Z mnoha tisíců kamenů poskládal šestasedmdesátiletý Zdeněk Procházka zříceninu středověkého hrádku, která je ukryta v malebném přírodním zákoutí na okraji lesa u Lipové na Prostějovsku. Vybudování zmenšené verze kamenného hradu s věží uprostřed zabralo činorodému seniorovi více než deset let a vyžádalo si stovky přinesených kbelíků kameniva, které stavitel nasbíral v okolí. Hrádek dostal po svém staviteli Procházkovi název Špacírštejn. Stal se oblíbenou turistickou atrakcí, která do tohoto odlehlého regionu v jižní části Olomouckého kraje láká velký počet návštěvníků.
Procházka se k nápadu vybudovat vlastní hrad dostal postupně poté, co před mnoha lety při houbaření v lesích u Lipové narazil na starou kamennou zídku. „Obdivoval jsem ji a říkal jsem si, kdopak ji tady asi tenkrát postavil. Jenže nějaký výtečník sem poté přijel s bagrem, kameny ze zídky naložil a odvezl někam pryč. Tak jsem si postěžoval bývalému starostovi a on mi řekl, ať si tedy zídku postavím znovu,“ řekl dnes ČTK Procházka.
Senior nelenil a na místě původní zídky postavil novou z kamení, které na nedalekou haldu místní lidé navezli z okolních polí. Postupně pak přidával další částí budoucího hrádku. „Chytlo mě to, ale na začátku jsem neměl jasnou představu, co budu stavět. Říkal jsem si, že když už stavím zeď, tak musím pokračovat dál. Přidal jsem tedy rotundy. Vzhledem k tomu, že jsem tady několikrát zmokl, tak jsem si postavil i jeskyňku, které teď návštěvníci říkají hladomorna. Od té doby jsem už zde ale nikdy nezmokl,“ řekl s úsměvem Procházka, který následně postavil i věž a další části kamenného hradu.
Foto: Mapy.cz
Procházka stavbě hrádečku věnoval po dobu více než deseti let svá volná odpoledne i víkendy. Část kameniva nasbíral v okolí a na místo je nosil v kbelících. „Byly to stovky a stovky kýblů,“ uvedl Procházka. Vlastními silami přivalil z nedalekého potoka také mohutné kameny, kterými hrad z jedné strany obehnal, aby se k jeho dílu nedostala těžká technika a nehrozila tak jeho zkáza. „Ty největší kameny vážily určitě metrák. Vždycky jsme je o kousek posunul a podíval se, jak velká vzdálenost mi ještě zbývá. Byla to dřina,“ podotkl Procházka.
Hrádek Špacírštejn je postaven suchou metodou, tedy bez použití malty. „Kameny do sebe musí zapadat,“ řekl Procházka, který nyní aspoň jednou týdně na hrádek chodí uklízet po turistech a dávat zpět na svá místa kameny, které neodolaly rozmarům počasí nebo skotačení dětí. Malí návštěvníci v okolí hrádku také s oblibou staví z kamínků malé mohyly.
Hrádek Špacírštejn se letos v soutěži Ceny cestovního ruchu Olomouckého kraje stal neobjeveným skvostem. „Domorodci říkají, že se návštěvnost hrádku v poslední době výrazně zvýšila, chodí sem hlavně lidé z města. Z Olomouce například přijel plný autobus. Dokonce k nám zavítali i turisté z Ameriky a Británie. Hrádek si fotili a strašně se jim líbil,“ dodal Procházka. Doufá, že péči o kamenný hrádek v budoucnu převezmou mladší členové jeho rodiny.
