Jeden z nejstarších roubených objektů na území České republiky, téměř 500 let stará roubená stodola, umístěná v areálu Hanáckého muzea v přírodě v Příkazích na Olomoucku se poprvé otevřela veřejnosti. Stalo se tak po náročné rekonstrukci objektu a transportu z 60 kilometrů vzdálené Skaličky u Hranic. O přesunu stodoly ze Skaličky bylo rozhodnuto před dvěma lety, jedním z důvodů byla i záchrana památky. Celá akce vyšla na 4,4 milionu korun.
Stodola má rozměry 15,9 krát 7,7 metru, jde o specifickou roubenou konstrukci ze štípaných půlkuláčů. Do Příkaz se přemístila v plné podobě. „Transfer stodoly je podle odborníků mimořádně vydařený,“ řekl dnes novinářům vedoucí Hanáckého muzea v přírodě Petr Vodešil. Pro celou akci byl podle něj využit tým schopných řemeslníků z Valašského muzea v přírodě, kteří pracují tradičními postupy a využívají původní materiály. Zachovala se tak i při doplnění nových prvků autenticita celé stavby. Celý transfer byl navíc doplněn o přenesení původního mlatu, pro dodržení původní receptury obsahuje i 40 litrů volské krve. „Když byl mlat dokončen, byla stodola i takto cítit, trvalo to řadu týdnů, to aroma nebylo nijak vábné. Mlat je však velice pevný a solidní,“ doplnil Vodešil.
Podle generálního ředitele Národního muzea v přírodě Jindřicha Ondruše byla stodola po několik generací v majetku rodiny Vinklárků, která ji nakonec darovala muzeu. Stodolu objevil ve zchátralém stavu na jaře roku 2015 jeden z pracovníků muzea, když zkoumal kulturní krajinu a tradiční stavitelství. Podle odborníků bylo od počátku jasné, že jde o mimořádnou stavbu. Následný dendrologický průzkum prokázal, že nejstarší části stavby jsou datovány do roku 1555, převážná část do roku 1569 až 1570.
Stodola byla rozebrána ve Skaličce předloni na podzim, její části prošly ve Frenštátě pod Radhoštěm odborným restaurátorským, konzervačním a tesařským zásahem, aby se obnovila stabilita objektu a prvky ze 16. století nebyly dále poškozovány povětrnostními podmínkami. Rozložena byla do nejmenších prvků, dožilé věci nahradily nové části vyrobené původní technikou. „Naučit jsme se museli například znovu štípat podélně trámy v délce deseti metrů a v průměru půl metru technikou, která se kdysi dělala,“ doplnil Ondruš.
Loni řemeslníci stodolu v přírodě postupně kompletovali přímo na novém místě za provozu Hanáckého muzea. Stojí nyní na ploše, kde stávala stodola reprezentující původní stavitelství na Hané. „Krásně sem zapadá,“ řekl Vodešil. Podle něj má stavba v prostorách muzea nezastupitelné místo, dokládá, jak vypadaly dřevěné stodoly na Hané před masivním rozvojem hliněné architektury v 18. století. Stodolu si mohou návštěvníci prohlédnout v sobotu během celodenního programu s volným vstupem.
