Olomoucké Smetanovy sady vyzývají v letních měsících k procházce, posezení, učení i dalším aktivitám. V posledních týdnech ale přibývá příběhů žen, které při posezení v parku slovně obtěžoval stejný muž. Olomoucký Report získal výpovědi několika z těchto žen.
„Na první pohled se zdá jako normální, neškodný starší sportovec, dokud se na vás nezačne dívat. Potkala jsem ho vždy v čase cca 19-20 v parku na Floře,“ popisuje Tereza svá tři nevyžádaná setkání s neodbytným mužem. Po zveřejnění výzvy se o stejném člověku bavíme s dalšími čtyřmi ženami. Ani jedna nechtěla zveřejnit celé jméno, proto uvádíme pouze křestní jména. „Procházel po chodníku s kolem. Mohlo mu být kolem padesáti, na sobě měl cyklistické oblečení a sluneční brýle,“ říká o muži vysokoškolská studentka Natálie.
„Přišel ke mně asi na 3 metry, zastavil se a dal si kolo na stojan. Měl na sobě nějaké šusťákové oblečení, na kole měl takové ty tašky. Byl starý, asi tak 55 let, šedé vlasy,“ vysvětluje Kateřina s tím, že nejdřív ji muž jen pozdravil, tak mu pozdrav opětovala. „Začal se ptát na dost osobní otázky, jako kde bydlím, co tam dělám, kam chodím do školy,“ pokračuje Kateřina, která se do Smetanových sadů přišla učit.
Ve všech případech šlo o slovní obtěžování. Právě fakt, že se jednalo „jen“ o slovní nátlak, který ženy dále popisují, může někoho vybízet ke zlehčování situace.
„Prvně se mnou navázal kontakt tím, že se začal bavit o počasí, a pak se mě ptal, jestli studuju nebo tak,“ uvedla Dominika. „Pořád opakoval, že mi to sluší, a pak jsem začala dělat, že s někým volám a schválně jsem nahlas říkala, že už vyrazím a že ho už vidím, takže se asi lekl a to na něj zabralo,“ vypověděla pro Report Dominika.
Terezu zval muž několikrát na pivo. „Nepochopil, že se s ním nechci bavit, zase si mě prohlížel, a pak se mě zeptal jestli nemám chuť na pivo. Řekla jsem že ne. Pak mi to navrhl znovu, že bych se aspoň rozptýlila, ale že se to asi s učením neslučuje. Řekla jsem, že to rozhodně ne. Pak se zeptal, co budu dělat po škole. Cítila jsem se už fakt nepříjemně,“ popsala Tereza. Nepříjemný pocit ze setkání s tímto mužem se táhne vyprávěním všech žen jako červená nit.
Jedna z žen měla s sebou psa. „Zeptal se, jestli si ho může pohladit, tak jsem mu řekla, že radši ne, že by ho mohl kousnout,“ vypráví Kateřina s tím, že pes na muže stále štěkal. „Muž se zase posunul asi o tři metry ode mě, sednul si do trávy a začal se zase vyptávat, to už mi bylo dost nepříjemné, tak jsem ho ignorovala,“ vysvětluje. „Pes pořád štěkal, tak si pán asi pak uvědomil, že už se s ním bavit nechci. Vypil si pivo, sbalil se a odjel,“ uzavírá Kateřina. „Když jsem se druhý den koukala na záběry videí, která jsem v parku natáčela, všimla jsem si, že celou dobu, co jsem točila, seděl za mnou na lavičce, pil lahváče a pozoroval mě. Z toho se mi udělalo úplně zle,“ dodává s odporem Tereza.
Nic se neděje, a přitom děje
„Druhý den jsem se z toho trochu oklepala a volala jsem na 158 s tím, že se chci zeptat, jestli se dá tohle nahlásit, stručně jsem popsala své tři zkušenosti,“ vysvětluje Tereza, která jako jediná z respondentek potkala stejného muže vícekrát. „Pán na lince byl velmi milý a měla jsem pocit, že mě chápe, nicméně řekl, že se omlouvá, ale že vzhledem k tomu, že mi ten chlap nenabízel žádné intimnosti, nijak na mě nesahal, neohrozil mě, a podobně, tak že to není právně nijak uchopitelné,“ pokračuje Tereza s tím, že tuto odpověď v podstatě očekávala.
Tereza je jedinou respondentkou, která slovní obtěžování nahlásila na policii. Další ženy na policii nešly, všechny shodně vypověděly, že si nebyly jisté, jestli toto chování nahlásit mají. „Policii jsem nekontaktovala, vlastně jsem si i říkala, zda nejsem jen přehnaně ostražitá. Svěřila jsem se akorát kamarádce, na kterou jsem čekala,“ odpověděla na dotaz Reportu Natálie.
„Od té poslední zkušenosti se na Flóru, nebo v podstatě i do kteréhokoli parku, bojím jít sama, protože potkat znovu toho chlapa už nechci, mám z něj divný pocit. Svou zkušenost jsem sdílela taky na sociálních sítích, kde se nakonec ozvalo celkem asi deset holek, které mají podobné, některé i horší, zkušenosti, než já – a to už mně přijde dost alarmující,“ zakončuje Tereza své vyprávění.
Městská policie Olomouc ani Policie České republiky podle vyjádření mluvčích žádné takové případy neeviduje. „Ověřovala jsem to, ale nic takového u nás v evidenci není,“ odpověděla na dotaz Reportu Vaňharová.
Toto chování je v podstatě v tzv. šedé zóně zákona. Podle výpovědí žen se jim vlastně nic nestalo, ale zároveň stalo. Jenže jak se má oběť zachovat, pokud si sama není jistá, že jí policie dokáže pomoct, případně ji paralyzuje ve chvíli setkání s podobným člověkem strach?
„Určitě doporučujeme nereagovat na podněty od toho člověka, odejít a v případě, že se oběť cítí ohrožená na životě, tak volat linku státní nebo městské policie,“ uvedl mluvčí Městské policie Olomouc Petr Čunderle na dotaz Olomouckého Reportu.
„Je to na zvážení každého člověka, na zvážení situace. Po nahlášení ale policie může přijet na místo a prověřit to,“ dodal mluvčí olomouckých strážníků. S jeho slovy souhlasí i mluvčí Policie ČR pro okres Olomouc Petra Vaňharová. „Záleží na konkrétní situaci, i na tom, jak to jedinec vnímá. Pokud se cítí ohrožen, vždy má možnost zavolat na tísňovou linku 158,“ odpověděla na dotaz Reportu.
