Neoklasicistní stavbu odrážející cítění architekta Hanse Stratila pro estetičnost bychom našli v Olomouci na Nové Ulici. Vila vznikla ve třicátých letech 20. století jako velké rodinné sídlo Hanse a Else Stratilových. Po převratu v roce 1948 sloužila budova Pionýru. Dnes je budova chátrající kulturní památkou.
Vilu nechal v roce 1933 postavit sám architekt Hans Stratil na nároží dnešních ulic Hraniční a Čajkovského. Zajímavostí je, že pozemek, na kterém vila stojí, byl součástí parčíku vily Františky Lipčíkové. Psali jsme zde.
Průčelí budovy je postaveno ve stylu vídeňského neoklasicismu. „Neskrývá se za ním jeden exkluzivní byt, jak by se logicky mohlo zdát, nýbrž dvojice identických, zrcadlově obrácených bytů, z nichž jeden obýval se svou rodinou Hans Stratil, který zde měl rovněž svoji projekční kancelář, zatímco ve druhém žil jeho bratr Franz Stratil,“ píše ve své knize Slavné vily Olomouckého kraje Jakub Potůček.
Zdobení, které autor použil na průčelí, pokračuje ve zjednodušené formě na stranách budovy. U vily nechybí masivní terasa, která byla doplňkem Stratilových staveb. Dříve se za domem nacházela i parkově upravená zahrada. Ta vzala za své v 70. letech, kdy byl do ní vestavěn neforemný kulturní sál.
Po válce sloužila budova Pionýru
Původním majitelům byla vila po II. světové válce odebrána a v roce 1948 do ní byl umístěn dům Pionýrů. Později ve vile sídlilo například osvětové středisko anebo okresní kulturní středisko.
Po listopadu 1989 se původní majitelé snažili získat majetek zpět, ale neúspěšné soudní spory se táhly dalších dvacet let. Vilu nakonec nějakou dobu vlastnil Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Do oprav však nikdo neinvestoval a rychlost chátrání vily uspíšili vandalové a bezdomovci.
Polovinu stavby nakonec od státu koupil Michal Plavecký, který začal s opravou. Druhá polovina patří firmě Moraviainvest, která s rekonstrukcí ještě nezačala.