Dnešní stavba ze seriálu Zapomenuté stavby vznikala ve stejných letech jako prvorepublikové Československo. Vila, kde dnes sídlí pobočka olomoucké městské knihovny, dříve patřila Františce Lipčíkové a může se chlubit zajímavou architekturou.
Františka Lipčíková, která si nechala vilu na Nové Ulici postavit, byla vdovou po advokátu z Přerova Augustu Lipčíkovi. Vila vznikala v letech 1918 – 1919 pod vedením Rudolfa Stockara a Rudolfa Kvapila. Celý objekt vlastně vznikl spojením dvou domů a přidáním středové části (rizalitu).
O jedinečnosti budovy svědčí také zápis na seznam kulturních památek. Vila je totiž jednou z mála ukázek předválečné moderny a kubizujícího stylu na Moravě. Tento styl je vidět hlavně na oknech, dveřích a štítu budovy. Už při pohledu na dům je patrná symetričnost vrcholící rizalitem s trojúhelníkový štítem.
Dříve se ve vile nacházely obytné prostory, v levém křídle bychom našli kuchyň s jídelnou, v pravém pak salon, tři hostinské pokoje a velkou knihovnu. K vile dříve náležel parčík s altánem, vodní jímkou, drobnými plastikami a alpinem. Na parčík pak navazoval rozsáhlý sad.
V současnosti se může zdát, že stavba nezapadá do svého okolí. Prostředí vily se totiž výrazně proměnilo během 70. let minulého století, kdy v blízkosti domu vzniklo panelové sídliště F1 a silnice.
Původní plán vily, na kterém jsou vidět parčíky před i za budovou | zdroj slavnevily.cz
