První premiérou sezony 2022/2023 bude perla českého poetického dramatu Manon Lescaut. Milostné verše Vítězslava Nezvala, hudba Karla Plíhala a režisérská ruka Hany Mikoláškové s mimořádným citem pro hudební divadlo, to je záruka silného diváckého zážitku. V titulní roli se představí Kristína Herz. Premiéra se uskuteční v pátek 2. září v 19 hodin.
Činohra Moravského divadla uvede klasické dílo Vítězslava Nezvala po dlouhých 67 letech. Milostné verše doprovodí poetická hudba Karla Plíhala. Režie hudebního divadla se zhostí Hana Mikolášková, která v Moravském divadle režírovala před dvanácti lety hru Ženy a panenky. Dramaturgyní je Michaela Doleželová. „O znovuuvedení tohoto dnes již klasického díla nás přesvědčila především muzika olomouckého patriota Karla Plíhala, kterou kdysi napsal pro Národní divadlo moravskoslezské. Jednalo se o jediné uvedení, po kterém skončila tato nádherná Plíhalova hudba na dalších třicet let v šuplíku. Jsme moc rádi, že ji kvůli nám znovu našel, předělal, přidal několik nových skladeb a propůjčil nám ji do naší inscenace,“ uvedl šéf souboru činohry Roman Vencl a dodal, že během představení zazní živá hudba i studiové nahrávky.
„Osobně jsem nadšený, že zahajujeme novou sezonu tak brilantním dílem, na kterém spolupracují právě paní režisérka Mikolášková a Karel Plíhal. Přeji celému inscenačnímu týmu a hlavně hercům, aby se premiéra vydařila, a divákům, aby naše Manon zůstala dlouho v jejich srdcích,“ sdělil ředitel Moravského divadla David Gerneš.
„Jako režisérka jsem podlehla kouzlu spojení jmen Manon Lescaut – Vítězslav Nezval – Karel Plíhal. To je konstelace, která nabízí vše, co je mi blízké; vášeň a poezii, chytrý humor a skvělou hudbu. Příběh není zdaleka jen romantický, ale je nadčasový a myslím, že pro dnešní mladé lidi možná i v dobrém slova smyslu varovný. Kam až může zajít naše touha po absolutním štěstí, chtíč ochutnat co nejvíc, získat všechno, co se nám líbí?“ přiblížila svůj vztah k dílu Mikolášková. I když příběh samotný pochází z období počátku romantismu, diváci se mou těšit na řadu zajímavých momentů, které je osloví i v kontextu dnešní doby. „S herci ctíme Nezvalovy verše a zároveň se snažíme nepodléhat přílišnému sentimentu a naivitě. Ten příběh nabízí řadu humorných i mrazivých míst. Je to komedie, která končí tragicky,“ dodává Hana Mikolášková.
Významnou složkou inscenace bude hudba Karla Plíhala. „Nezvalova obrazotvornost a slovní zásoba mě vždycky fascinovala, takže když jsem byl požádán, abych zhudebnil některé části této hry, poetika Manon mi nebyla vůbec cizí. Protože je velice zpěvná sama o sobě, nechal jsem se pocitově vést verši a snažil se při skládání co nejmíň rušit jejich vyznění,“ prozradil Karel Plíhal. „Pro mě to bylo setkání s ikonou a jsem moc ráda, že Karel je jako jeho písně – vtipný, lidský, hudebně precizní a dokáže naslouchat i včas změnit akord,“ pochvaluje si spolupráci s autorem hudby Mikolášková. Hru živě doprovodí kapela ve složení klavír, perkuse, harfa a kontrabas pod vedením Filipa Tailora, který se postaral o hudební nastudování. „Kombinace těchto nástrojů je velice surrealistická, myslím, že pan Nezval by měl radost. Jsem zvědavý a moc se těším,“ dodal Plíhal.
V titulní roli svůdné Manon Lescaut se představí Kristína Herz (roz. Jurková). Jejího milence, rytíře Des Grieux, ztvární Marek Pešl v alternaci s hostujícím Matějem Štruncem z Východočeského divadla v Pardubicích. „Manon mě inspiruje svojí hravostí, energií, dětskou naivitou. To ji dělá krásnou, mladou a rozpustilou. Na druhou stranu, kdo mě zná, ví, že dárky dokážu přijmout na narozeniny a Vánoce, jinak se cítím dlužna každému, kdo mi něco koupí nebo zaplatí účet v hospodě. Takže se musím hodně snažit, aby to na jevišti vypadalo, že si to užívám,“ přiblížila Kristína Herz.
Podobně to má i Marek Pešl. „Herecká poloha rytířů a naivně zamilovaných princů se mi nikdy moc nezamlouvala. Proto je někdy těžké si přiznat, co vlastně cítím. Mají v sobě tak křehké a intimní city, musím být naprosto upřímný sám k sobě, abych i to, co cítím za rytíře, mohl přenést na diváka,“ prozradil Pešl, jenž se s Manon Lescaut setkat už při studiu na konzervatoři. „V té době jsem tomuto dílu nevěnoval nějakou zvláštní pozornost. Ani se nedivím, tehdy bych ve verších nenašel myšlenky, které tato kniha obsahuje. Dneska už snad můžu říct, že je chápu, stejně jako autora,“ dodal Marek Pešl.
V Moravském divadle se jedná o teprve třetí uvedení Manon Lescaut v rámci činohry. V roce 1940 inscenaci režíroval Oskar Linhart a v roce 1955 Miroslav Janeček.