Je zima 1853 a fotograf Jakob Höflinger z okna svého ateliéru vyfotil olomouckou Merkurovu kašnu. O téměř 170 let později našel Petr Hofman fotografii v digitalizovaných fondech J. Paul Getty Museum v Los Angeles. Jedná se o nejstarší známou fotografii moravského města.
„Často pátrám v digitálních archivech a sbírkách světových knihoven. Používám klíčová slova Olomouc, Olmütz, Olmutz, Olmuetz, Olomoucensis a Olm,“ popsal pátrání v archivech objevitel fotografie Petr Hofman, který 22. května 2022 čistě náhodou zavítal také do digitálního archivu Institutu Getty ve Spojených státech. „Neočekával jsem, že by zde byla důležitá archiválie pro město. Vyskočilo na mě ovšem přes dvě stě portrétových fotografií lidí z 19. století,“ vzpomněl Petr Hofman a dodal, že v nepřeberném množství lidských tváří uviděl fotografii olomoucké Merkurovy kašny. „V tu chvíli, dovolím si říci, neskromně, jsem věděl, že jsem objevil fotografii, která není téměř 170 let v Olomouci známa,“ řekl objevitel s tím, že uvedený datový rozptyl 1853-1855 jasně ukazoval na nejstarší fotografii města.
Autor fotografie Jakob Höflinger (21. 7. 1819 Neukirch – 18. 12. 1892 Basilej) z okna svého olomouckého ateliéru zaznamenal v zimě 1853-1854 Merkurovu kašnu, která je kryta prkny. Toto opatření se dělalo před příchodem zimy. Kašny se naplnily hnojem a překryly prkny, aby nezamrzl přívod vody. „Fotografie mimo jiné ukazuje i malost Olomouce v polovině 19. století. Na konci ulice je vidět hradební zeď, která značí konec města,“ zdůraznil Petr Hofman a dodal i humorný postřeh: „Höflinger se pořízením fotografie dopustil minimálně přestupku, protože vyfotografoval městské opevnění. To bylo v době, kdy byla Olomouc ještě pevností, zakázané.“
Švýcar Höflinger si v Olomouci focením dobře vydělal
Autor unikátní fotografie Jakob Höflinger přijel do pevnosti Olomouc poprvé v roce 1853. Ještě před tím se ovšem v severočeském městě Rumburk věnoval hodinářství, na profesní dráhu fotografa se vydal až ve svých 34 letech. Roku 1853 Höflinger absolvoval kurz u drážďanského fotografa Dipenbacha, za několik měsíců se už pohybuje po Olomouci a zvěčňuje na fotoaparát Olomoučany. Během svého čtyřměsíčního pobytu si Höflinger vydělal okolo 1 600 zlatých. Pro představu, stejnou částku by zedník tehdy vydělával přibližně čtyři roky.
Při druhé návštěvě Olomouce se Jakob Höflinger zdržel déle. Se svým společníkem Alexandrem Dilgerem zde mezi roky 1855-1856 opět provozoval fotoateliér, který otevřel v ulici Ferdinanda d’ Este. To potvrzuje i novinový inzerát z února 1856, kde atelier Höflinger a Dilger prodává svůj aparát. V únoru 1856 oba Olomouc opouštějí.
Merkurova kašná stále stojí na svém místě
Po téměř 170 letech od pořízení fotografie se Olomouc značně proměnila a rozrostla. Dnes se ulice Ferdinanda d’ Este jmenuje 28. října a místo původního domu, kde měl Höflinger ateliér, stojí obchodní galerie Moritz. Městské ulice už neosvětluje lampa naplněná argonovým olejem jako na fotografii a Olomouc není uzamčená ve zdech bastionového opevnění. Na svém místě ovšem stále zůstává socha boha Merkura od sochaře Filipa Sattlera z roku 1727.
Po oznámení objevu Petrem Hofmanem se do zkoumání nalezené fotografie zapojil také Jiří Fiala, emeritní profesor Univerzity Palackého v Olomouci, který se dlouhodobě věnuje historii města Olomouce. „Profesor Fiala díky svým znalostem dokázal upřesnit dataci snímku nebo osvětlit dřevěné bednění na kašně,“ řekl Petr Hofman a dodal, že Jiří Fiala hlouběji pátral po životě fotograga Jakoba Höflingera. Nalezené fotografii bude v následujících měsících věnována výstvava ve Vlastivědném muzeu Olomouc.
