadala,” vysvětlil Vondruška.

To vše se událo za minulého vedení města, to potvrdil pro Report i Karel Hošek (Šumperáci), současný místostarosta Šumperka pro investice: „My teď řešíme nezbytné práce a chceme změnit provozní analýzu.” Hošek tím naráží na myšlenku vybudování muzea. Provozní náklady totiž podle něj neodpovídají dnešním cenám. Městu by zřízení muzea na provozu přinášelo i 10 milionovou ztrátu ročně. „Ostatní prvky jako kavárna, vzdělávací a školící místnosti a klubovny zůstávají. Teď řešíme, jak upravit analýzu, abychom mohli využít už existující projektovou přípravu,” předestřel současné plány Hošek s tím, že během roku 2024 ukončit diskuzi a na radě města schválit další postup.  

Pro město by byl náročný nejen provoz, ale i samotná obří investice do rekonstrukce Klapperothovy manufaktury. „Před třemi lety se počítalo se 100 miliony korun bez DPH, interiérové prvky dalších 50 milionů. Dnes by byla potřebná částka ještě vyšší,” dodal místostarosta. V Šumperku se navíc pouští do prioritní investice opravy Domu kultury, který má jasné využití. „Dům kultury je pro nás absolutní priorita. Možná by se dalo oba projekty ufinancovat společně, ale bylo by to příliš riskantní. Chceme rovněž sázet stromy, opravovat parky a parkoviště, to bychom kvůli muzeu s roční 10 milionovou ztrátou dělat nemohli,” uzavřel místostarosta Karel Hošek.  

Reklama
Reklama

Související

  • Velká proměna Šumperka: brownfield nahradí 90 bytů, parkování i nová ulice
    Společnost

    Velká proměna Šumperka: brownfield nahradí 90 bytů, parkování i nová ulice

    Nové městské byty nevzniknou ze dne na den. Od prvního nápadu přes projektování a povolování až po zajištění financování a výběr stavební firmy vede několikaletá cesta. V Šumperku se nyní tato dlouhodobá práce začíná měnit v konkrétní výsledky. V Temenici vznikne 13 nových městských nájemních bytů a projekt Hedva přinese dalších 90. Šumperáci se tak mohou těšit na více možností bydlení ve svém městě.

  • Za bezpečnost Olomouce dostali medaili. Město ocenilo Povodí Moravy
    Společnost

    Za bezpečnost Olomouce dostali medaili. Město ocenilo Povodí Moravy

    Olomoucká pobočka Povodní Moravy obdržela poděkování primátorky statutárního města Olomouce Miroslavy Ferancové a pamětní medaili „Ocenění za významnou činnost ve prospěch statutárního města Olomouce“. Ocenění vyzdvihuje přínos podniku k bezpečnosti města, požární ochraně a ochraně jeho obyvatel.

  • Daroval krev, pak ji sám potřeboval. Přerovský Olympus má 150 dárců
    Společnost
    Zdraví

    Daroval krev, pak ji sám potřeboval. Přerovský Olympus má 150 dárců

    Vyrábějí zdravotnickou techniku, pacientům však pomáhají i nad rámec své pracovní náplně. Říjnovým patronem kampaně na podporu darování krve v Přerově je společnost Olympus Medical Products Czech. Z více než 500 zaměstnanců daruje nebo v minulosti darovala krev víc než pětina zaměstnanců.

  • Sdílená kola jedou dál. Prostějov jich udrží 180, Litovel hlásí tisíce jízd
    Doprava
    Společnost

    Sdílená kola jedou dál. Prostějov jich udrží 180, Litovel hlásí tisíce jízd

    Oblíbená služba sdílených kol bude v Prostějově fungovat i v letech 2027 a 2028. Prostějovští radní schválili výsledek výběrového řízení na koncesi malého rozsahu na provozování systému veřejného sdílení jízdních kol. Provoz této služby hodnotí také Litovel, kde jejich provoz běží již 5 měsíců.

Reklama
Reklama

Rychlovky

  • PROSTĚJOV 
    Tématem v Prostějově je nový bázén, okolo kterého se vyrojilo mnoho spekulací. Město proto považuje za důležité uvést některá tvrzení na pravou míru. Více
  • OLOMOUC 
    Lesy města Olomouce zahájily v úterý 6. října plánované těžební práce v Chomoutově. Jako první se začne pracovat v okolí fotbalového hřiště. Více
  • PŘEROV
    Zpoždění a nedostatky v kvalitě prací vedly k odstoupení od smlouvy. Rekonstrukci Mateřské školy v Máchově ulici v Prostějově musí dokončit jiná stavební firma. Více
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější

  • Libavá bude burácet. Tanky Leopard čekají i noční střelby
    Společnost

    Libavá bude burácet. Tanky Leopard čekají i noční střelby

    V průběhu října bude ve Vojenském újezdu Libavá probíhat intenzivní vojenský výcvik, který bude spojen se zvýšenou, místy až extrémní hlukovou zátěží. Důvodem jsou především plánované střelby z tanků LEOPARD.

  • Hlušovice slaví znovu. Mají nejlepší venkovskou knihovnici v kraji
    Společnost

    Hlušovice slaví znovu. Mají nejlepší venkovskou knihovnici v kraji

    Rozvíjejí kulturní a společenský život v obcích po celém regionu. V pondělí 5. října za to byli oceněni v olomouckém Červeném kostele. Vědecká knihovna v Olomouci ve spolupráci s Olomouckým krajem letos uspořádala už desátý ročník soutěže o nejlepšího venkovského knihovníka.

  • „Necítím se jako Superman.“ Martin Škurek o práci, pomoci druhým i fotbalové vášni
    Tipy
    Společnost

    „Necítím se jako Superman.“ Martin Škurek o práci, pomoci druhým i fotbalové vášni

    Přednáší na univerzitě, působí v zastupitelstvu Mohelnice a vede krajský resort sociálních věcí. JUDr. Martin Škurek, Ph.D., je člověk s obrovským pracovním nasazením a odborným přehledem. V rozhovoru mluví o své vizi pro Olomoucký kraj, práci se studenty, fotbalové vášni i o tom, proč je v životě i politice klíčové držet se zásad fair play.

Reklama
Reklama

Seriály

Reklama