Hrad Šternberk na Olomoucku dnes otevřel poprvé návštěvníkům svůj depozitář kamenných fragmentů, zpřístupnil jej při příležitosti Mezinárodního dne památek. Depozitář se nachází v objektu bývalé šatlavy. Kromě kamenných prvků osazených nejčastěji heraldickými motivy obsahuje také řadu kamenických nástrojů a nářadí, řekl zástupce hradu Jan Gottwald.
„Ve fondech šternberského hradu se nachází unikátní soubor fragmentů sochařských a kamenických děl, dokumentujících jednak stavební a historický vývoj hradu, za druhé pak sběratelské aktivity iniciátora velké přestavby hradu knížete Jana II. z Liechtensteina (1840-1929). Vystaveným exponátům dominují prvky s heraldickými motivy, jež jsou seřazeny tak, jak daní příslušníci nobility ovládali v průběhu staletí hrad Šternberk,“ uvedl zástupce hradu.
Prohlídku v depozitáři tak návštěvníci zahájí šternberskou hvězdou na svorníku, závěru instalace vévodí mohutný pískovcový blok se štítem Liechtensteinů, majitelů panství od přelomu 17. a 18. století do 1945. Ve druhé místnosti expozice se nacházejí kamenické nástroje a nářadí, součástí jsou rovněž historické grafiky kamenických prací. „Instalace se zaměřuje na popis práce kameníků a cestu kamene z lomu až k výslednému uměleckému zpracování,“ doplnil Gottwald.
Přízemní klenutý prostor v sousedství vstupní brány hradu Šternberk, kde je depozitář umístěn, vznikl během výstavby opevněného předhradí směrem k městu v 16. století. Zdivo uvnitř budovy pochází většinou z přestavby podle plánů lichtenštejnského inženýra Borowského v roce 1847. V objektu tehdy vzniklo pět vězeňských cel. „Šatlava však v této podobě neměla dlouhého trvání. Se zánikem poddanství a koncem vrchnostenské správy bylo vězení zrušeno a interiér objektu se adaptoval v 2. polovině 19. století na kancelářské prostory,“ dodal zástupce hradu.
Ve 20. století budovy u vstupní brány sloužily jako bytové jednotky, jednu z nich využíval k bydlení šternberský malíř Libor Vojkůvka (1947-2018). Exteriér objektu byl součástí rozsáhlé rekonstrukce, která se na hradě uskutečnila v letech 2019 až 2021. Nyní začíná sloužit jako depozitář kamenných fragmentů.