Knihovny v Olomouckém kraji hlásí růst počtu čtenářů. Do knihoven se podle jejich statistik loni registrovalo v meziročním srovnání až o několik set lidí více, vedoucí knihoven to přičítají inflaci včetně zdražení nových knih. Lidé podle nich šetří, nové knihy tolik nekupují a naopak si je začali ve větší míře půjčovat právě v knihovnách. Vliv na zvýšení počtu čtenářů má i řada aktivit, které knihovny připravují.
Vědecká knihovna v Olomouci eviduje nárůst o 229 čtenářů, z 9 811 v roce 2021 na 10 040 v loňském roce. „Za čtyři roky, co jsem ve funkci, ale i za dobu působení mé předchůdkyně, šla křivka čtenářů stále dolů. Nyní je to první rok, kdy došlo k obratu a k nárůstu,“ řekla ředitelka knihovny Iveta Ťulpíková. Počet čtenářů se začal zvyšovat i přesto, že knihovnám konkurují e-knihy, ke kterým se lidí uchýlili často především během pandemie covidu-19. „Je to příjemné, že lidé začali znovu číst a do té knihovny chodí,“ doplnila ředitelka. Podle ní lidé nyní nekupují knihy tolik jako dříve.
Šumperské knihovnice zaregistrovaly loni o 350 čtenářů více než v roce 2021. V současnosti má knihovna v evidenci 3 783 čtenářů, z nichž tvoří necelou třetinu děti. Nárůst počtu výpůjček i nových majitelů čtenářských průkazů může podle ředitelky Kamily Šeligové souviset se současnou inflací. „Lidé šetří. Místo aby si knihu koupili, přicházejí si ji k nám půjčit. Navíc loni na podzim stoupla i průměrná cena knihy, neboť papír výrazně podražil. Předpokládáme tedy, že nových čtenářů bude i nadále přibývat,“ uvedla ředitelka. Knihovna zájem čtenářů podporuje i mnoha aktivitami včetně výstav a festivalu Město čte knihu.
V Přerově se zaregistrovalo o 845 čtenářů více než v roce 2021, což je růst o 20 procent. V současné době je tam registrováno 5 232 čtenářů. Podle ředitelky knihovny Edity Hausnerové na tom má podíl konec epidemických opatření, růst cen knih, ale i zvýšení kapacity obsluhovaných prostor a jejich zatraktivnění. „U dětí do 15 let je to až o 40 procent, což souvisí rovněž s našimi aktivitami v půjčovně pro děti,“ řekla ředitelka. Podotkla, že i knihovna pocítila růst cen knih. „Už v pololetí jsem žádala zřizovatele, aby nám do rozpočtu mimořádně přidal 200 tisíc korun. Bez finanční injekce nešlo udržet nákup novinek a obnovu fondu ve stejném rozsahu jako v předešlých letech,“ doplnila.
Také knihovně města Olomouce přibylo čtenářů, z předloňských 10 925 na 11 542. „Lidé se po covidu vracejí zpět, díky aktivitám na podporu čtenářství přicházejí do knihovny celé rodiny, důvodem je také cena knih. Roli hrají i další služby – například roste počet lidí, kteří si přes nás legálně a zdarma mohou stahovat e-knihy,“ řekla ředitelka knihovny Lenka Prucková.
V prostějovské knihovně zaznamenali loni nárůst počtu čtenářů o 12 procent, loni se zde zaregistrovalo 5 881 zájemců. Stejně jako třeba v případě přerovské knihovny se však statistiky knihovny stále nedostaly na čísla před pandemií – v roce 2019 měla knihovna 6 580 registrovaných čtenářů. „V souvislosti se zdražováním, inflací a růstem cen knih můžeme očekávat i větší zájem o služby knihovny,“ řekl její ředitel Aleš Procházka. V Jeseníku počty narostly o 164 na 1 738 čtenářů. Podle vedoucí knihovny Evy Pavlíčkové hraje roli zřejmě vyšší nákupní cena knih, ale i řada aktivit připravovaných pro malé čtenáře.