Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanské svátky, váže se k nim ukřižování a následné zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jsou také ale spojeny s vítáním jara a dodržováním různých tradic a zvyků. Dnešní Zelený čtvrtek je tak pátý den Pašijového týdne. Připomíná nám poslední večeři Páně, je symbolem očisty a odpuštění.
Zelený čtvrtek tomuto dni vlastně říkáme nešťastnou náhodou. Dříve se Zelenému čtvrtku říkalo „Lkavý čtvrtek„. Název vznikl při zkomolení dvou německých slov, lidé byli moc zpohodlnělí pořádně neartikulovat a tak se z německého „Greindonnerstag“ stal „Grünner Donnerstag“.
Zelený čtvrtek v minulosti
Na dnešní den si toho připomínáme spoustu. Křesťané začínají dopolední mší, večer následuje další. Po odeznění modlitby „Sláva na výsostech“ bohu zvony umlkají a „odlétají do Říma“, pro požehnání svatého otce. Znovu se rozezní až ze soboty na neděli. Traduje se, že při posledním zazvonění si má člověk zacinkat penězi, aby vydržely celý rok.
Zvuk zvonů býval v minulosti nahrazen řehtačkami se kterými děti obcházeli stavení a dostávali za drobné sladkosti.
Co jíst o Zeleném čtvrtku?
Je to jasné, mělo by to být něco zeleného. Čím víc, tím líp. Můžeme si uvařit zelenou polévku, tak jako v minulosti. Například hrachový krém s mátou nebo cokoliv se špenátem či bazalkou.
V domácnosti můžeme také použít jarní byliny, kopřivou a medvědím česnekem počínaje a žabincem konče.
Ráno nesmí chybět jidášky, pečené na Škaredou středu. Říká se, že kdo pozře jidáše s medem, bude po celý rok chráněn před hadím uštknutím. Jeden jidáš můžeme symbolicky také hodit do studny, aby se v ní udržela voda po celý rok.
Co dělat a jak se chovat o Zeleném čtvrtku?
Hlavně bychom se s nikým neměli hádat, či zápasit. Jen tak se hádky budou držet mimo vás, po celý rok. Neměli bychom si ani půjčovat peníze od jiných lidí.
Zemědělci by měly zasít hrách a len. Říkávalo se, že co je seto na Zelený čtvrtek, to dobře prospívá.
Pokud se chceme zbavit hmyzu a myší v domácnosti, musíme si dnes zvonit paličkou o hmoždíř.