Olomoucký Sloup Nejsvětější Trojice, který je zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, nasnímaly bezpilotní drony a zblízka zachytily technický stav památky. Jejich záznamy využijí odborníci při chystané rekonstrukci této památky, sdělila dnes Sandra Kolářová z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ). Sloup byl podle odborníků naposledy komplexně restaurován v roce 2001. Podobným způsobem drony monitorovaly i jiné památky v kraji.
„Účelem snímkování pomocí dronu by měl být detailní záznam aktuálního technického stavu památky a vyhotovení 3D modelu jak pro propagační účely města, tak pro dlouhodobé monitorování tohoto statku světového dědictví. Získané informace budou užitečné pro zachycení změn po připravovaném restaurování,“ uvedla Kolářová. Dodala, že ambicí NPÚ je dělat takové snímkování v pravidelných cyklech a ze získaných dat lépe hodnotit potřebu pravidelné či mimořádné údržby.
Památky za pomocí dronů mapují odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Za pomoci těchto nejmodernějších strojů se například loni dostali do těžko přístupných míst barokního kostela svaté Anny a svatého Jakuba ve Staré Vodě na Libavé nebo mapovali rekonstruované prostory kostela svatého Mořice v Olomouci.
Sloup Nejsvětější Trojice, který byl zapsán na seznam světového kulturního a přírodního dědictví jako desátá česká památka před 21 lety, je v Olomouci magnetem pro turisty z celého světa. Poslední velká obnova barokního sousoší trvala téměř rok a půl a byla dokončena v roce 2001. Stálo to téměř 17 milionů korun. Odborníci mimo jiné sejmuli ze sloupu sochy, které byly v havarijním stavu. Na sousoší tehdy pracovala stovka lidí. Restaurování více než 30 metrů vysokého sloupu považovali tehdy odborníci za jednu z nejrozsáhlejších prací v ČR. V následujících letech prošla památka několika dalšími odbornými údržbami. „V současné době cloup opět vyžaduje restaurátorský zásah,“ doplnila mluvčí olomouckého pracoviště NPÚ.
Sloup Nejsvětější Trojice je dílem Václava Rendera a jeho pokračovatelů. Na sochařské výzdobě se podíleli Filip Sattler a Ondřej Zahner. Barokní sloup má podle odborníků z NPÚ výjimečné postavení v barokní sochařské a architektonické tvorbě 1. poloviny 18. století. „Jeho architektonická koncepce, rozsah sochařské výzdoby a monumentalita nemá adekvátní konkurenci v evropském kontextu. Svým budováním v letech 1716-1754 patří olomoucký sloup k poslednímu příkladu masivní vlny budování podobných monumentů středoevropských měst,“ dodala Kolářová.
