Do jarního kola akce nazvané Výzva 10 tisíc kroků, která si klade za cíl podpořit pravidelné pohybové aktivity a přispět tak ke zlepšení zdravotního stavu české populace, se letos zapojilo bezmála 13 tisíc lidí. Polovinu z nich tvořily osoby s nadváhou či obezitou. Podle odborníků Češi během dvouleté pandemie koronaviru kvůli nedostatku pohybu a nadměrnému příjmu kalorií v průměru přibrali na své váze jeden kilogram ročně. Výsledky jarní etapy Výzvy 10 tisíc kroků, která svým názvem odkazuje na doporučený počet denně nachozených kroků, byly dnes vyhlášeny v Prostějově.
Neziskový projekt Výzva 10 tisíc kroků podle pořadatelů motivuje tisíce lidí k tomu, aby zařadili chůzi do svého života. Měsíční akce, během které si účastníci zaznamenávají počet denně nachozených kroků či metrů, se koná vždy na jaře a na podzim. Podle Jaroslava Martinka z pořádající spolku Partnerství pro městskou mobilitu má pěší doprava kromě výhod pro individuální zdraví také pozitivní dopady na okolí. „I proto jsme hrdí na to, že k výzvě se připojilo celkem 67 měst a obcí z České republiky a Slovenska,“ podotkl.
Mezi účastníky Výzvy 10 tisíc kroků byli letos na jaře i lidé s morbidní obezitou, kteří podle Martinka dosáhli pozoruhodných výsledků. Například Michal Žídek, nejtěžší muž výzvy, se svými 235 kilogramy zvládl udržet laťku nastavené osobní výzvy po dobu 23 dnů. Jiří Mahdal ze Zábřehu začínal na hmotnosti 197 kilogramů. Po lékařském zákroku v kombinaci s pravidelným pohybem v rámci výzvy 10 tisíc kroků je po roce lehčí o 92 kilogramů.
„Z klinických zkušeností víme, že velká část populace v období covidu ztloustla v průměru o dva až tři kilogramy,“ upozornila přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace z Fakultní nemocnice Olomouc profesorka Eliška Sovová, Na vině je podle ní především nedostatek pohybové aktivity v kombinaci s vysoce energetickou stravou a psychologickými faktory. „Doporučení denní dávky 10.000 kroků nemá vědecký podklad, ale je snadno zapamatovatelné a lze ho doporučovat s tím, že část těchto kroků by měla být v ostřejším tempu, aby se dosáhlo aspoň 70 procent maximální tepové frekvence,“ dodala.
Také podle organizátorů je denní dávka kroků zcela individuální. „Každý člověk je jiný a má různé možnosti. Proto jsme zavedli kategorii osobní výzvy, díky které si může každý vybrat to, co mu vyhovuje a co představuje opravdovou výzvu,“ uvedla manažerka výzvy Sylva Machová. Do Výzvy 10 tisíc kroků se zapojil i Olomoucký kraj. Pět radních založilo tým, který inspiroval ostatní zaměstnance krajského úřadu. „Pro nás nebylo důležité umístění. Hlavní bylo, že jsme dokázali začlenit pravidelnou chůzi do svých pracovních programů. Myslím, že když jsme to dokázali my, dokáže to každý,“ řekl hejtmanův náměstek Jan Šafařík (Spojenci – Koalice pro Olomoucký kraj). Svoji výzvu splnil tak, že v dubnu nepoužíval výtah a chodil po schodech.