Zdivo na nádvoří přerovského zámku, ve kterém sídlí Muzeum Komenského, čeká rozsáhlá sanace. Důvodem je jeho vlhkost, pracovat se bude na západním a jižním křídle. Práce se zřejmě dotknou i muzea, asi bude nutné dočasně uzavřít expozici archeologie v suterénu zámku, informovala mluvčí radnice Lenka Chalupová. Práce by mohly začít již na jaře.
Radní schválili zadávací podmínky k veřejné zakázce. K předložení nabídky město vyzve čtyři stavební společnosti, přihlásit se ale může kterákoli firma, která splní požadované podmínky, uvedla mluvčí. „Práce by mohly být v ideálním případě zahájeny na jaře příštího roku a měly by přijít asi na milion a čtvrt. Sanační opatření se dotknou prostor západního a jižního křídla zámku včetně obvodových stěn,“ uvedl náměstek primátora Vladimír Lichnovský (ANO).
Renesanční čtyřkřídlý zámecký objekt z první čtvrtiny 17. století slouží jako Muzeum J. A. Komenského. Vlhkost trápí budovu už několik let. „Vzlínáním vlhkosti ve zdivu v suterénu zámku dochází k zasolování zdiva a degradaci omítek. Největší problémy jsou na obvodové zdi při vstupu do expozice archeologie, kde jsou na omítkách výkvěty solí,“ uvedl ředitel muzea Radim Himmler.
Podle vedení muzea bude pravděpodobně nutné dočasně uzavřít návštěvníkům přístup do expozice archeologie v suterénu zámku, protože se bude pracovat v přístupové chodbě k této expozici. „Předpokládám ale, že s vysoutěženým zhotovitelem bude dohodnuta součinnost a další části zámku budou pro návštěvníky přístupné bez omezení,“ dodal ředitel.
Sanace se má provádět formou takzvané aktivní elektroosmózy a neobejde se bez osekání omítek. „Mezi startovními a finálními pracemi bude muset být roční pauza, aby se zdivo co nejvíce zbavilo vlhkosti,“ řekl Roman Doležel z odboru správy majetku města. Hlavní příčinou problémů vlhkosti zdiva na zámku je podle něj absence izolace, nevhodně provedená celoplošná dlažba na nádvoří zámku bez jakéhokoliv oddělení od obvodového zdiva zámku a nedostatečná výměna vzduchu uvnitř prostor.
Přerovský zámek byl vybudován na místě původního gotického hradu. Na přelomu 16. a 17. století se Přerov dostal do držby Karla staršího ze Žerotína, za něhož vyvrcholila přestavba hradu na renesanční zámek. Po vzniku Československa převzalo zámek město Přerov, které se rozhodlo přizpůsobit interiéry pro muzejní expozice a depozitáře. Muzeum Komenského se do prostor zámku přestěhovalo na počátku třicátých let 20. století a dodnes je využívá pro muzejní účely.
