Města se plní předvolebními hesly, napudrovanými tvářemi na plakátech i novou výzdobou v ulicích. Do voleb zbývá pár dní a podle toho to vypadá také v Olomouci.
„A co že jste taková chudá země?“ – „Máme líné obyvatelstvo,“ odpovídá Pankrácovi princezna Bosana v pohádce Tři veteráni.
Jeden by si mohl myslet, že z bizarních kampaní předchozích let se letošní kandidáti poučí. Nejspíš ale pořád převládá v některých marketingových týmech názor, že špatná reklama je taky reklama, a tak dostáváme do schránek volební noviny s křížovkami o triko politického subjektu, odnášíme si fialová lehátka, dozvídáme o podvodech na kandidátních listinách, zaléváme stromy s umělou závlahou či hrajeme Voliči, nezlob se.
Komunální volby jako by přímo vyzývaly k podpoře lidové tvořivosti, protože každý kandidát je přece ten náš člověk z lidu, kterého přece můžeme znát třeba z hodin aerobiku nebo lekcí sprejerství. Když se k tomu přidá ještě nízký rozpočet politického subjektu, nebo nedostatek lidí v marketingovém týmu, bizarní kampaň sladěná v barvách grafického pekla je na světě.
Komunální volby patří tradičně mezi nejoblíbenější volby hned po těch parlamentních. Při posledních volbách do zastupitelstev obcí v roce 2018 v Olomouci byla volební účast 45,25%, zatímco ve stejném okrese byla při volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 účast 27,84%. To si uvědomují moc dobře i jednotliví kandidáti. Nebo alespoň jejich propagační týmy, a tak se Olomoučan bizarním připomínkám blížícího se volebního víkendu nevyhne. U šestého odmítnutého letáku při procházce přes Horní náměstí jednoduše nemůžete mít dobrou náladu a s díky poslat hostesku do míst, kam i král musí pěšky.
Přesto, nebo možná i právě proto, by bylo nerozumné na volby do místních zastupitelstev zanevřít. Na komunální úrovni přece jen volič nejlépe vidí, koho si do vedení města skutečně vybral a za jaké téma bojoval. Když se občan podívá na poslední čtyři roky, může si udělat docela přehledný obrázek. A tak předvolební bizár nebizár – k volbám půjdu a vy byste taky měli. Aby pak na otázku „Kde to jsme?“ neplatila Pankrácova odpověď: „Hádej. Mají tady líný pavouky a krále, kterej krade.“
