Ulice, která vznikla pravděpodobně ve 12. století spolu se založením nového Královského města Olomouce. Tehdy vedla od železné brány, západního vstupu do opevněného podhradí. Dnes má pouze 150 m, začíná křižovatkou ulic Denisova, Ostružnická, Ztracená a končí křižovatkou Zámečnické, 8. května a Opletalovy. Pojďme se podívat, jak ulice vypadá dnes a jakou má historii.
I když ulice samotná byla v této podobě na pevno vytyčena až kolem 12. století její historie sahá 1500 let do historie. V místech dnešní Pekařské je doložené první osídlení s vazbou na příchod Slovanů do našich zemí, někdy v 6. století. V té době zde stála pravděpodobně malá zemědělská osada, která se postupem času zvětšovala a měnila v kupecko-řemeslnickou trhovou osadu, až nakonec v rámci Mořické osady byla začleněna do nového města.
Vývoj této osady byl od 6. století nepřetržitý, což z tohoto místa dělá nejen nejdéle trvale osídlené místo v Olomouci, ale z Olomouce celkově nejdéle trvale osídlené město v České republice. Tyto fascinující informace, byly získané během záchranného archeologického výzkumu mezi lety 1983 a 1984 na místě dnešního obchodního domu Koruna za vedení archeologa Josefa Bláhy.
Obchodní dům (OD) Koruna byl postavený na místě dvou domů z 15. a 16. století a secesního hotelu Přerov, což je pokládáno za největší ztrátu při stavbě tohoto v místech historického centra nevzhledného OD. Samotná Koruna se postavila v 80. letech.
Naproti OD Koruna stojí raně barokní fara z roku 1683, sloužící Mořické farnosti. Jedná se o nárožní dvoupatrovou budovu s mansardovou střechou. Fasáda fary byla klasicistně upravována v 18. stol.
Na Pekařské 9 stojí nájemní dům Anny Badstuberové. Původně dva starší domy, byly přestavbou v roce 1811 sjednoceny a nastavěny o jedno patro. Dům má do ulice původní klasicistní fasádu se starším kamenným portálem. U tohoto domu je zajímavostí, že v roce 1993 byla na místě havarijně poškozených dvorních křídel postavena nová sedmipatrová budova propojená v přízemí s uličním starším domem.
Na adrese Pekařská 12 postavil v roce 1899 svou firmou Moritz Fischer čtyřpatrový nájemní dům v historizujícím slohu.
Bohatě zdobený historizující dům z roku 1897 podle plánu rakouského architekta Jakoba Gartnera, mimo jiné slavného stavitele synagog na přelomu 19. a 20. století na Moravě a v Rakousích. To je historie Pekařské 17. Jakob Gartner mimo jiné postavil i již neexistující olomouckou Synagogu.
Starým názvem Městský dům u Města Retzu je řadová stavba Pekařská 21 s kořeny v goticko-renesanční zástavbě. Během let 1737-1743 byl barokně přestavěn a v roce 1820 zase klasicistně na Krajský úřad. Ve sklepeních a přízemí budovy jsou zachovány gotické, renesanční a barokní klenby.
Nájemní dům Heinricha Rupprechta stojí na Pekařské 8. Zásadně přestavěn v místech starší zástavby v historizujícím slohu roku 1897.
V roce 1891 nechal olomoucký obchodník Johann Ottahal st. zbořit několik starších domů a na jejich místě postavit dvojici čtyřpodlažních nájemních domů v historizujícím slohu. Za zmínku stojí že jeho syn se stal významným a bohatým velkoobchodníkem se železem zastupujícím Vítkovické železárny a roku 1916 koupil od šlechtického rodu Kinských zámek Náměšť na Hané.
V Pekařské stojí poté několik dalších průměrných historických domů. V roce 1964 byla touto ulicí z Horního náměstí přeložena tramvajová trať spojující náměstí Hrdinů s náměstím Republiky.