Zapomenuté stavby: Vila v Prostějově připomíná spíše palác. Bydlel v ní československý ministr
V posledním díle naší rubriky jsme si představili vilu Josefa Kováříka v Prostějově a v Hanáckém Jeruzalémě zůstaneme. Od vily průmyslníka Josefa Kováříka totiž stačí ujít pár stovek metrů a narazíme na další vilu postavenou ve stylu české architektonické moderny. V ní bydlel Josefův starší bratr František s rodinou. Palácová stavba na náměstí Padlých hrdinů dnes chátrá a oprava je v nedohlednu.
Oba bratři byli významnými osobnostmi, které se zapsaly do historie Prostějova. Úspěšně zde podnikali a založili továrnu na hospodářské stroje F. & J. Kovářík. Po sloučení s firmou bratrů Wichterlových v roce 1918 vznikl legendární WIKOV. Starší František se ovšem prosadil i v celostátním měřítku tehdejšího Československa. V době od 21. září 1920 do 26. září 1921 totiž vykonával funkci ministra veřejných prací v úřednické vládě Jana Černého. V době rodící se republiky se zasloužil hlavně o reformu státní správy a podporu investičních akcí.
Během svého života samozřejmě nezapomněl ani na rodný Prostějov. Celých třicet let byl členem zastupitelstva města i členem rady, a to od roku 1894 do roku 1924. Pomohl s přechodem Prostějova z 19. do 20. století.
Pojďme si vypočítat některé projekty, pod kterými je František Kovářík podepsaný. Má zásluhu na regulaci a zaklenutí mlýnské strouhy. Pomáhal s výstavbou vodovodu a hledáním pitné vody pro město. Národní dům v Prostějově může za svoji existenci také děkovat Kováříkovi, právě on byl předsedou Družstva pro výstavbu městského spolkového domu. Má i podíl na nové radnici a dalších investičních akcích v době první republiky. Josef Kovařík zemřel 21. července v sedmasedmdesáti letech.
Nechal si postavit krásnou vilu, která připomíná spíše palác
Teď už ovšem k hlavnímu tématu naší rubriky, tedy k vile Františka Kováříka. Stejně jako dům jeho bratra Josefa na Vojáčkově náměstí ji navrhl v duchu architektonické moderny brněnský architekt Emil Králík. K dokončení rozlehlé jednopatrové stavby, která více než moderní vilu připomíná palác, došlo v roce 1911.
Z náměstí Padlých hrdinů si dnes můžeme přes nevysokou zídku a mříže všimnout holého podstavce ve středu fontány. Ten v minulosti zdobila bronzová ženská socha. Říká se, že se mělo jednat o neteř Františka Kováříka, která se utopila v roce 1916 v Plumlovské přehradě, tedy až pět let po dokončení stavby. Podle druhé verze se jednalo o akt egyptské královny Kleopatry.
Je to smutné, ale většina příběhů v naší rubrice mají po roce 1948 podobný scénář. Ani vila v centru Prostějova se nevyhnula zestátnění. Postupně tady fungovaly kanceláře. Od 60. let budova sloužila jako Dům pionýrů a mládeže a svazácký klub. Přestože se vila v roce 1958 dočkala prohlášení za památku, její mobiliář se nevyhnul rozprodeji nebo předání do muzejních depozitářů.
V devadesátých letech tady fungovala kavárna a čajovna, pořádaly se zde výstavy a kulturní akce. I tak se stav domu stále zhoršoval, v roce 1994 navíc zmizela výše zmíněná bronzová socha ženy z fontány. Dnes zde sídlí firma Prodent.
