O záchytné stanici neboli záchytce má každý různé představy, které jsou ve většině případů vytvořeny na základě filmů, předsudků nebo z doslechu. Někdo má osobní zkušenost. O tom, jak příjem na záchytku probíhá, jaké případy se objevují a k čemu primárně záchytná stanice slouží, jsme se ptali primáře psychiatrického oddělení Vojenské nemocnice Olomouc Zdeňka Faldyny.
V Olomouckém kraji je pouze jedna záchytka a spadá pod Vojenskou nemocnici Olomouc, sídlí tedy v Klášterním Hradisku. Většinu případů dováží městská policie, která rozhoduje o převozu na základě zákona.
Tento zákon zní „Osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin.“
„Od začátku tohoto roku jsme uskutečnili 63 převozů,“ uvádí mluvčí olomoucké městské policie Petr Čunderle. (počet ke dni 10. 3. 2022) V minulém roce dopravila městská policie Olomouc na záchytku 300 případů.
Koho záchytka nepřijímá?
Příjem na záchytku provádí sloužící lékař, který rozhodne, zda osoba splňuje obě podmínky, které jsou ve výše uvedeném zákoně pro záchyt na stanici. Také zdravotní stav osoby musí pobyt na záchytce umožňovat. „Nepřijímají se zde osoby mladší patnácti let a lidé se znatelnou zdravotní komplikací, například bezvědomí, vážné zranění nebo epilepsie,“ vyjmenovává primář psychiatrického oddělení Vojenské nemocnice Olomouc.
Příjem probíhá za přítomnosti strany, která o záchyt požádala. „U nás to bývá městská policie či přepravní záchranná služba,“ uvádí Faldyna. Proběhne základní zdravotní vyšetření, ztotožnění člověka, zjištění přítomnosti psychoaktivní látky a umístění do místnosti, kde člověk stráví pobyt na záchytné stanici. „Pokud to není nezbytně nutné, tak žádnou násilnou očistu neprovádíme,“ upřesňuje primář psychiatrie.
Rekordmanem je muž, který byl za rok na záchytce 53krát
Olomoucká záchytka funguje na organizovaném provozu, je funkčně spojena s oddělením detoxu. Vždy jsou k dispozici nejméně tři nelékařští zdravotníci, kteří se starají o běh oddělení a jeden sloužící lékař.
„Průměrně míváme čtyři záchyty za den, někdy víc, někdy méně. Ročně jich je od 1500 do 1800,“ uvádí konkrétní čísla Faldyna. „Častěji přijímáme muže, ale pokud jde o ženy, tak to obvykle stojí více za to.“
Mezi případy je i určitý nepřehlédnutelný poměr bezdomovců, ale není úplně velký. Objevují se i takzvané známé firmy. „Jeden z našich stálých klientů tady byl v minulém roce třiapadesátkrát a má následovníky, kteří ho dohánějí,“ prozrazuje primář psychiatrie a dodává, že převažují klienti středního věku.
Personál mívá školení i na bojové techniky
V olomoucké záchytce je krajem nasmlouvaných celkem patnáct záchytných míst. Konkrétně se jedná o místnost pro ženy, místnost pro muže, kde se nachází lůžka, a dále jsou k dispozici matrace. Obsazení se provádí podle uvážení. Klienti, kteří se potřebují jen vyspat, tak stráví pobyt na matraci. Agresivní případy jsou umístěny na lůžko, policie tyto osoby hlásí dopředu.
Kontrola osob probíhá nepřetržitě pomocí kamerového systému. Po záchytu se první dvě hodiny provádí co půl hodiny kontrola se zápisem, poté co hodinu.
Spousta lidí je při příjmu agresivní, personál olomoucké záchytky má zkušenost s napadením i s nutností zpacifikovat přijímanou osobu. „Pro personál máme pravidelné školení. Nejde jen o bojové techniky, ale taky povědomost o předcházení násilnému chování,“ popisuje Faldyna. Dobrá spolupráce je taky s policií, která u příjmu zůstává do doby, než se vyřídí všechny papíry potřebné k příjmu.
6,5 promile? Byl to chronický uživatel, u něj to je běžná opilost, říká Faldyna
„Měli jsme záchyt, který byl s naměřenou hodnotou 6,5 promile, byl to ale chronický uživatel a u toho se jednalo o běžnou opilost. U někoho jiného by to znamenalo otravu alkoholem. Akademicky se říká, že člověk, který má více než čtyři promile, by měl být v péči lékařů pro možnost otravy. Někdo opilý do bezvědomí už nepatří na záchytku, ale na urgentní lůžko,“ vysvětluje primář.
Délka pobytu na záchytce je individuální. U člověka okolo jedné promile už jde většinou o střízlivění a není ani přijat, pokud v sobě nemá jiné psychoaktivní látky. Okolo půl promile je člověk propuštěn ze záchytné stanice. „Odbourání jednoho promile zabere zhruba šest hodin. Průměrný pobyt bývá kolem dvanácti hodin,“ uvádí Faldyna.
Podle primáře psychiatrického oddělení se situace během pandemie koronaviru změnila. Přijímali méně lidí z ulice a zvýšil se příjem násilného chování, například domácí násilí. Lidé, kteří spáchají přestupky nebo jinou trestnou činnost, jsou pak předáni policii k dalším úkonům.
Cílem záchytky je chránit společnost
„Záchytné stanice se momentálně hodně snaží dostat do zákonného rámce a aktualizovat ho vzhledem k nové společenské situaci. V minulosti byla záchytná stanice pro lidi, kteří mají problémy s alkoholem a měla je zachytit do systému léčby závislosti. Tento systém se změnil a záchytná stanice už má i další funkce,“ vysvětluje primář psychiatrie. Podle něj záchytné stanice momentálně slouží převážně k ochraně společnosti před lidmi, kteří mají sociální patologii.
„Lidem bez domova nemáme mnoho co nabídnout. Nepomůže je pochytat a začít léčit, protože je to jejich životní styl,“ myslí si Faldyna. Cílem záchytky je tak chránit společnost před vlivy, které narušují život na veřejnosti. „Je potřeba větší opora v legislativě,“ uzavírá primář psychiatrického oddělení.
Pobyt na záchytce není zadarmo. Za dobu tam strávenou zaplatíte 2 500 korun, pokud však platíte hotově na místě, cena klesne na 1 600 korun.